- Zajištění podpory a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu jako základ vztahů mezi EU a Čínou;
- podpora obchodních vztahů s Čínou zajištěním reciprocity, spravedlivého jednání, transparentnosti a ochrany evropských podniků;
- v budoucích dohodách s Čínou upřednostňovat strategickou autonomii EU a její politickou, hospodářskou a technologickou suverenitu;
- prohloubení spolupráce s Čínou v oblasti životního prostředí a klimatu společným prováděním Pařížské dohody a zapojením občanské společnosti.
Úvodem
Evropská unie (EU) a Čína mají dlouhodobé a složité politické a hospodářské vztahy. Je v zájmu EU podporovat pozitivní vztahy s Čínou, rozvíjet dvoustranný obchod a investice a spolupracovat v globálních otázkách, jako je změna klimatu a zdravotní krize.
Hospodářský a politický vzestup Číny a její státem řízený model zároveň zpochybňují mezinárodní řád založený na pravidlech. Vzhledem k tomu, že Čína je ve svém sousedství a na světové scéně stále asertivnější, zejména ve vztazích s USA, musí EU najít strategii, která zajistí otevřené a spravedlivé prostředí pro obchod a investice a ochrání evropské občany a podniky. Zatímco EU musí ve vztazích s Čínou vystupovat jednotně, může využít svého ekonomického vlivu a mezinárodních partnerů, mimo jiné USA, Spojeného království, Indie a Austrálie, k ochraně evropských zájmů a hodnot a zajistit, aby Čína dodržovala mezinárodně uznávané minimální standardy.
Podpora spolupráce
Podpora a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu by měly stát v centru vztahů mezi EU a Čínou v souladu se závazkem EU hájit tyto hodnoty ve své vnější činnosti a odpovědností Číny jako člena Organizace spojených národů (OSN) plně uplatňovat hodnoty OSN. Na jakékoli porušení základních hodnot nebo zásad je třeba reagovat sankcemi a dalšími omezujícími opatřeními v koordinaci s mezinárodními partnery EU.
Útoky Číny na lidská práva a základní a demokratické svobody v Hongkongu a v pevninské Číně, včetně oblasti Sin-ťiang, a v Tibetu je třeba řešit cílenými sankcemi v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv. Investiční jednání mohou zároveň sloužit jako pákový nástroj na ochranu základních práv a svobod. Aby bylo zajištěno věcné pokrytí incidentů a porušování práv, musí být novinářům, vyšetřovatelům a diplomatům umožněn přístup do oblasti Sin-ťiang, Hongkongu a dalších regionů v Číně, aby mohli svobodně a nestranně pozorovat a informovat.
Boj proti nucené práci, který je pro EU prioritou, musí zaujímat významné místo v každé dohodě o spolupráci mezi EU a Čínou. Vedoucí představitelé a vyjednavači EU musí naléhat na čínskou vládu, aby ratifikovala a prováděla úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) týkající se zrušení nucené práce, svobody sdružování a ochrany práva organizovat se a kolektivně vyjednávat. Kromě toho je třeba vyzvat Čínu, aby ratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR).
Investice EU musí zároveň stejně tak respektovat příslušné úmluvy MOP o nucené práci a podporovat udržitelné řízení podniků v rámci globálních dodavatelských řetězců. V zájmu účinného řešení problému nucené práce a dalších případů porušování lidských práv v dodavatelských řetězcích společností musí právní předpisy EU rovněž zahrnovat zákaz uvádění zboží na trh EU, které je spojeno se závažným porušováním lidských práv, jako je nucená práce nebo dětská práce.
Posílení obchodních vztahů
Hospodářská spolupráce mezi EU a Čínou musí být založena na reciprocitě a rovných podmínkách. Od svého vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001 dosáhla Čína určitého pokroku díky reformám a liberalizaci klíčových částí svého hospodářství. Stále však přetrvávají problémy, mimo jiné pokud jde o nedostatečnou transparentnost a diskriminaci zahraničních společností prostřednictvím čínské průmyslové politiky, netarifních opatření a silných vládních zásahů.
Aby EU čelila jakýmkoli účinkům narušujícím obchod nebo ohrožujícím strategické zájmy EU a chránila evropské podniky, měla by využívat své nástroje na ochranu obchodu a další příslušná autonomní opatření vůči čínským společnostem. S cílem čelit nekalému jednání a zabránit tomu, aby čínské výrobky narušovaly rovnováhu na evropském trhu, by EU měla neprodleně provádět své antidumpingové a antisubvenční právní předpisy.
Reforma WTO jako klíčového orgánu pro řešení obchodních sporů zůstává mnohostranným úsilím, do něhož musí být zapojena i Čína. EU by měla úzce spolupracovat s Čínou na podpoře závazků WTO a úlohy WTO při řešení mezinárodních obchodních sporů a řešení obchodního napětí.
