Konference o budoucnosti Evropy

Podněty a doporučení sítě organizací Mezinárodního evropského hnutí

Konference o budoucnosti Evropy musí být příležitostí k vytvoření skutečného dialogu mezi občany a institucemi o budoucnosti EU a velkých výzvách naší doby.

Po letech, kdy jsme se nacházeli v režimu krizového řízení, musíme provést inventuru a důkladně se zamyslet nad tím, jakou Unii chceme, a společně stanovit, jak připravit cestu pro silnější a lepší Evropu založenou na hodnotách.

V důsledku pandemie občané přehodnocují své priority a přehodnocují svůj způsob života se zaměřením na udržitelnost, inkluzivitu a blahobyt. Občané by se proto měli konference o budoucnosti Evropy aktivně účastnit.

Evropa musí převzít otěže a řešit otázky, které jsou v centru zájmu občanů na hospodářské, sociální, zdravotní a bezpečnostní úrovni – na evropské, národní a místní úrovni i za jejími hranicemi. Vzhledem k výzvám, kterým EU v současné době čelí, je potřeba pokročit v evropské integraci aktuálnější než kdy jindy.

Na základě návrhů Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady předkládá Mezinárodní evropské hnutí soubor konkrétních návrhů a pokynů, které mohou z konference učinit úspěšné a na výsledky orientované cvičení, jež posílí evropskou demokracii a učiní aktivní zapojení občanů nedílnou součástí konference.

Cíle

• Konference by se měla zaměřit na to, jak dosáhnout efektivnější a demokratičtější Evropské unie, která přináší výsledky svým občanům.
• Konference musí do centra dění postavit občany a zajistit skutečné a opravdové zapojení organizované občanské společnosti, sociálních partnerů a místních a regionálních samospráv.
• Konference by měla být dvouletá, extrovertní, otevřená, transparentní, inkluzivní, zaměřená na výsledky a inovativní a měla by vycházet z práce, kterou vykonala Komise, Evropský parlament, vlády členských států, občanská společnost, sociální partneři a místní a regionální samosprávy prostřednictvím občanských debat, konzultací, evropských občanských iniciativ a iniciativ zdola, včetně zájmu zaměstnanců a zaměstnavatelů.
• Tato činnost nemůže pouze zdvojovat nebo nahrazovat stávající legislativní a politické procesy, ale musí je doplňovat tím, že nabídne nástroj pro skutečnou odpovědnou účast občanů a dialog s institucemi.
• Konference by měla posílit evropskou demokracii a připravit půdu pro komplexní reformu volebního práva.
• Konference by měla usilovat o posílení parlamentarismu a zastupitelské demokracie na evropské úrovni a zároveň zapojit občany a poskytnout jim možnost, aby jejich hlas byl vyslyšen.
• Konference by se neměla proměnit v předstupeň „Konventu“, v němž jsou zastoupeny pouze vlády členských států a evropské instituce.

Struktura

• Evropský parlament, jakožto jediná instituce EU přímo volená občany, by měl být jádrem procesu organizování konference, přičemž by na ní měly být silně zastoupeny všechny politické skupiny Evropského parlamentu a národních parlamentů. Konference musí být podporována Evropskou komisí a Radou a za účasti zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů.
• Další orgány a agentury EU, jako je Agentura Evropské unie pro základní práva, Evropská centrální banka, Eurojust, jakož i veřejný ochránce práv a Úřad evropského veřejného žalobce, by mohly přispět k těm tematickým diskusím, kde mohou být užitečné jejich odborné znalosti.
• Vlády členských států a národní parlamenty by rovněž měly hrát významnou roli, a to jak tím, že budou na konferenci zastoupeny, tak tím, že přenesou konferenci na národní úroveň.
• Regionální a místní vlády, které často působí nejblíže občanům, se musí zapojit stejnou měrou, aby zajistily úspěch konference.
• Organizovaná občanská společnost a sociální partneři by měli být úzce zapojeni do řízení, realizace a následných opatření konference jako rovnocenní partneři institucí. Sítě a know-how, které mohou největší reprezentativní sítě na konferenci přinést, jsou neocenitelné.
• Evropský parlament, zejména výbor AFCO, by se měl zasazovat o zapojení občanské společnosti, sociálních partnerů a demokratických sdružení do konference jako zprostředkovatelů procesu.
• Využitím vlivu sítí občanské společnosti, sociálních partnerů a místních a regionálních vlád v jejich volebních obvodech může konference oslovit širší publikum. V době, kdy vliv nezávisí pouze na autoritě, ale také na důvěře, musíme využít těchto důvěryhodných poslů, pokud chceme překročit naše siločáry.
• Klíčové je vyvážené složení mezi institucionálními aktéry, zástupci občanské společnosti, sociálními partnery a místními a regionálními vládami. Reprezentativní sítě občanské společnosti, které se konference účastní, by navíc měly mít demokratické struktury a zahrnovat organizace, které reprezentují celé spektrum společnosti, včetně nevládních organizací, mládežnických organizací, environmentálního hnutí, sociálních partnerů, podniků, akademické obce, místních a regionálních vlád a médií.
• Konference by měla podporovat nadnárodní iniciativy, jejichž cílem je zapojit občany z celé Evropy a přispět k jednání konference.

