V celé Evropě je důvěra občanů ve vlády a instituce na historickém minimu a téměř polovina občanů EU tvrdí, že není spokojena s fungováním demokracie v EU. Vzhledem k tomu, že v Evropě získávají na síle populistické a nacionalistické strany, jsme přesvědčeni, že podpora účasti občanů na evropském demokratickém procesu se stala zásadnější než kdykoli předtím.
Občané musí mít možnost významně se podílet na utváření budoucnosti EU, aby se zabránilo tomu, že se lidé budou cítit odstrčeni od toho, co považují za elitářský projekt. Inovativní a inkluzivní formy účasti, stejně jako využití stávajících struktur, mohou evropské občany přiblížit EU a posílit občanskou angažovanost, což umožní obnovit a nově definovat účel a cíle EU.
Evropská občanská iniciativa
Evropská občanská iniciativa by mohla být mocným demokratickým nástrojem. Aby však byla přístupnější všem občanům a mohla plně využít svého potenciálu, měla by Evropská komise zvážit jednodušší a jednotnější požadavky na údaje ve všech státech EU. O ECI ví jen málo občanů EU a platformě by prospělo, kdyby využila všechny komunikační kanály pro veřejnost, aby upozornila na své cíle, a také reklamní iniciativy, které v současné době probíhají.
ESI by se mohla dále zlepšit tím, že by zkoumala úspěšné občanské iniciativy na vnitrostátní úrovni a učila se z nich. Například iniciativy ve Finsku a Lotyšsku se ukázaly jako úspěšné díky svému významnému digitálnímu rozměru. ECI v tomto ohledu nevyniká, neboť její stránky brzdí neohrabaný design a omezená funkčnost.
Individuální členství v politických stranách
Zapojení, účast a schopnost ovlivňovat jsou klíčovými aspekty pro úspěch aktivního občanství. Občané se musí cítit zapojeni do dění kolem sebe a měli by mít možnost vidět, jak jejich účast ovlivňuje konečný výsledek.
Umožnit jednotlivcům stát se členy evropských politických stran by jim dalo možnost přímo ovlivňovat debaty na úrovni EU a přispívat k nim. Individuální členství zatím zavedla pouze strana ALDE a Zelená levice. Tato iniciativa by byla přínosem nejen pro občany, ale i pro strany, protože by se mohly dostat do těch částí EU, kde v současné době nemusí mít zastoupení.
Proces „Spitzenkandidaten
Mezinárodní evropské hnutí podporuje myšlenku umožnit evropským politickým stranám nominovat kandidáty na post předsedy Evropské komise, jinak známou jako proces „Spitzenkandidaten“, s cílem posílit politické povědomí evropských občanů. Tím, že se jejich volby více propojí s přímou volbou voličů, se posílí politická legitimita Parlamentu i Komise. Vítáme proto další rozvoj tohoto procesu a pravidelné provádění primárek. Tento proces má rovněž potenciál zavést větší rozmanitost do procesu výběru předsedy.
Kromě toho může jasný evropský rozměr evropských voleb znovu oživit evropskou demokracii a účast občanů, například prostřednictvím celoevropských kandidátních listin vedených hlavními kandidáty, evropských manifestů a větší přítomnosti evropských politických stran v médiích a veřejných debatách.
Elektronické nástroje
Nové technologie přinášejí příležitosti, které je třeba využít ke stimulaci zapojení občanů do demokratického procesu. Jako specifická forma e-demokracie by mohlo být v celé Evropě zavedeno elektronické hlasování, které by bylo časově, finančně i finančně nenáročnou alternativou k tradičním způsobům hlasování. Vzhledem k rizikům, která s sebou online hlasování nese, je třeba vždy zabránit podvodům nebo jakýmkoli nesrovnalostem a stávající nebo nový orgán EU by měl být pověřen zajištěním spravedlivého fungování online hlasovacích systémů.
Plné začlenění elektronických nástrojů do evropského politického procesu může zvýšit jejich legitimitu a využívání, což by dále podpořilo aktivní využívání těchto nástrojů samotnými evropskými institucemi. Začlenění elektronických nástrojů do stávajících procesů lze rozšířit na další formy účasti a konzultací, například na provádění článku 11 Smlouvy o EU o dialogu s občanskou společností.
Digitální nástroje s sebou nesou riziko ohrožení ochrany osobních údajů a soukromí. Nástroje e-demokracie by neměly narušovat bezpečnost údajů a soukromí občanů by mělo být vždy chráněno. To by mohlo zajistit strukturované zapojení evropského inspektora ochrany údajů do vývoje a provádění nástrojů. Kromě toho by nástroje elektronické demokracie měly být vybaveny určitou formou monitorování, aby se zabránilo šíření dezinformací na těchto platformách a umožnila se diskuse založená na faktech.
Nicméně přetrvávajícím problémem, který přichází s rostoucí digitalizací, je digitální propast mezi těmi, kteří mají přístup k online nástrojům a efektivně je využívají, a těmi, kteří k nim nemají přístup nebo možnosti je využívat. Aby se zabránilo nerovným digitálním příležitostem, měl by být přístup k internetu dostupný v celé Evropě a důraz by měl být kladen na rozvoj a zlepšování elektronických dovedností lidí.
V neposlední řadě je nezbytná zpětná vazba, která ukáže, že příspěvky občanů byly zohledněny. Každý nástroj by měl mít jasné a snadno dostupné informace o využití příspěvků a poskytovat zpětnou vazbu těm, kteří přispívají.