V souvislosti s ekologickým a digitálním přechodem je Evropa na Čínu silně závislá, pokud jde o dovoz výrobků a surovin nezbytných pro čistou energii a technologie. Vzhledem k této rostoucí závislosti je třeba průmyslová odvětví EU chránit před čínským dumpingem zavedením ochranných opatření a silných nástrojů na ochranu obchodu.
Komplexní dohoda o investicích mezi EU a Čínou (CAI)
CAI představuje krok vpřed pro vztahy mezi EU a Čínou jako způsob, jak zdůraznit investiční vztahy s Čínou založené na hodnotách a zároveň podporovat udržitelnost, demokracii, opatření v oblasti klimatu, základní práva a rovnost. Zásadní význam má zlepšení právního rámce investičních vztahů mezi EU a Čínou a to, aby jakákoli investiční dohoda neohrozila schopnost EU jednat v případě porušování lidských práv. EU musí využít CAI nejen k podpoře svých obchodních vztahů s Čínou, ale také k zachování své strategické autonomie a suverenity a k obraně základních práv, přičemž musí zajistit, aby Čína dodržovala hlavní závazky Mezinárodní organizace práce (MOP). Kromě toho by CAI měla umožnit občanské společnosti sledovat provádění záležitostí udržitelného rozvoje. Toho by bylo možné dosáhnout zapojením organizací občanské společnosti do „zvláštní pracovní skupiny“, která je součástí dohody mezi EU a Čínou. Evropské občanské společnosti by mělo být umožněno účastnit se procesu schvalování současného návrhu dohody, až jej bude projednávat Rada a Evropský parlament.
Kromě toho by taxonomie společného základu, které Evropa a Čína spolupředsedají, byla pevným základem pro vypracování společných norem pro udržitelné financování.
Přítomnost Číny v Evropě
Čína udržuje svou přítomnost v Evropě především prostřednictvím iniciativy Pásmo a cesta (BRI) a platformy Čína-ESO 17+1, která zahrnuje země střední a východní Evropy a Řecko. Jako poskytovatel investic a financování infrastruktury má Čína pro tyto země i nadále velký význam, což ovlivňuje cíle EU v oblasti podpory řádné správy věcí veřejných a udržitelného rozvoje v regionu, zejména na západním Balkáně.
V reakci na rostoucí ekonomickou angažovanost a politický vliv Číny ve střední a východní Evropě, včetně západního Balkánu, musí EU poskytnout alternativní investiční program a dlouhodobou strategii, která může podpořit udržitelný rozvoj v regionu, zejména na Balkáně. Kromě toho by EU měla požadovat, aby infrastrukturní projekty financované Čínou v kandidátských zemích na vstup do EU podléhaly transparentním studiím proveditelnosti a transparentním výběrovým řízením. Kromě toho by všechny investice čínských firem měly podléhat kritériím EU týkajícím se norem v oblasti životního prostředí. Čínské investice a podniky spojené s čínskými investicemi by měly podléhat stejným pravidlům, která platí v CAI.
Opatření v oblasti klimatu a udržitelný rozvoj
EU i Čína se zavázaly bojovat proti změně klimatu a chránit naši planetu pro budoucí generace. Vzhledem k tomu, že Čína je klíčovým přispěvatelem k emisím skleníkových plynů, je spolupráce v oblasti životního prostředí a klimatu mezi těmito dvěma hospodářskými mocnostmi nesmírně důležitá. Čína musí být součástí veškerého globálního a evropského úsilí v oblasti klimatu, zatímco její vlády se musí zavázat k účinnému provádění Pařížské dohody.
EU musí při projednávání vztahů mezi EU a Čínou podporovat zapojení občanské společnosti a strategicky stanovit metriku pro měření jejich úspěchu či neúspěchu v oblastech, jako jsou opatření v oblasti klimatu, udržitelný rozvoj a snižování chudoby. Dohody mezi EU a Čínou by proto měly obsahovat ustanovení, která podporují účast nevládních organizací v občanské společnosti.
Téma opatření v oblasti klimatu je rovněž otázkou, k jejímuž ovlivnění může občanská společnost v EU i v Číně přispět a ovlivnit tak změny v nejbližší budoucnosti. Mezinárodní nevládní organizace mohou pozitivně ovlivnit a zapojit občanskou společnost, aby se aktivně zapojila do opatření v oblasti klimatu v Číně a do toho, jak Čína jedná navenek v oblasti změny klimatu. Čína ztížila vstup nevládních organizací do zahraničí, proto by dohody mezi EU a Čínou měly obsahovat ustanovení, která podporují účast nevládních organizací v občanské společnosti.
Podpora míru v asijsko-pacifickém regionu
Evropská prosperita je úzce spjata s bezpečností a stabilitou v Asii. Pro podporu bezpečnosti v regionu a ochranu obchodních a dodavatelských řetězců je zásadní, aby EU spolupracovala se všemi příslušnými stranami a zajistila, aby územní spory byly řešeny mírovou cestou, v souladu s mezinárodním právem a při plném respektování lidských práv.
