V době, kdy je evropská jednota zpochybňována, Evropské hnutí nadále podporuje proces rozšiřování, který je velmi úspěšnou politikou, jež je schopna přinést pozitivní změny pro aspirující členské země EU a jejich občany. Tato politická pozice poukazuje na další cesty pro proces rozšiřování a další spolupráci mezi EU a (potenciálními) kandidátskými zeměmi, a to prostřednictvím podrobného příspěvku z pohledu občanské společnosti.
Důvěryhodná perspektiva rozšíření: klíčové prvky přístupového procesu
Mezinárodní evropské hnutí jednoznačně podporuje proces rozšíření, který je velmi úspěšnou politikou EU se skutečným transformačním dopadem. V perspektivních členských zemích podporuje regionální spolupráci, vede k demokratičtějším společnostem, větším právům a svobodám občanů a také k míru a stabilitě. Posiluje pozice zemí v mezinárodních vztazích a zvyšuje blahobyt a životní úroveň jejich občanů. Pro EU je rozšíření příležitostí k tomu, aby se stala silnější, bezpečnější a větší Unií, pokud se jí podaří vyřešit vnitřní a vnější krize, kterým čelí.
Aby bylo možné dosáhnout těchto žádoucích výsledků, měla by být nabízená perspektiva členství důvěryhodná. Proces rozšiřování by měl pokračovat tempem vhodným jak pro EU, tak pro kandidátské země, přičemž by měl respektovat přísné a spravedlivé podmínky a ustanovení uvedená v kodaňských kritériích na jedné straně a potřebu vnitřní konsolidace v EU na straně druhé. Souběžně s jednáními o rozšíření by měla být (potenciálním) kandidátským zemím uvolněna vízová povinnost, což by přímo prospělo jejich občanům a podpořilo pokrok v procesech jednání.
Kromě toho by se proces rozšíření měl řídit strategií „základy na prvním místě“, která se zaměřuje na otevření kapitoly 23 „Soudnictví a základní práva“ a kapitoly 24 „Spravedlnost, svoboda a bezpečnost“. Tato strategie spočívá v otevření kapitol 23 a 24 co nejdříve v průběhu jednání o rozšíření, aby se minimalizovala nejistota v souvisejících otázkách. Dvoustranné spory mezi (potenciálními) kandidátskými a členskými státy by měly být řešeny mimo proces rozšíření, ale měly by být posuzovány v rámci celkového cíle jednání o členství.
Během přístupových procesů probíhajících na západním Balkáně a v Turecku by EU měla rovněž zachovat svůj dlouhodobý politický a hospodářský závazek vůči zemím Východního partnerství a připravit se na možnost, že v budoucnu budou podány nové formální žádosti o vstup do EU.
Obnovení dynamiky rozšíření: rozvoj pozitivního příběhu o rozšíření
Aby EU oživila dynamiku rozšiřování, musí svým partnerům nabídnout nejen důvěryhodnou perspektivu členství, ale také pozitivní narativ rozšíření. Toto pozitivní vyprávění o rozšíření by se mělo zaměřit na úspěch rozšíření při nastolování míru a bezpečnosti a mělo by využívat pozitivních příkladů předchozích přistoupení, přičemž by mělo zohledňovat současnou sociální a ekonomickou realitu i pocity únavy z rozšíření. Dobrým příkladem dlouhodobé angažovanosti EU je probíhající Berlínský proces.
Při komunikaci o rozšíření je nanejvýš důležité, aby představitelé EU a vedoucí představitelé jednotlivých států projevili jednotu. Dlouhodobé myšlení a politiky zaměřené na konečný cíl, kterým je členství v EU, se nemohou stát obětí krátkodobých národních taktik a nejednotnosti, které podkopávají vnímání EU jako důvěryhodného partnera. Kromě toho musí EU hrát aktivnější roli při řešení nespokojenosti týkající se řádné správy věcí veřejných a problémů spojených s demokracií a právním státem, zejména těch zásad, které jsou zmíněny v kapitolách 23 a 24. Dodržování evropských hodnot musí být zajištěno nejen během procesu vyjednávání, ale i po dosažení členství, a to i ze strany stávajících členských států.
