Strategické prostředí Evropské unie se v posledních letech zásadně změnilo. Mezi složité problémy, s nimiž se EU potýká, patří pokračující konflikt na Ukrajině a konflikty v Sýrii, Libyi, Iráku a Jemenu, rozsáhlá uprchlická krize a potřeba společné humanitární reakce, jakož i radikalizace a teroristické útoky na evropské půdě. Změna klimatu, neudržitelné využívání zdrojů a energetická závislost jsou hlavním faktorem mnoha z těchto výzev a naléhavým problémem samy o sobě. Zároveň se EU potýká s výzvou dezinformací, nejistotou ve vztahu k USA a nepřátelstvím ve vztahu k Rusku.
Mezinárodní evropské hnutí je přesvědčeno, že k ochraně evropských zájmů nabízí EU nejlepší fórum pro spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany. Současné krize však odhalily omezenou kapacitu EU v oblasti krizového řízení a naléhavě ji zavazují k formulaci lepší reakce. Napjaté vnitrostátní rozpočty a očekávané zvýšení účinnosti evropské spolupráce dále zdůrazňují potřebu společného evropského postupu v oblasti bezpečnosti a obrany.
Nové a komplexní hrozby pro evropskou bezpečnost podnítily iniciativy pro větší evropskou spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany, včetně několika návrhů menších koalic členských států. Zatímco takové návrhy obvykle narážejí na nedostatek politické vůle členských států, rozmach diskuse vedl k řadě konkrétních návrhů, zejména ke globální strategii a prováděcímu plánu Evropské unie, které stanovily novou úroveň ambicí, k obrannému akčnímu plánu Evropské komise a ke společnému prohlášení a společnému souboru návrhů EU a NATO. Rada pro zahraniční věci a Evropská rada vyjádřily těmto dokumentům podporu a navrhly konkrétní opatření pro posílení spolupráce.
Základní kameny pro užší spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany
Evropské hnutí vítá a podporuje tyto návrhy směřující k užší spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany. S ohledem na cíl účinné společné akce v oblasti obrany a bezpečnosti existuje několik základních stavebních kamenů:
Politická vůle
Iniciativy pro další spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany nezajistí účinnou a společnou akci, pokud členské státy neprojeví politickou vůli ke spolupráci a k provádění návrhů. Kromě toho účinná reakce vyžaduje také rychlou činnost orgánů EU v oblastech, které spadají do jejich pravomoci.
Bílá kniha
Bílá kniha o bezpečnosti a obraně, která by konkretizovala priority EU, pokud jde o schopnosti a účinnější SBOP, a která by měla vycházet z globální strategie a prováděcího plánu.
Lisabonská smlouva
Využití ustanovení předpokládaných v Lisabonské smlouvě, jako jsou články 20 SEU o posílené spolupráci, 44 SEU o ustanovení o flexibilitě a 46 SEU o stálé strukturované spolupráci. Krokem správným směrem by bylo rovněž skutečné nasazení bojových skupin EU.
Jednotný trh
Dokončení jednotného trhu v oblasti obrany je důležitým prvkem pro integrovaný a konkurenceschopnější obranný průmysl, jakož i pro civilní a vojenské synergie v oblasti výzkumu a technologií. Zajistí účinnější využívání zdrojů a zároveň zvýší schopnost Evropy čelit bezpečnostním výzvám.
Institucionální zakotvení
Lepší institucionální zakotvení bezpečnostních a obranných politik, které může zahrnovat silnější Evropskou obrannou agenturu, stálé civilní a vojenské velitelství vycházející z nové schopnosti vojenského plánování a vedení, navrhovaný koordinovaný roční přezkum v oblasti obrany jako „evropský obranný semestr“, formát Rady ministrů obrany, stálou pracovní skupinu Komise pro obranu a povýšení podvýboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu na plnohodnotný výbor.
Finanční prostředky na bezpečnost a obranu
Dostupnost finančních prostředků na posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany lze zajistit prostřednictvím rozšíření působnosti mechanismu Athena pro financování společných nákladů souvisejících s vojenskými operacemi EU, Komisí navrhovaného Evropského obranného fondu pro společný výzkum a vývoj a prozkoumáním možnosti využití vlastních zdrojů pro vojenské výdaje EU.
Partnerská spolupráce
Spolupráce s partnery je stejně důležitá jako vnitřní spolupráce. Díky spolupráci mezi EU a NATO, která se řídí společným prohlášením, může EU současně rozvíjet své obranné schopnosti, aby mohla jednat tam, kde je vhodnější akce EU. Při koncipování své bezpečnostní a obranné politiky by EU měla zapojit své partnery, zejména ty na evropském kontinentu, kteří nejsou členy EU, a navázat aktivní dialog s budoucími členy EU, neboť i oni patří do evropského bezpečnostního společenství.