Článek 11 Provádění
Lisabonská smlouva zavedla prvky související s transparentností, dialogem s občanskou společností a participativními nástroji prostřednictvím nového článku 11 Smlouvy o Evropské unii, ale jeho provádění je stále v procesu přípravy. Je proto nezbytné další provádění článku 11 a také posílení participačních mechanismů na úrovni EU. Jasnější a strukturovanější rámec pro účast občanů, který by zahrnoval všechny instituce a fáze tvorby politik, by umožnil průřezový a trvalý občanský dialog. Činnosti uvedené v článku 11, jako je „veřejná výměna názorů“ a „otevřený, transparentní a pravidelný dialog“, rovněž vyžadují další vyjasnění. Pokud jde o první dvě ustanovení, nabízí plán styčné skupiny Evropského hospodářského a sociálního výboru k článku 11 jak vizi, tak konkrétní kroky k dosažení tohoto cíle.
Konzultace s občany
Konzultace s občany mohou sloužit jako konstruktivní nástroj angažovanosti, pokud jsou organizovány transparentním a inkluzivním způsobem a pokud umožňují smysluplný dialog mezi občany a orgány EU. Klíčová je komunikace ze strany institucí o tom, jak a zda příspěvky občanů ovlivňují proces tvorby politik. Evropské hnutí vítá nové a inovativní formáty diskusí, které konstruktivně zapojují občany a zúčastněné strany ze všech odvětví do diskuse o budoucnosti Evropy. Zatímco přístup zdola nahoru a přístup podporující začlenění je zásadní, následné kroky v rámci konzultací musí být důsledné a transparentní.
Mládež, uprchlíci a menšiny
Aby se občané mohli aktivněji zapojit do dění v Evropě a pochopit, jak EU konkrétně ovlivňuje jejich každodenní život a jaké příležitosti jim může nabídnout, je třeba, aby se pojem evropské politiky, občanství, kultury a fungování institucí EU dostal do školních programů ve větší míře. Stejně tak je zásadní rozvíjet ve školách digitální kompetence a mediální gramotnost, aby se podpořila aktivní účast na elektronickém občanství již v raném věku. Mechanismy, jejichž prostřednictvím se mladí lidé mohou podílet na tvorbě politik, by měly být dále rozvíjeny začleněním účinnější a kontinuálnější formy účasti, v níž se mladí lidé stanou hlavními zúčastněnými stranami. Snížení věku pro účast ve volbách na 16 let by navíc mohlo posílit zastoupení mladých lidí v rozhodovacích fórech.
Kromě toho by se neměla podceňovat úloha, kterou při podpoře aktivního občanství hrají uprchlíci a další marginalizované skupiny. Aby mohli v tomto ohledu něco změnit, je třeba zajistit jejich plné začlenění do společnosti a právo na politickou účast, a to usnadněním jejich sebeorganizace prostřednictvím organizací občanské společnosti a dalších zastupitelských orgánů.
Neformální vzdělávání dospělých
Neformální vzdělávání dospělých a informální učení mohou být důležitým nástrojem při prosazování evropské myšlenky a aktivního občanství, ale je zapotřebí větší finanční a politické podpory, aby mohly plně rozvinout svůj potenciál. Proto navrhujeme, aby rozšíření programu občanství EU zahrnovalo silný důraz na neformální vzdělávání dospělých. Zahájení iniciativy v oblasti vzdělávání dospělých by zase podpořilo klíčové kompetence EU, jako jsou digitální a občanské kompetence a podnikání. Měly by být posíleny stávající vzdělávací aktivity, jako je akce Jean Monnet Učící se Evropa ve škole, e-twinning a vzdělávací sítě EU na národní úrovni. Univerzitní vzdělávání by mělo rovněž věnovat větší pozornost vzdělávání o EU, například začleněním výuky o EU pro všechny účastníky studijního výměnného programu Erasmus.
Sestavování rozpočtu a podpora účasti občanů
Velké množství organizací občanské společnosti a projektů v celé Evropě již úspěšně podporuje aktivní účast občanů na demokratickém rozhodování, podporuje kritické myšlení a zprostředkovává hlasy nedostatečně zastoupených skupin. Ačkoli finanční podpora ze strany národních vlád není vždy dostupná, EU může stabilizovat a diverzifikovat prostředí evropské občanské společnosti tím, že vyčlení více finančních prostředků prostřednictvím svého víceletého finančního rámce (VFR). Finanční podpora, ať už ve formě dlouhodobých provozních grantů nebo menších grantů na projekty, by měla být rozdělována transparentním a inkluzivním způsobem jak velkým celoevropským nevládním organizacím, tak malým organizacím a projektům působícím na místní úrovni.
Média
Oživení evropské demokracie a zapojení občanů musí zohlednit úlohu médií při utváření názorů občanů a jejich potenciál zvýšit pocit občanství EU a podpořit angažovanost. Při zachování nezávislého a různorodého mediálního prostředí v celé Evropě by EU mohla využít opatření, která by řešila dezinformace a nesprávné informování v médiích o otázkách EU, například prostřednictvím školení na novinářských školách v celé Evropě, jakož i větší podpory celoevropských mediálních projektů založených na faktech.
Závěrem
Aby účast občanů a občanský dialog vzkvétaly, měla by evropská informační iniciativa více informovat o přínosech a cílech této iniciativy a zároveň by měla být uživatelsky přívětivější. Zásadní je také umožnit jednotlivcům stát se členy evropských politických stran a zajistit, aby se do diskuse zapojily menšiny, uprchlíci a mladí lidé. Formální a neformální vzdělávání dospělých by mohlo být důležitým nástrojem podpory aktivního občanství, stejně jako elektronické nástroje, pokud jsou používány zodpovědně, a větší podpora vyváženého a fakta ověřujícího zpravodajství médií EU. Celkově může evropské demokracii prospět přístup zdola nahoru, který začíná na místní úrovni. Zároveň musí EU zlepšit svůj dialog s občanskou společností a jasněji propagovat stávající nástroje účasti občanů EU.