Úloha občanů

• Konference by měla poskytnout občanům ze všech oblastí života na evropské, národní i místní úrovni platformu pro diskusi o budoucnosti Evropy a budoucím institucionálním rámci EU.
• Stejně jako v případě všech forem konzultací s občany musí být úloha občanů organizována strukturovaným a inkluzivním způsobem.
• Konference musí zajistit širokou účast a hlubokou diskusi s občany, organizacemi občanské společnosti, sociálními partnery a místními a regionálními samosprávami a shromáždit rozmanitou a vyváženou skupinu občanů, která reprezentuje současnou evropskou společnost.
• Vzhledem k tomu, že se jedná o konferenci o budoucnosti Evropy, je nezbytné přizvat k účasti zástupce evropských zemí, které nejsou členy EU, a zejména všech kandidátských zemí ze západního Balkánu, a navrhnout odpovídající formu formální účasti zástupců, včetně organizací občanské společnosti.
• Organizace občanské společnosti, sociální partneři a místní a regionální samosprávy by měly být stálým hlasem občanů v průběhu celé konference a posilovat jejich priority, názory a požadavky.
• Mladí lidé a mládežnické organizace musí mít na konferenci zvláštní úlohu, nikoli však v oddělených agendách.

Otázky

Konference musí na první místo svého programu zařadit transevropské otázky a vyhnout se agendám řízeným na národní úrovni. Konference musí mít široký záběr, včetně návrhů na změny smluv, a zároveň musí zůstat otevřená a flexibilní vůči novým výzvám, jako je současná zdravotní a hospodářská a bezpečnostní krize, rostoucí nerovnosti a klimatická krize.

Klíčové otázky, kterými by se konference měla zabývat:

• Demokracie, účast občanů, práva a základní hodnoty
• Schopnost EU plnit úkoly v oblastech, v nichž byla EU svěřena odpovědnost, což by nemělo být ohroženo požadavkem jednomyslnosti, který umožňuje jedinému členu Rady vetovat jakékoli opatření EU v dané oblasti. Konference by proto měla zvážit otázku přechodu od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou v Radě pro další oblasti politiky, včetně zahraniční a bezpečnostní politiky.
• Účast občanů a volební reforma, transparentnost, účinnost rozhodovacího procesu a posílení Evropského parlamentu a zásad parlamentní demokracie;
• Proces „Spitzenkandidaten“ a sestavení nadnárodních kandidátních listin s dostatečným předstihem před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024, aby se posílil evropský rozměr voleb;
• vytvoření účinného systému na ochranu lidských práv a právního státu v EU;
• Evropská zdravotní politika a reakce EU na současné a budoucí pandemie;
• podpora kvality života a blahobytu občanů a jejich komunit prostřednictvím posílení jejich práv, rovnosti a sociálního začlenění a podpory zejména zranitelných a nedostatečně zastoupených skupin, a to zejména v době krize;
• Sociální, udržitelná, kreativní a prosperující Evropa.
• environmentální výzvy a klimatická krize, neboť EU musí zachovat ochranu životního prostředí jako prioritu a zajistit plné provedení cílů Evropské zelené dohody;
• provádění sociálního partnerství a evropského pilíře sociálních práv jako zásadních nástrojů k dosažení sociální spravedlnosti a rovnosti v EU a k otevřené diskusi o správě ekonomických záležitostí EU v souladu se sociální udržitelností; zaručení sociálního pokroku a práv prostřednictvím protokolu o sociálním pokroku a obnovené sociální smlouvy pro Evropu;
• prohloubení hospodářské a měnové unie (HMU) s cílem zajistit soulad s prioritami EU a dále; konkrétní kroky ke skutečné fiskální unii;
• plné začlenění zásadního kulturního rozměru do všech politik EU, mimo jiné s uznáním obrovské hodnoty a potenciálu naší společné kultury a kulturního dědictví pro posílení pocitu sounáležitosti a pocitu příslušnosti k širší evropské rodině;
• politika mládeže, která podporuje občanskou, sociální, hospodářskou, kulturní a politickou účast mladých lidí v Evropě;
• Úloha vzdělávání a dovedností při ekologickém a digitálním přechodu a při dosahování integrovanější a spravedlivější Evropské unie.