Další integrace
V návaznosti na tyto kroky by měla být prosazována koncepce evropské armády v podobě sdružených schopností, harmonizace a standardizace ozbrojených sil EU, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována lidským právům a základním svobodám civilního a vojenského personálu. Další integrace obranných zdrojů přinese rovněž zvýšení efektivity.
Díky těmto stavebním prvkům může EU vyvinout účinnou a společnou akci, která je potřebná k reakci na bezpečnostní výzvy. Klíčová je okamžitá reakce a v tomto světle by měla být upřednostněna krátkodobá praktická opatření využívající stávající politiky, nástroje a ustanovení smluv. Avšak pouze hlubší integrace v oblasti obranné a bezpečnostní politiky umožní Evropské unii stát se silnějším a nezávislejším globálním aktérem a trvale zajistit svou bezpečnost.
Oblasti, na které se zaměřuje spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany
Různé návrhy na intenzivnější evropskou spolupráci posouvají debatu kupředu, existuje však riziko, že se zaměření ztratí v nepřeberném množství iniciativ. EU by si měla udržet jasné zaměření své bezpečnostní a obranné politiky a zajistit propojení mezi jednotlivými politikami:
Mír
EU by měla využívat své bezpečnostní a obranné politiky k zajištění míru na evropském kontinentu a ve svém sousedství a přispívat k mírovému úsilí na celém světě a zároveň hájit lidská práva a prosazovat evropské hodnoty.
Rozšíření
Rozšíření jako jedna z nejúspěšnějších vnějších politik EU má přímý dopad na mír a bezpečnost na evropském kontinentu a mělo by být nedílnou součástí všech strategických dokumentů a politik, které podporují hospodářskou a demokratickou odolnost na západním Balkáně. Stejně tak by strukturování vztahů s různými evropskými sousedy a partnery mělo být klíčovou součástí vnějších politik EU a evropská politika sousedství by měla být úzce začleněna do celkových strategií bezpečnostní a zahraniční politiky EU.
Migrace
Řešení konfliktů, které vedou k vysídlování lidí, jako je válka v Sýrii, má jasný bezpečnostní rozměr. Provádění programu EU v oblasti migrace by mělo být plně v souladu s celkovým směřováním zahraniční a bezpečnostní politiky EU, jakož i s opatřeními k řešení „základních příčin“ masového vysídlování obyvatelstva a konfliktů, včetně rozvojové politiky EU.
Energetika a změna klimatu
Energetická a klimatická politika EU na jedné straně a bezpečnostní a obranná politika na straně druhé by měly být plně v souladu, neboť změna klimatu a energetická závislost jsou úzce provázány s bezpečností Evropy. Globální oteplování nejenže představuje přímou hrozbu pro Evropu – například v podobě stoupající hladiny moří -, ale dopady globálního oteplování často zhoršují napětí v jiných oblastech. Kromě toho má energetika silný geopolitický aspekt, zejména v sousedství Evropy. Energetická závislost Evropy ji činí zranitelnou, a proto je důležitá diverzifikace a integrace evropských energetických trhů.
Digitální oblast
Digitální oblast má z hlediska bezpečnosti stále větší význam. Boj proti (online) propagandě, kybernetické válce ze strany státních i nestátních aktérů, jako jsou teroristické skupiny, extremistické skupiny nebo hacktivisté, by měl být řešen ve všech bezpečnostních a obranných strategiích, například zřízením kybernetického velitelství EU.
Sdílení zpravodajských informací
Větší a strukturovanější sdílení zpravodajských informací mezi členskými státy a agenturami EU pomůže rozvíjet vzájemné porozumění společným bezpečnostním hrozbám jak v digitální oblasti, tak s ohledem na boj proti terorismu. Stálá struktura pro spolupráci v oblasti zpravodajských služeb, do níž budou zapojeny všechny zúčastněné strany, vybuduje důvěru mezi vládami a občanskou společností, která je nezbytná pro vytvoření transparentní, robustní a proporcionální zpravodajské sítě na úrovni EU.
EU by neměla v debatě o posílení své spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany ztrácet na důrazu. Vzhledem k různým předloženým návrhům by EU měla sledovat cíl: účinnou společnou akci v oblasti obrany a bezpečnosti, která zajistí větší bezpečnost Evropy. Zahrnutí výše uvedených stavebních prvků do dalších konkrétních kroků přiblíží EU k tomuto cíli. Mezinárodní evropské hnutí je přesvědčeno, že v současném strategickém prostředí je Evropská unie nejlepším fórem pro spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti, ale že EU může uspět pouze tehdy, pokud se všechny členské státy a instituce EU postaví za stejný cíl.