Fondy EU: Vyšší míry spolufinancování Evropskou unií podpoří hospodářské oživení

Evropská komise se dohodla na opatřeních, která by měla významně přispět k oživení některých nejproblematičtějších ekonomik EU.
Podle návrhu bude šesti zemím umožněno, aby na projekty, které v současnosti spolufinancují s Evropskou unií, přispívaly nižšími částkami než doposud. Řecku, Irsku, Portugalsku, Rumunsku, Lotyšsku a Maďarsku tak Komise umožní využít dodatečného spolufinancování ze strany EU, které je nezbytné pro uskutečnění projektů na podporu růstu a konkurenceschopnosti ve všech těchto zemích.Tyto země tak v době, kdy jejich národní rozpočty čelí velkému tlaku, ušetří vlastní finanční prostředky a budou moci uskutečnit i programy, které doposud  nemohly realizovat kvůli nedostatku vnitrostátního financování, což v důsledku představuje příliv dalších finančních prostředků do ekonomik těchto zemí. „Tyto návrhy jsou výjimečnou reakcí na výjimečnou situaci,“ uvedl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Rychlejší uvolňování prostředků z fondů EU spolu s programy finanční pomoci dokládají odhodlání Komise podpořit prosperitu a konkurenceschopnost zemí nejvíce postižených následky finanční krize, a vytvořit tak jakýsi „Marshallův plán“ pro hospodářské oživení. Díky tomuto rozhodnutí se národním ekonomikám dostane životně důležité finanční injekce a sníží se tlak na spolufinancování projektů z národních rozpočtů. Tímto vyzývám Evropský parlament a Radu k urychlenému schválení rozhodnutí, aby tyto finanční prostředky mohly být k dispozici již počátkem příštího roku,“ zdůraznil Barroso.Schválené opatření nepředstavuje nové nebo dodatečné financování: umožní však rychleji uhradit částky, které již byly vyčleněny na základě politiky soudržnosti, rozvoje venkova a rybolovu. Pokud o to dotčený členský stát požádá, spolufinancování ze strany EU se může zvýšit až na 95 % celkových výdajů vynaložených danou zemí. Zároveň bude třeba upřednostňovat financování projektů, jejichž cílem je podpořit růst a zaměstnanost, jako jsou například projekty zaměřené na rekvalifikaci pracovníků, podporu obchodních seskupení nebo na investice do dopravní infrastruktury. Tímto způsobem bude možné zvýšit počet uskutečněných projektů, zvětšit absorpční kapacitu a urychlit přísun dodatečných finančních prostředků do jednotlivých ekonomik.Tato forma pomoci se týká členských států, které byly nejhůře zasaženy krizí a které obdržely finanční podporu z programu mechanismu platební bilance určeného zemím mimo eurozónu (Rumunsko, Lotyšsko a Maďarsko) nebo z evropského mechanismu finanční stabilizace pro země eurozóny (Řecko, Irsko a Portugalsko).Komise požádá Radu a Evropský parlament, aby návrh přijaly v zrychleném legislativním postupu do konce roku 2011, a umožnily tak co nejrychlejší realizaci životně důležitých projektů. Tato úprava míry spolufinancování je výjimečným dočasným opatřením, které bude ukončeno, jakmile členské státy přestanou pobírat podporu z programů finanční pomoci.Aby Komise pomohla dotčeným členským státům s absorpcí fondů, spolupracuje s nimi na odstraňování překážek, na posilování jejich správní kapacity a na urychlování provádění a financování projektů. V případě Řecka pak Komise zřídila zvláštní pracovní skupinu, která bude pomáhat s prováděním opatření stanovených v ekonomickém ozdravném programu a učiní všechny kroky nezbytné k zajištění rychlejšího čerpání finančních prostředků EU.