Mirek Topolánek odpovídal v úterý 5. května 2009 ve svém posledním evropském online chatu nejvíce na dotazy týkající se úspěchu jednání českého předsednictví. Zazněla ale i otázka o východním partnerství či opatření v Evropě proti mexické chřipce. Níže si můžete přečíst nejzajímavější odpovědi.
Máte konkrétní představu o opatřeních podporujících trh práce, která by mohla nebo měla podle Vás být přijata na blížícím se mimořádném summitu, kde bude otázka dopadů krize na zaměstnanost projednávána?
Jednoznačně bych začal volným pohybem pracovních sil. Za druhé zpružněním pracovního práva. Za třetí zvýšením mobility pracovní síly a dostupnosti práce. Za čtvrté tlakem na vyšší vzdělanost a rekvalifikace. Nicméně klíčovými pro trh práce budou opatření na vznik nových pracovních míst, což souvisí spíše s podnikatelským prostředím, zvyšováním poptávky, odstraňováním regulací a bariér pro podnikání.
Jak může „Východní partnerství“ pomoci lidem, které drží v kriminálech diktátor Lukašenko? Hodnotíte nedávné násilnosti v moldavské metropoli vy sám jako projev vládní zvůle, anebo jako neschopnost poražených přijmout volební porážku?
Všechny země budoucího východního partnerství mají své vnitřní problémy a můžeme jen spekulovat o tom, jaký vliv na to má blízkost jejich východního souseda. Tyto bývalé země Sovětského svazu jsou a pokud je necháme, tak definitivně budou ve sféře vlivu Ruské federace. Ukrajina a plynová krize, Bělorusko a Lukašenkův režim, Moldavsko a situace po volbách + Podněstří, Gruzie a obsazení Jižní Osetie a Abcházie, Arménie a Azerbajdžán a problém Náhorního Karabachu. Máme pouze dvě možnosti, buď tyto země nechat v těchto problémech a nebo se pokusit pro každou z nich nastavit specifický model spolupráce s EU v oblasti lepšího vládnutí, lidských práv, ekonomické, sociální a vízové spolupráce. Samotná běloruská opozice projekt východního partnerství vítá, opakovaně jsem s jejími představiteli osobně mluvil. Je to otázka většího a menšího zla.
Jak velký vliv má fakt, že jste v demisi na naše jednání v rámci českého předsednictví? Berou vás i vaše ministry evropští partneři ještě vážně, anebo se spíše soustředí na švédské předsednictví? A jak budou evropští partneři brát naši budoucí úřednickou vládu?
Málokdo si u nás dovede představit, jakým způsobem nás pád vlády 24. 3. jako zemi poškodil. Pozice českého předsednictví jako leadra diskuze, moderátora a iniciátora celé ředy pozitivních kroků je tímto dnem jednoznačně omezena. Neznamená to, že bychom dále neorganizovali a neadministrovali chod Evropské rady, ale naše vyjednávací síla a reputace je pryč. Poškodili jsme navíc v očích velkých států schopnost podobných zemí jako je ČR zvládat krizové situace, sami jsme si vstřelili několik vlastních gólů. Je mi z toho smutno.
Jaký je váš názor na mexickou chřipku a na opatření? Není tady další prostor pro ČR jako předsednickou zemi pro návrh a sjednocení opatření evropských zemí jako celku? Zejména v kontrole cestujícíh na letištích (tepelné kamery, lékařské služby na letištích, telefonní linky s možností rady a nalezení pomoci)?
Mexická chřipka a reakce na ní ukázala jednoznačně schopnost ČR jako předsednické země bezprostředně reagovat na riziko pandemie. Okamžité svolání ministerské rady, okamžité definování společných postupů a permanentní sledování a monitorování situace. Mexická chřipka na rozdíl od ptačí je rizikem a tuto aktivitu si vyžaduje. Co se týká letišť, je zatím na národních státech a národních přepravcích, k jakým opatřením přistoupí. Pokud se situace zhorší, budeme navrhovat jednoznačný postup.
Jak hodnotíte plnění cílů 3E ekonomika – energetika – Evropa ve světě? Bude se mít ČR čím pochlubit?
Co se týká priority energetika, uspěli jsme jak v krátkodobých (např. řešení plynové krize), střednědobých (liberalizační balíček), tak dlouhodobých (energetická bezpečnost, jižní koridor) cílech. Jsem přesvědčen, že energetická bezpečnost zůstane po našem předsednictví jednou z priorit v této oblasti. V oblasti ekonomiky je zcela evidentní, že jak implementace plánů obnovy, tak zamezení protekcionismu, tak příprava a prezentace EU na G20 a konkrétní řešení 5 mld eur na rozvoj infrastruktury, 50 mld eur do garančního fondu Evropské komise a 75 mld eur do Mezinárodního měnového fondu jsou velkým úspěchem. Co se týká Evropy ve světě, tady daleko více než u dvou předchozích priorit záleželo na konkrétní politické situaci v jednotlivých regionech. Což je evidentní na blízkém východě, v zemích východního partnerství i jinde. Nicméně návštěva Obamy v Praze a schopnost prosadit summit s Čínou a naprosto jasně definované peníze ve východním partnerství jsou velkým úspěchem. Myslím si, že v tomto české předsednictví zcela jistě neselhalo.
Zdroj: Vláda.cz