Úloha Evropy ve světě

• Schopnost Evropy podporovat mír, bezpečnost a stabilitu v rámci svých hranic i mimo ně, a to na základě demokratických struktur a právního státu;
• strukturální schopnost a flexibilita Evropy pro vytváření optimálních vztahů mezi členskými státy EU a s dalšími významnými regionálními mocnostmi, včetně USA, Číny a Spojeného království;
• Potřeba zajistit obchodní politiku EU založenou na hodnotách a posílit mezinárodní vazby, podporovat mnohostranný systém, s otevřenými a transparentními obchodními jednáními a závaznými a vymahatelnými ustanoveními o udržitelném rozvoji;
• Migrace jako výzva, kterou Evropa nemůže ignorovat a která může nabídnout příležitosti pro kontinent, jenž se vyznačuje demografickým poklesem a na jehož trzích práce chybí pracovníci;
• posílení procesu rozšíření založeného na hodnotách, do něhož by byly náležitě zapojeny organizace občanské společnosti, aby se zvýšila důvěra občanů v tento proces;
• posílení politických, sociálních a hospodářských vztahů, vazeb a spolupráce se zeměmi jižního sousedství a Východního partnerství s cílem posílit stabilitu a mír v těchto regionech a podpořit demokracii a právní stát mimo evropské hranice;
• rozvoj plnohodnotné Evropské obranné unie (EDU), včetně sociálního a lidského rozměru;
• následná opatření

V zájmu posílení důvěry občanů v EU musí být zamýšlené následné kroky konference transparentně propojeny s jejich příspěvky a od počátku komunikovány. Na výsledek konference musí všechny instituce bezprostředně po jejím skončení řádně a odůvodněně reagovat.

Výsledek konference by měl být orientován na výsledky a měl by být projednáván v otevřených a inkluzivních formátech, a to i prostřednictvím digitálních nástrojů.

Návrhy, které vzejdou, je třeba transparentním způsobem proměnit v konstruktivní reformy a rozvinout je v nástroje pro účinnou tvorbu politik.

Tři orgány EU by se měly zavázat k tomu, že návrhy promění v legislativní návrhy, a zároveň zůstat otevřené případným revizím smluv. Je třeba vynaložit veškeré úsilí k usnadnění správného informování nejširší veřejnosti o daných otázkách.

Jakékoli výsledné změny smluv musí zajistit zlepšení demokratického fungování EU. To by mohlo zahrnovat zrušení práva veta a následný přechod od jednomyslného hlasování k hlasování kvalifikovanou většinou v Radě v několika oblastech politiky.

Veškeré reformy, které vzejdou z konference, musí být založeny na širokém konsensu mezi institucemi EU a na co největší podpoře ze strany evropských občanů.

Evropský parlament by měl být v centru tohoto procesu a měl by mít silnější právo iniciativy.

Úplný seznam našich politických doporučení, která sestavily naše politické výbory sdružující členské organizace z celé společnosti a celé Evropy, naleznete zde.