Problémy západního Balkánu jsou evropské problémy. Evropská unie proto nesmí propást možnost rozšířit se o tento region. Na přednášce uspořádané Asociací pro mezinárodní otázky to řekl slovinský ministr zahraničí Samuel Žbogar.
„Západní Balkán není černá díra Evropy,“ prohlásil – a vyjádřil obavu, že ekonomická krize ztíží proces rozšiřování. Za důležitý považuje pozitivní signál EU vůči Srbsku, kde loni proevropské síly uspěly ve volbách. Srbsko je podle Žbogara na integraci do unie připraveno.
Slovinsko-chorvatský hraniční spor, blokující přístupová jednání se Záhřebem, chce Lublaň vyřešit ještě před vstupem Chorvatska do Evropské unie. Podle Samuela Žbogara chce Slovinsko uzavřít spor ještě letos. Slovinský ministr zahraničí, který v České republice jednal s českými politiky o postoji českého předsednictví k tomuto sporu a k západnímu Balkánu, odpověděl také na několik otázek Euroskopu.
Slovinsko bylo prvním z nových členských států Evropské unie, který předsedal Radě EU. Jak hodnotíte přínosy předsednictví pro Slovinsko. Změnil se díky předsednictví pohled Slovinců na EU?
Díky předsednictví mnohem lépe rozumíme Evropské unii a tomu jak funguje. Jsme také více zapojeni do evropských témat a diskusí uvnitř EU. Myslím, že je to větší přínos než konkrétní věci, kterých jsme během předsednictví dosáhli. Zkušenost předsednictví nás také naučila lépe hájit své zájmy a více uplatnit v Unii naše zkušenosti.
Otázka západního Balkánu patřila logicky k hlavním prioritám slovinského předsednictví. Jak hodnotíte české kroky vůči tomuto regionu?
Priority České republiky směrem k západnímu Balkánu samozřejmě podporujeme a budeme se snažit přispět k prosazení iniciativ českého předsednictví. Předsednictví čeká v příštích měsících řada důležitých kroků a rozhodnutí. Očekává se žádost Černé hory o členství v Evropské unii, další země mohou během českého předsednictví podobný krok učinit. Důležité bude rovněž rozhodnutí o ukončení nebo prodloužení mise EU v Bosně.
Slovinský premiér Borut Pahor v lednu varoval Chorvatsko, aby nepodceňovalo slovinský postoj v otázce zálivu Pirana. Kde začíná a kde končí slovinská ochota k dohodě s Chorvatskem? Jinými slovy jaké jsou slovinské podmínky pro odvolání prosincového veta, které zablokovalo projednávání deseti kapitol v přístupových jednáních s Chorvatskem?
Slovinský premiér zdůraznil, že Chorvatsko musí respektovat Slovinsko jako člena Evropské unie. Měli by s námi mluvit a ne nás obcházet a jednat s jinými členy EU. V hraničním sporu s Chorvatskem chceme jen status quo z roku 1991, kdy jsme vyhlásili nezávislost. Jinak nemáme žádné požadavky. Tento rok budou probíhat dva paralelní vyjednávací procesy. Pokračující přístupová jednání s Chorvatskem i souběžné jednání o hranicích pravděpodobně skončí v roce 2009.
Slovinsko přivítalo iniciativu Evropské komise a případnou misi Marti Ahtisaariho. Může ale přinést něco nového nebo jen vybere jednu z možností, které jsou už na stole – například dohoda tehdejších premiérů z roku 2002?
Ahtisaari nebo kdokoli jiný může přinést nový pohled na věc a znovu posoudit slovinské a chorvatské argumenty. Myslím si, že může přinést nové řešení, přijatelné pro obě strany. Každé řešení ale bude kompromisem a musí ho odsouhlasit Slovinsko i Chorvatsko. Před vstupem do EU se Slovinsko pokusilo tento spor vyřešit (dohodu premiérů Drnovšeka a Račana z roku 2002 neschválil chorvatský parlament – pozn. red.). Nyní když do Evropské unie vstupuje Chorvatsko můžeme se o to znovu pokusit.
Zdroj: Euroskop.cz