V této souvislosti se EU musí zabývat jakýmikoliv hrozbami nebo výzvami pro demokracii nebo lidská práva v Tchajwanském průlivu a podporovat konstruktivní rozvoj vztahů mezi průlivem a Tchaj-wanem. Vzhledem k tomu, že v regionu chybí jakákoli významná vojenská síla nebo přítomnost, musí EU zdůraznit své postavení politického aktéra při zajišťování míru a prosazování demokracie, právního státu, svobody tisku a lidských práv v tomto regionu, a to prostřednictvím aktivního dialogu, diplomacie a multilateralismu, jakož i vydáváním sankcí vůči těm, kdo tyto hodnoty porušují nebo ohrožují.
Organizace, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (KBSE), mohou EU podpořit při shromažďování zúčastněných stran ve východní Asii, aby řešily problémy mírovou cestou prostřednictvím diplomacie.
Podpora digitální a bezpečnostní spolupráce
Užší propojení euroasijského kontinentu by mohlo být zlepšeno zintenzivněním digitálních sítí. To umožní posílit obchod, investice a mezilidské výměny. Jedním z takových přístupů ke zlepšení digitální dálnice mezi Evropou a Čínou je platforma pro propojení EU a Číny. Kromě toho by EU měla dále spolupracovat v otázkách kybernetického terorismu a trestné činnosti. EU by měla posílit svá pravidla na ochranu duševního vlastnictví, zejména s rostoucím významem nových technologií, jako je umělá inteligence.
Ve vztazích s Afrikou by EU a Čína měly spolupracovat na podpoře budování kapacit a udržování míru na kontinentu při zachování plné suverenity Africké unie (AU) a afrických zemí. Kromě toho musí EU řešit neudržitelný přístup Číny ke spolupráci s Africkou unií a africkými zeměmi v oblasti přístupu k surovinám a přírodním zdrojům a využívání nových trhů.
Lepší rozhodování
Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) v Evropské radě může zajistit, aby EU vystupovala ve všech aspektech jednání s Čínou jednotně. Přechod na hlasování kvalifikovanou většinou by navíc mohl EU umožnit překonat nesouhlas členských států. S ohledem na nedávné oznámení AUKUS, nového obranného partnerství mezi USA, Spojeným královstvím a Austrálií, a jeho možný dopad v indo-pacifickém regionu je nanejvýš důležité, aby byla při jakýchkoli budoucích dohodách s Čínou upřednostněna strategická autonomie EU a její politická, hospodářská a technologická suverenita.
Zatímco veškeré rozdělující otázky je třeba řešit prostřednictvím inkluzivního a transparentního dialogu, různé instituce a orgány EU by měly podporovat otevřený dialog mezi EU a Čínou prostřednictvím politiky měkké síly a mezikulturní diplomacie.
Podpora výměny a propojení mezi Čínou a EU
Tam, kde je to možné, by měly být podporovány iniciativy mezi lidmi, a to prostřednictvím většího počtu studentských výměn, odborných programů a partnerství mezi městy a obcemi. Dodržování mezinárodních norem týkajících se lidských práv a demokratických a základních svobod je důležitým předpokladem pro kulturní projevy, kulturní výměny a kulturní rozmanitost, a proto musí být vyžadováno. Do společných aktivit by mělo být zahrnuto vzdělávání a odborná příprava, včetně vzdělávání dospělých, neboť mezikulturní dialog otevírá v této oblasti mnoho možností, od jazykového vzdělávání až po spotřebitelskou výchovu a environmentální osvětu. Podpora Číny vzdělávacím a kulturním institucím v Evropě nebo související partnerství by neměly negativně ovlivňovat hodnoty EU včetně svobody projevu nebo zasahovat do akademických svobod.
Dobré vztahy mezi EU a Čínou a výměna národů podporují lepší vztahy a zlepšují porozumění mezi oběma společnostmi a kulturami, což může připravit půdu pro další diskusi o podpoře lidských práv a dalších evropských hodnot. Za tímto účelem by se měla vyučovat historie a kulturní výchova obou bloků, aby se podpořil zájem o diplomacii a mezinárodní vztahy. V zájmu posílení vztahů mezi občanskou společností a nestátními subjekty by EU měla podporovat výměnu studentů a kulturní výměnu prostřednictvím cestovního ruchu.
Politická doporučení:
- Zajistit prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu jako základu vztahů mezi EU a Čínou;
- Podporovat obchodní vztahy s Čínou zajištěním reciprocity, spravedlivého jednání, transparentnosti a ochrany evropských podniků;
- upřednostňovat strategickou autonomii EU a její politickou, hospodářskou a technologickou suverenitu v jakýchkoli budoucích dohodách s Čínou;
- prohloubit spolupráci s Čínou v oblasti životního prostředí a klimatu společným prováděním Pařížské dohody a zapojením občanské společnosti.