Mezinárodní evropské hnutí se domnívá, že jednání za zavřenými dveřmi mezi Parlamentem, Radou a Komisí v podobě „trialogů“ podkopávají legitimitu rozhodování na evropské úrovni i důvěru občanů. Trialogy jsou neformální třístranná jednání, která se konají kdykoli v průběhu legislativního procesu za účasti zástupců Evropského parlamentu, Rady a Komise a jejichž cílem je dosáhnout neformálních kompromisů ohledně legislativních návrhů. Větší transparentnost trialogů je klíčem ke snížení demokratického deficitu Evropské unie.
Transparentnost a důvěra veřejnosti
Zvýšení transparentnosti trialogového postupu by umožnilo sledovat, jak vznikaly právní předpisy EU, a tím by se zvýšila důvěra veřejnosti. Větší transparentnost trialogů by také umožnila většímu spektru lobbistů a zúčastněných stran, jako jsou běžní občané a organizace občanské společnosti, ovlivňovat jednání a vyvíjet na ně tlak a pomáhat udržovat odpovědnost institucí. Transparentnost by dále fungovala jako pojistka proti rozmělňování rolí institucí a s tím souvisejícímu nekontrolovanému rozvoji dlouhodobé nadvlády institucí. Trialogy by se měly řídit prahovými pravidly transparentnosti, jimiž se řídí dohodovací výbor, orgán určený k dosažení dohody během šesti až osmi týdnů, pokud Parlament a Rada nebyly schopny vypracovat společný text během druhého čtení. Nedostatek transparentnosti brání veřejné diskusi o jakémkoli právním předpisu a nahrává protiunijním populistickým silám v celé Evropě.
Konkrétní opatření
Evropská rada a Evropský parlament by měly mít povinnost zveřejňovat mandát k jednání před zahájením rozprav o legislativních návrzích. Aby bylo zajištěno, že občanská společnost bude moci vykonávat svou nezbytnou funkci v demokracii, měly by být předem k dispozici seznamy navrhovaných účastníků a harmonogramy jednání. Dokumenty vyměňované mezi institucemi během jednání v rámci trialogu, jako jsou „tabulky se čtyřmi sloupci“, by měly být zveřejněny na centrálních „trialogových“ internetových stránkách během několika dní po ukončení procesu a před předložením textu plénu Parlamentu. Veškeré dokumenty, jako jsou programy zasedání, by měly být zpřístupněny po skončení zasedání, a to podle postupu zveřejňování dohodovacího výboru.
Aktualizovaná posouzení dopadů by měla být zveřejněna po dosažení dohody v rámci trialogu – avšak před hlasováním v prvním čtení, neboť původní posouzení mohou být v důsledku změn návrhu zastaralá.
Související informace
Rozšiřování trialogů, a to jak politických, tak technických, úzce souvisí s trendem přijímání právních předpisů EU v kratším časovém horizontu, často již po prvním čtení. Vzhledem k tomu, že v legislativním období 2009-2014 bylo 85 % souborů spolurozhodování přijato v prvním čtení, většina trialogů se koná před prvním čtením. V tomto posledním legislativním období se uskutečnilo přibližně 1 500 trialogů k přibližně 320 různým právním předpisům EU, což dokazuje, jak nedílnou a podstatnou roli tato zasedání při tvorbě právních předpisů EU hrají. Neformální trialogy jsou někdy obhajovány jako obdoba „formálních trialogů“ nebo dohodovacího výboru zakotveného v běžném legislativním procesu. Před zahájením jednání výboru je však výchozí pozice či mandát jednotlivých orgánů veřejně znám, protože se svolává až po druhém čtení. V důsledku toho je výbor podstatně transparentnější než zde zmíněné neformální trialogy.
Zprávy o tomto opatření
- 31. března 2016 – Evropská politika hnutí na jedné stránce: Konzultace v rámci trialogu
- 10. prosince 2015 – Rada EM Německo: Transparentnost přispívá k demokratické legislativě, trialogy mají opačný účinek
Související tiskové zprávy
- 28. května 2015 – Podpora transparentnosti v legislativě EU je správná cesta!