V uplynulém desetiletí došlo k vzestupu populistických a extrémních stran, který se spojil s vítězstvím Trumpa a rozhodnutím Spojeného království opustit Evropskou unii. Vedoucí představitelé EU mohli uklidnit své nervy po následných volbách v Rakousku, Francii a Nizozemsku, kde se žádná z populistických stran neumístila na prvním místě. Nicméně soudě podle výrazného nárůstu hlasů pro populistické, protiunijní strany musíme konstatovat, že EU není z nejhoršího venku.
Vzhledem k tomu, že rétorika kolem globalizace je stále kritičtější a evropští voliči se stále více obávají skutečných nebo domnělých negativních dopadů globalizace, věnují instituce EU tomuto tématu větší pozornost[1].
Evropské hnutí podporuje myšlenku, že strategie EU pro utváření globalizace by měla být udržitelná a inovativní a měla by zachovávat odlišné evropské způsoby života. Souhlasíme s celkovou argumentací dokumentu Evropské komise k úvahám o globalizaci, v němž se uvádí, že protekcionismus není odpovědí na výzvy, kterým v současnosti čelíme. Vítáme dokument k zamyšlení a jeho uznání skutečnosti, že je třeba učinit více pro zlepšení dovedností a vzdělávání a zajistit spravedlivější zadávání veřejných zakázek, větší transparentnost při uzavírání obchodních dohod a lepší ustanovení o sociálním zabezpečení. Dále se domníváme, že EU by si měla uvědomit svou odpovědnost jako globální aktér a zaměřit se nejen na zajištění potřeb svých vlastních občanů, ale také na boj proti vykořisťování občanů globálního Jihu. Vítáme rovněž zmínku o potřebě úzké spolupráce s občanskou společností a sociálními partnery s cílem zlepšit sociální a pracovní standardy.
Dokument k úvahám Evropské komise rozděluje nezbytné úsilí o rovnoměrné rozdělení výhod globalizace do dvou kategorií: vnější a vnitřní reakce. Vnější reakce se zaměřuje na ekonomickou diplomacii, mezinárodní spolupráci a nástroje k zajištění rovných podmínek. Vnitřní reakce se soustředí na opatření k vybudování odolné společnosti, v níž jsou přínosy globalizace sdíleny a která zároveň podporuje dlouhodobou konkurenceschopnost.
Vyzýváme Evropskou komisi, aby věnovala zvláštní pozornost následujícím oblastem:
Vnější reakce
Dohody o volném obchodu: Zapojení občanské společnosti a transparentnost
Při vyjednávání dohod o volném obchodu již Evropská komise učinila některé kroky směrem k transparentnějšímu procesu, do něhož jsou občané více zapojeni prostřednictvím otevřených konzultací. Podporujeme tyto iniciativy a vyzýváme k dalším opatřením, která by zvýšila zapojení občanů. Veřejnost musí mít k dispozici podrobnější informace o obsahu dohod o volném obchodu. Komise by měla pravidelně vydávat seznamy schůzek zúčastněných stran a také přehledy dokumentů k jednání a toho, komu byl umožněn přístup k nim.
Vítáme také roli Evropského parlamentu jako hlídacího psa během jednání o dohodách o volném obchodu a domníváme se, že by měl i nadále zodpovědně upozorňovat na obavy občanů a zapracovávat příslušné pozměňovací návrhy.
Kromě toho je ve světle velkých obav veřejnosti z řešení sporů mezi investory a státy (ISDS) zřízení mnohostranného investičního soudu pro řešení sporů z investic krokem správným směrem.
Udržitelnost
Udržitelnost a inovace jsou klíčové pojmy, které vytvářejí vhodné prostředí pro prosperující život a podporují podnikatelské úsilí. EU by se proto měla při jakémkoli legislativním opatření řídit logikou udržitelnosti a zajistit, aby při jednáních o dohodách o volném obchodu byly zachovány její sociální, kulturní, spotřebitelské a ekologické předpisy. Jak je uvedeno v dokumentu k zamyšlení, agenda udržitelného rozvoje 2030 a Pařížská dohoda o boji proti změně klimatu jsou velmi důležitými kroky správným směrem.
Jasnější proces provádění
V dokumentu k zamyšlení se uvádí, že důsledné prosazování pravidel EU v oblasti obchodu, pracovních norem, ochrany životního prostředí a klimatu zajistí, že společnosti, které je porušují, budou účinně sankcionovány. Nicméně chybí podrobnosti o procesu provádění sankcí. Je třeba jasněji vysvětlit, jakým způsobem hodlá Evropská komise tohoto cíle dosáhnout. V zájmu vyvození odpovědnosti společností a pomoci zajistit daňovou spravedlnost podporujeme navrhovanou směrnici o podávání zpráv podle jednotlivých zemí, přičemž zdůrazňujeme, že by měla zahrnovat veřejnou transparentnost a zamezit jakýmkoli mezerám, které by nadnárodním společnostem umožňovaly zatajovat relevantní informace.
