Více než tři milióny nových pracovních míst může vzniknout do konce desetiletí, pokud se EU vydá na cestu inovace. Alespoň tak to vidí Evropská komise, která zveřejnila materiál s názvem Unie inovací, jenž vybízí například k větší propojení univerzit s byznysem i zlepšení mobility pro vědce. O tom co všechno schází v tomhle směru udělat debatovali poslanci i zástupci vědy na poslední schůzi Výboru pro průmysl. Projekt Unie inovací je jedním z hlavních projektů strategie Evropa 2020. Podle něj EU potřebuje zlepšit konkurenceschopnost a to například tím, že začne lépe využívat své „mozky“. „Inovace jsou pro budoucnost naší ekonomiky velice důležitě,“ poznamenal během schůze německý lidovec Herbert Reul.Modernizace ekonomiky je navíc nutností i kvůli ztenčujícím se zásobám energetických surovin či vyrovnávaní se s dopady klimatických změn. „Naším cílem je odstranit překážky omezující tvořivost,“ uvedla nizozemská sociálnědemokratická poslankyně Judith A. Merkies, autorka pracovního dokumentu pro jednání Parlamentu. Školy a byznysPodle poslanců i Evropské komise je potřeba v první řadě překonat zastaralost evropského vysokého školství. Univerzity i výzkumná pracoviště mají totiž mnohdy jen omezené propojení s praxí a o jejich vynálezy či výzkumy není na trhu poptávka. „Když v souvislosti s inovacemi a výzkumem začneme mluvit o „komercionalizaci“, tak to mnohým připadá skoro urážlivé slovo,“ poznamenal český poslanec Evžen Tošenovský ze skupiny Evropských konzervativců a reformistů. Větší propojení školství a byznysu je však podle Evropské komise i zainteresovaných poslanců do budoucna nutností. „Potřebujeme moderní školství, které se zaměří na aplikovaný výzkum, dnes však v tomhle směru značně zaostáváme,“ říká poslankyně Merkies. Vysoké školy a univerzity by tak podle ní neměli zůstávat závislé pouze na veřejných financích, ale mělo by jim být umožněno například brát si půjčky a investovat. Podobně tak by EU měla podporovat i větší mobilitu pracovníků ve vědě, zlepšit jejich přístup k finančním programům nebo odstranit přebytečnou byrokracii, která brání uvádět novátorské myšlenky na trh. Důležité také podle poslanců je, aby si EU jasně stanovila priority a překonala dosavadní roztříštěnost různých inovačních politik. „Problémem je, že přijímáme zákony velice strnulým způsobem a chybí nám flexibilita,“ dodala španělská lidovecká poslankyně Cristina Gutiérrez-Cortines.