Demokracie je jednou z klíčových hodnot, na nichž je založena Evropská unie. Aby bylo zajištěno fungování zastupitelské demokracie na evropské úrovni, je ve smlouvách stanoveno, že občané Evropské unie jsou přímo zastoupeni v Evropském parlamentu a nepřímo prostřednictvím svých zvolených vedoucích představitelů v Evropské radě.
Politické strany plní v zastupitelské demokracii zásadní úlohu. Jsou nepostradatelné pro demokratický a volební proces. Zakladatelé prvních politických stran na evropské úrovni v 70. letech 20. století a tvůrci následných evropských smluv si tuto úlohu uvědomovali a v současné době jsou evropské politické strany pevně zakotveny v evropské demokratické struktuře.
V demokratické teorii i praxi se od politické strany očekává, že bude plnit několik funkcí, mezi něž mimo jiné patří sdružování a vyjadřování zájmů voličů, vypracovávání politických programů, nábor politických vůdců a soutěžení v otevřených volbách. Hlavní úlohou politické strany je vytvářet přímé spojení mezi občany a výsledky politického rozhodování, a tím posilovat legitimitu politického systému jako celku. V tomto duchu se od politických stran na evropské úrovni očekává, že budou přispívat k utváření společného evropského politického povědomí a vyjadřovat vůli občanů Unie, jak je stanoveno ve smlouvách.
Přestože sblížení Evropské unie a jejích občanů bylo hlavním cílem zakladatelů evropských politických stran a zároveň podnětem k několika reformám pravidel, jimiž se evropské politické strany řídí, stále se hodně diskutuje o tzv. demokratickém deficitu Evropské unie a přetrvávající propasti mezi Unií a jejími občany.
V této souvislosti je často zmiňována neuspokojivá účast v evropských volbách a neschopnost zapojit evropskou veřejnost do volebních kampaní. Ve skutečnosti lze pozorovat přetrvávající nesoulad mezi uznávanými funkcemi politických stran i funkcemi stanovenými ve smlouvách a skutečným fungováním evropských politických stran v každodenní evropské politice. Tento nesoulad se odráží v omezeném evropském politickém povědomí občanů, kteří se stále zapojují především do národních politických debat, a nikoli do debat evropských.
Zároveň byla v evropských volbách 2019 zaznamenána nejvyšší volební účast za posledních 20 let. Tento pozitivní vývoj, pokud jde o politickou účast občanů v EU, je třeba dále posilovat.
Evropský parlament důsledně upevňuje postavení evropských politických stran. Bylo přijato několik legislativních aktů, které upravují financování evropských politických stran, zapojení evropských politických stran do celoevropských kampaní, vznik politických nadací a které řeší právní postavení evropských politických stran. Součástí evropských voleb v roce 2014 byla také novinka v podobě nominací kandidátů stran na předsednictví Evropské komise (v jednom případě dokonce prostřednictvím otevřených primárek), zavedená za účelem většího zapojení evropské veřejnosti do volební kampaně.
Evropské hnutí je přesvědčeno, že realizace skutečně nadnárodní evropské demokracie začíná inovací evropského politického systému. Reforma evropského volebního systému a pravidel, jimiž se řídí evropské strany, je nezbytná, aby evropské politické strany mohly fungovat jako důležité mosty mezi evropskými politikami a evropskou veřejností.
Evropské hnutí navrhuje posílit zapojení veřejnosti do evropského demokratického procesu a umožnit evropským politickým stranám, aby skutečně vyjadřovaly vůli občanů Unie:
- přeměnit evropské volby na skutečné demokratické cvičení a volby prvního řádu, což by v konečném důsledku zaručilo silnější demokratickou architekturu EU a přispělo k řešení tzv. demokratického deficitu.
- Vytvoření evropského volebního obvodu, který by doplnil národní či regionální stranické seznamy a volební postupy a vytvořil tak skutečně nadnárodní evropskou demokracii.
- Výběr kandidátů do evropského volebního obvodu evropskými politickými stranami, aby se zvýšilo propojení mezi poslanci Evropského parlamentu a jejich evropskými politickými stranami. Na evropských kandidátních listinách by nemělo být více než 60 % kandidátů jednoho pohlaví, kteří by byli na celé listině rovnoměrně rozloženi.
- Větší autonomie evropských politických stran, pokud jde o jejich jednotlivé členy na národní úrovni, s cílem obohatit jejich úlohu v evropském politickém systému.
- Při provádění doporučení 2 až 4 musí být zaručena vyvážená účast občanů ze všech členských států EU.
- Zajistit, aby výsledky konference o budoucnosti Evropy zaujaly významné místo v kampaních před evropskými volbami v roce 2024.
- Uvědomit jednotlivé členy stran na národní úrovni, že jsou tím zároveň členy celoevropských stran.
- Možnost zakládat evropské politické strany založené výhradně na individuálním členství občanů z několika členských států.
- Jasné zaměření na evropská témata v evropských volbách s cílem zajistit propojení mezi volbou voliče a skutečnou prací evropských stran a skupin v Evropském parlamentu, například zviditelněním příslušnosti národních stran k evropské politické straně na volebním lístku a v předvolebních materiálech, zvýšením přítomnosti evropských politických stran v médiích a veřejných debatách, čemuž by napomohl evropský výběr kandidátů a zveřejňování stranických programů v celoevropském měřítku, a zvýšením finančních prostředků evropských politických stran, které by jim umožnilo usnadnit větší výměnu mezi stranami a občany napříč státy.
- Pokračování v zapojení do celoevropských kampaní o úloze a činnosti Evropské unie, navazující na úspěchy kampaně „Tentokrát jdu volit“, která probíhala před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019.
- Využití navrhovaných změn ve volebním procesu EU k vyvolání upřímné a otevřené diskuse o struktuře a organizaci vedoucích funkcí v EU.
Pozadí:
Evropská volební reforma se znovu dostala do centra pozornosti díky zprávě z vlastní iniciativy „Reforma volebního práva Evropské unie“, kterou vypracoval Výbor pro ústavní záležitosti. O usnesení legislativní iniciativy k reformě se hlasovalo 11. listopadu 2015 a bylo přijato 315 hlasy; od té doby proběhlo několik jednání s Radou. Pro přijetí změn evropského volebního práva je nutná jednomyslnost v Radě.
V únoru 2018 přijali zákonodárci EU usnesení o složení Evropského parlamentu, které zavádí nové rozdělení křesel v EP a umožňuje snížit počet křesel na 705. V roce 2018 bylo přijato usnesení o složení Evropského parlamentu. Zároveň dává zelenou procesu vedoucího kandidáta, odmítá však návrh na zavedení nadnárodních kandidátních listin pro volby v roce 2019.