Interní odpověď
Regulace nových forem zaměstnávání
Dokument k zamyšlení zmiňuje potřebu zlepšit sociální a pracovní standardy prostřednictvím evropského pilíře sociálních práv. Přestože lze předpokládat, že bere v úvahu i atypické a nejisté formy zaměstnání, chceme je výslovně zmínit. Stále více digitalizovaný trh práce znásobil počet prekérních smluv, z nichž mnohé zůstávají neregulované. EU by měla usilovat o regulaci těchto smluv a zajistit, aby byla dodržována práva zaměstnavatelů a pracovní podmínky. Zvláštní pozornost by měla být věnována novým nejistým pracovním místům zaměřeným na mladé lidi.
Význam malých a středních podniků
Chceme-li, aby se globalizace stala fenoménem, z něhož budou mít prospěch všichni, je nezbytné, aby se obchod stal inkluzivnějším. Jedním z opatření k dosažení tohoto cíle by byla podpora malých a středních podniků.“[2] Výroční zpráva o evropských malých a středních podnicích potvrzuje zásadní funkci těchto podniků v ekonomice EU; v roce 2015 zaměstnávalo přibližně 23 milionů malých a středních podniků 90 milionů lidí a vytvořily přidanou hodnotu ve výši 3,9 bilionu eur.“[3] Komise to částečně reflektuje, když uvádí, že je zapotřebí lepší regulace na podporu podnikatelů a malých a středních podniků, i když neupřesňuje jak. Jedním z úsilí, které může EU v tomto ohledu vyvinout, je zajistit, aby se normy neduplikovaly a nebyly složitější, než musí být.
Úloha místních a regionálních samospráv
Je třeba zajistit aktivní úlohu místních a regionálních samospráv, aby pomohly najít řešení problémů, s nimiž se občané EU potýkají. Jejich zapojením a konzultacemi s nimi by EU našla řešení, která by lépe odpovídala výzvám, jimž občané EU čelí. Aniž by navrhoval konkrétní návrhy, dokument k zamyšlení se zabývá potřebou účinnějšího propojení podniků, univerzit, místních samospráv, investorů a začínajících podniků. Iniciativou, která by mohla pomoci propojit všechny tyto aktéry, je vytvoření online portálu. Tato platforma by mohla být rozdělena podle jednotlivých témat a mohla by sloužit jako zdroj inspirace, kde by se místní a regionální samosprávy propojovaly a sdílely osvědčené postupy.
Další zdroje
Ačkoli je Fond pro přizpůsobení se globalizaci důležitým krokem vpřed, domníváme se, že nestačí k tomu, aby se výhody globalizace dostaly k celé společnosti. Namísto kompenzace případ od případu by zdroje EU měly být zaměřeny na strukturální vnitřní a vnější reakce, které odpovídají požadavkům globalizovaného a digitalizovaného světa. Začlenění cíle odolné společnosti, v níž jsou přínosy globalizace sdíleny, by mělo být jednou z hlavních politických priorit v diskusích o novém víceletém finančním rámci po roce 2020.
Závěrem
Evropské hnutí vítá dokument Evropské komise k úvahám o využití globalizace a souhlasí s tím, že protekcionismus nemůže být řešením výzev, kterým čelíme. EU by měla být otevřená novým dohodám o volném obchodu a zároveň zajistit, aby proces vyjednávání zůstal transparentní a inkluzivní a aby jeho výsledek byl udržitelný. Mnohé z iniciativ předložených v dokumentu postrádají prováděcí podrobnosti, například konkrétní opatření k sankcionování společností, které nedodržují pravidla EU. A konečně, při hledání řešení problémů, které vyplývají z rychle se měnícího světa, by neměla být samozřejmostí úloha místních a regionálních samospráv, jakož i malých a středních podniků.
[1] Bertelsmann Stifting, 2016. Obavy z globalizace tíží evropské voliče. <https://www.bertelsmann-stiftung.de/en/topics/aktuelle-meldungen/2016/november/globalisation-fears-weigh-heavily-on-european-voters>.
[2] Euractiv, 2017. Malé a střední podniky jsou klíčem k inkluzivnímu obchodu, tvrdí globální odborníci. <http://www.euractiv.com/section/economy-jobs/news/smes-are-key-to-inclusive-trade-say-global-experts>
[3] Evropská komise, 2016. Výroční zpráva o evropských malých a středních podnicích 2015/2016, Oživení malých a středních podniků pokračuje.