Dalším prvkem je spolupráce s občanskou společností na straně EU i (potenciálních) kandidátských zemí s cílem obnovit důvěru v evropský projekt. To znamená, že pro obnovení dynamiky rozšiřování je nezbytný otevřený dialog, účast zájmových skupin, více participativní demokracie a transparentní rozhodování, stejně jako zapojení místní úrovně prostřednictvím místních orgánů. Zejména mládež by měla být hlavním příjemcem tohoto úsilí; zaměření se na mladé lidi při komunikaci o EU a jejích úspěších a umožnění jim, aby se s tím setkali prostřednictvím setkání a výměn, může představovat klíč ke změně narativu. Současně by se o rozšíření a jeho přínosy měly hlasitěji zasazovat i další zúčastněné strany, jako jsou podniky a odbory.
Na straně západního Balkánu a Turecka by potenciální kandidátské a kandidátské země měly vystupovat jako spolehliví partneři se silným narativem EU, a to prostřednictvím propagačního a komunikačního úsilí, jakož i s ohledem na provádění dohodnutých reforem. Optimismus EU nesmí zastínit skutečné problémy, s nimiž se region potýká, a tyto problémy by měly být otevřeně řešeny spolu s vyslovením oblastí, které je třeba v rámci evropského projektu zlepšit.
Obnovení dynamiky rozšíření: překonání překážek
Kromě důvěryhodné perspektivy rozšíření a pozitivního příběhu o rozšíření existuje více faktorů, které negativně ovlivňují proces rozšíření a které je třeba řešit, aby byl úspěšný.
V celém západním Balkánu ohrožuje podporu přistoupení k EU nízká úroveň hospodářského růstu a rostoucí chudoba. Proces rozšíření také stále brzdí regionální spory, zatímco korupce a instituce, které nejsou schopny uplatňovat demokratické hodnoty, mohou vést k rozsáhlému rozčarování občanů a k nárůstu nacionalistických a protekcionistických politických stran. Aby bylo možné těmto jevům čelit, je třeba podporovat demokratický rozvoj, občanský dialog, pluralitu a boj proti korupci, jakož i hospodářský růst a regionální spolupráci. V tomto ohledu by měla být regionální spolupráce doplněna širším pojetím „evropské spolupráce“, která by umožnila výměnu osvědčených postupů a vzájemné učení a zabránila izolaci od zbytku Evropy.
Různé výzvy, kterým Evropa čelí, v neposlední řadě brexit, obracejí její pozornost od rozšíření k vnitřní konsolidaci. Ve spojení s aktem nejednoty, který projevují vedoucí představitelé jednotlivých států, tyto faktory rovněž oslabují pozici EU jako „vzoru“ a mohly by dále prohloubit nedůvěru, kterou vůči institucím EU pociťují jak občané EU, tak občané kandidátských zemí. K překonání tohoto nedostatku jednoty v EU je zapotřebí další spolupráce a společný plán pro budoucnost Evropy.
Kromě toho mají na region západního Balkánu velký vliv vnější faktory, jako je migrační krize, Daeš a vzestup extremismu a geostrategické využívání měkké a tvrdé síly ze strany Ruska. Posílená a integrovanější společná evropská bezpečnostní a obranná politika by mohla podpořit mír a stabilitu v sousedních regionech EU, včetně západního Balkánu a Turecka.
Tento politický postoj vychází z výsledků kongresu evropského hnutí „Občanská společnost a další: (Bělehrad, únor 2016) a konzultace s členy Evropského hnutí v Evropské unii a (potenciálních) kandidátských zemích na jaře 2016.