U příležitosti nadcházejícího summitu Východního partnerství 2020 hodnotí Mezinárodní evropské hnutí pokrok dosažený v plnění stanovených cílů přijatých na posledním summitu v roce 2017 a zamýšlí se nad politickými cíli, které by měly být základem budoucího Východního partnerství.
Evropská politika sousedství (EPS) má pomoci EU podporovat a posilovat stabilitu, bezpečnost, udržitelný rozvoj a spolupráci s některými z jejích nejbližších sousedů a zároveň se opírat o základ společných hodnot a zásad. Součástí EPS je Východní partnerství (VP), společná iniciativa založená v roce 2009, do níž se zapojila EU a šest východoevropských partnerů – Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Přestože zúčastněné země v posledních letech skutečně prošly politickými i hospodářskými reformami, některé z problémů, které má východní partnerství řešit, přetrvávají. Z geopolitického hlediska bude navíc budoucnost EU záviset na stabilitě a prosperitě jejích nejbližších sousedů. S ohledem na to je třeba řešit společné výzvy prostřednictvím silné politiky Východního partnerství založené na jasné vizi, společných cílech, ambiciózních reformách a posílené výměně, spolupráci a solidaritě. Kromě toho musí partnerství zohledňovat situaci jednotlivých zemí Východního partnerství a respektovat jejich odlišné výzvy a aspirace.
Partnerství orientované na budoucnost a občany
Východní partnerství musí být inkluzivním projektem, který podporuje otevřený dialog mezi všemi zúčastněnými stranami, a také projektem, který v co největší míře zapojuje občany a přináší jim prospěch. Současně musí být vedoucí představitelé EU připraveni na upřímný, vnitřní a zdola vedený dialog o členských aspiracích a perspektivách některých zemí Východního partnerství, a to na základě přísné podmíněnosti a solidní neodvolatelnosti nezbytných reforem. V této souvislosti může konference o budoucnosti Evropy představovat užitečnou příležitost a platformu pro řešení evropských aspirací a budoucnosti regionů. Přístup založený na podmíněnosti by tak měl navíc přetrvat i v oblasti finanční podpory, s další podporou v případě prokázaného hmatatelného pokroku, ale také se snížením podpory v případě odvrácení reforem.
Nové výzvy vyplývající ze současné globální pandemie zároveň vyžadují posílení solidarity a spolupráce mezi EU a jejími sousedy. Spojením sil s mezinárodními partnery a s využitím víceletého finančního rámce by EU měla regionu věnovat dostatečné finanční prostředky a podporu, aby pomohla řešit okamžité potřeby a zotavení z pandemie COVID-19.
Posílení demokracie
Ochrana demokratických institucí a právního státu, úspěšné protikorupční politiky a dodržování lidských práv jsou základem silných a odolných společností a ekonomik a slouží také k podpoře spolupráce v rámci Východního partnerství. Skutečné reformy budou klíčem k demokratické transformaci a musí sloužit k posílení bezpečnosti regionu proti vnějším hrozbám. Finanční podpora regionu by měla být podmíněna provedením a přijetím reforem.
Východní partnerství by navíc mělo posílit strategickou komunikaci a podporovat pluralitu a nezávislost médií, aby mělo pozitivní dopad na kvalitu žurnalistiky a svobodu projevu v zemích Východního partnerství, a tím i na demokracii v regionu. Pro rozvoj regionu je zásadní podpora rovnosti žen a mužů a začleňování, ochrana menšin, boj proti nenávistným projevům a diskriminaci.
Posílení spolupráce občanské společnosti
Angažovanost občanů a spolupráce občanské společnosti zůstávají zásadní součástí Východního partnerství dnes i v budoucnu, neboť občanská společnost může sloužit jako hnací síla domácích reforem v oblasti demokracie, odpovědnosti a prosazování lidských práv. Je proto třeba věnovat více úsilí usnadňování společných projektů, budování sítí, které zapojují regionální partnery, a poskytování podpory při budování kapacit. Kromě toho bude pro občanskou společnost v regionu rozhodující zvýšená podpora prostřednictvím dlouhodobého rozpočtu EU, a to jak pro zavedené nevládní organizace, tak pro iniciativy zdola, včetně iniciativ na místní úrovni a se zvláštním důrazem na mládežnické organizace.
Pro inkluzivnější politiku, která zapojí a pozitivně ovlivní široké spektrum občanů a zúčastněných stran, musí být organizovaná občanská společnost, podniky a instituce místních samospráv strukturálně zapojeny do procesů tvorby agendy a politiky Východního partnerství. Kromě provádění rámce Východního partnerství by EU měla trvat na kvalitním a včasném zapojení občanské společnosti do tvorby politik na národní úrovni. Zajištěním skutečného partnerství a respektováním různých zájmů občanských organizací může EU pomoci vytvořit příznivější prostředí pro rozvoj a pokrok.
Budování silných a udržitelných ekonomik
Aby Východní partnerství přineslo hmatatelné výsledky pro občany v celém regionu, musí také pokračovat v posilování udržitelného rozvoje a hospodářské spolupráce mezi EU a jejími východními zeměmi, jakož i v postupné integraci šesti zemí do energetické unie, dopravního společenství a jednotného digitálního trhu EU. Posílený vnitroregionální obchod a investice do podniků v zemích Východního partnerství sice mohou pomoci nezaměstnanosti v regionu, ale největší prospěch bude mít region z podpory v oblasti čistých, oběhových a konkurenceschopných ekonomik účinně využívajících zdroje. Spojením sil při snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie a ochraně může VP posílit odolnost vůči životnímu prostředí a klimatu. Východní partnerství by se navíc mělo zaměřit na investice do dovedností, podnikání a zaměstnatelnosti mladých lidí. Vzdělávání hraje ve Východním partnerství klíčovou roli a je třeba se více zaměřit na zlepšení kvality vzdělávání, posílení kompetencí potřebných pro nadcházející desetiletí a usnadnění výměny vzdělávacích postupů.
Zlepšení mobility a propojení
Hospodářské oživení EU bude postupné. S ohledem na tuto skutečnost nabízí dobře navržená obnova EU, zakotvená ve víceletém finančním rámci (VFR), velmi potřebnou evropskou reakci na zdravotní krizi, která bude mít dopad v nadcházejících letech. EU může hrát klíčovou roli při podpoře a koordinaci fiskálních stimulů k překonání krize vytvořením plnohodnotného investičního plánu s dostatečným manévrovacím prostorem pro přizpůsobení se nepředvídaným zdravotním krizím v budoucnosti. Komplexní fond pro obnovu v rámci víceletého finančního rámce musí zahrnovat zásady soudržnosti, solidarity a vzestupné konvergence a měl by se zdržet snižování financování stávajících i budoucích programů EU. Do budoucna je třeba optimalizovat výdajovou i příjmovou stránku rozpočtu EU a zavést nový systém vlastních zdrojů.