Vystoupení Spojeného království z Evropské unie přinese pro Spojené království i Evropskou unii zásadní změny v oblasti bezpečnosti a obrany. Do budoucna se oba bloky musí dohodnout na nových opatřeních, která jim umožní posílit spolupráci. Je v zájmu EU zabránit přetržení úzkých vazeb se Spojeným královstvím a zároveň musí chránit své zájmy. V návaznosti na politické prohlášení o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím musí EU a Spojené království vytvořit „široké, komplexní a vyvážené bezpečnostní partnerství“ založené na geografické blízkosti a společných hrozbách. Obě strany tak mohou pokračovat v úzké spolupráci na společných bezpečnostních a obranných výzvách s ohledem na autonomii EU a suverenitu Spojeného království.
Evropská unie je odhodlána podporovat své budoucí vztahy se Spojeným královstvím. Spojené království se stane třetí zemí EU. Partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany musí být oboustranně výhodné pro občany EU i Spojeného království. Brexit s sebou nese pro Spojené království mnohá rizika z politického, strategického i hospodářského hlediska. Nezachování stávajících obranných a bezpečnostních ujednání s Evropskou unií by výrazně oslabilo postavení Spojeného království na globální scéně. Spojené království již například nebude mít místo v Evropské radě ani v Radě pro zahraniční věci (FAC) a nebude moci přímo ovlivňovat rozhodnutí EU v oblasti bezpečnosti a obrany. Kromě toho Spojené království jako budoucí třetí země mimo schengenský prostor nebude mít přístup do Schengenského informačního systému (SIS), největšího a nejrozšířenějšího systému sdílení informací pro bezpečnost a správu hranic v Evropě. Proto se Spojené království musí po skončení přechodného období vyhnout izolaci, což by Londýn přimělo k tomu, aby usiloval o užší spolupráci se svými tradičními partnery, jako jsou Spojené státy a Kanada v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO). Vzhledem k tomu, že budoucnost vztahů mezi Spojeným královstvím a USA je stále nejasná, nemá Spojené království zájem na přerušení stávající spolupráce EU v oblasti bezpečnosti a obrany.
Zbývajících 27 členských států bude navíc usilovat o posílení bezpečnostních a obranných kapacit EU při respektování svých obranných tradic, aby překonaly postupné odcházení USA jako hlavního spojence Unie a čelily ambicím dalších geopolitických konkurentů, jako jsou Rusko a Čína.
Podpora spolupráce
EU i Spojené království mají silný zájem na tom, aby i po brexitu zůstaly partnery v oblasti bezpečnosti a obrany. Bezpečnostní partnerství zakotvené v politickém prohlášení by mělo zahrnovat otázky, jako je bezpečnost a obrana, zahraniční politika, spolupráce v oblastech společného zájmu, prosazování práva a justiční spolupráce v trestních věcech. EU a Spojené království musí i nadále sledovat řadu společných zájmů, jako jsou společné cíle společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Spojené království by mělo být přizváno k účasti na misích SBOP, přičemž pravidla budoucí spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím musí být utvářena na základě jasného zahraničněpolitického přístupu.
Vzhledem k tomu, že SBOP zahrnuje humanitární a záchranné mise, předcházení konfliktům a udržování míru, odzbrojovací operace a stabilizaci po skončení konfliktu, měla by se evropská zahraniční a bezpečnostní politika i nadále vyznačovat multilateralismem, vyjednanými řešeními a uplatňováním mezinárodního práva. Spojené království by nemělo mít rozhodovací pravomoci, ale mělo by si zachovat přístup k programům a fondům v oblasti obrany, například k Evropskému programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP).
Zásadní význam má dohoda o právech a povinnostech Spojeného království v obranných iniciativách, jako je Evropská obranná agentura (EDA), stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) a Galileo. Přístup k těmto programům by měl být umožněn, ale omezen, aby byla zachována strategická autonomie EU. Je proto nezbytné, aby si členské státy Evropské unie a Spojené království během přechodného období v případě potřeby vzájemně pomáhaly a aby byly pevné a jednotné. Kromě toho je pro účinné řešení celoevropských výzev nezbytné pokračovat ve společném vzdělávání a výcviku, posilovat spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti, průmyslu a výzkumu, hybridní války, boje proti mezinárodnímu terorismu, rozvoje schopností a ochrany soukromí.
Prohlubování evropské vojenské integrace
Výskyt koronaviru nesmí ohrozit zásadní zlepšení spolupráce EU v oblasti obrany a bezpečnosti, k němuž došlo v posledních letech. Vystoupení Spojeného království z EU se může ukázat jako nový impuls k dalšímu prohloubení evropské vojenské integrace. Může být příležitostí pro 27 členských států, aby v těchto oblastech více spolupracovaly. Stávající iniciativy, jako je PESCO a Evropský obranný fond (EDF), je třeba posílit, aby EU posílila svůj vliv na globální scéně. PESCO může usnadnit rozvoj obranných schopností členských států prostřednictvím většího zapojení do společných projektů zadávání veřejných zakázek, společného vzdělávání a výcviku a společného budování kapacit, zatímco EDF může urychlit výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti a obrany a podpořit integraci obranných politik členských států. Tento rozpočet musí být k dispozici pro skutečnou evropskou agendu.
Úloha Spojeného království v rámci ostatních institucí
Odchodem z EU ztratí Spojené království přístup k četným paktům a dohodám v oblasti bezpečnosti a obrany. Spojené království nicméně zůstává silnou vojenskou mocností, která sdílí základní hodnoty Evropské unie, jako je mír, demokracie a ochrana lidských práv. Musí dodržovat svůj závazek úzce spolupracovat s EU na společných výzvách, jako je terorismus, otázky kybernetické bezpečnosti, jako je kybernetická válka, a krize v sousedství Evropy. V tomto ohledu, jak je uvedeno v politickém prohlášení EU a Spojeného království, musí Spojené království položit základy obnovené spolupráce v oblasti vnější činnosti s cílem chránit občany a posílit bezpečnost, a to i prostřednictvím dalších hlavních mezinárodních organizací a vojenských aliancí, tj. v rámci Organizace spojených národů (OSN), zejména Rady bezpečnosti, respektive NATO. Kromě toho Spojené království podepsalo a bude dodržovat řadu dvoustranných dohod s několika členskými státy.
Potenciální dopad brexitu na bezpečnostní a obranná ujednání EU
V důsledku pandemie koronaviru se odhaduje, že obranné rozpočty Evropské unie mohou v letech 2020 a 2021 přijít o desítky miliard eur. Spojené království je jednou z největších evropských vojenských mocností. EU tak přijde o silného vojenského partnera, který dříve disponoval největším vojenským rozpočtem v EU a vlastnil přibližně 20 % vojenských kapacit EU. Z tohoto důvodu by EU měla koordinovat a dále prohlubovat investice do obranného výzkumu a vývoje (VaV) a zároveň posílit své stávající programy a iniciativy. V tomto ohledu by velikost ERF měla být taková, aby účinně přispívala ke strategické autonomii Evropy, zatímco nástroj sousedství, rozvoje a mezinárodní spolupráce (NDICI) by měl ztělesňovat hlavní nástroj pro účinnou správu financování vnější činnosti Evropské unie s cílem naplňovat cíle a zásady její vnější činnosti.
Směrem k posílené spolupráci
Brexit bude mít nepochybně negativní dopad na obranné a bezpečnostní schopnosti Spojeného království a EU. Nicméně klíčové faktory, jako je geografická blízkost a sdílení hodnot a zásad míru, svobody a vzájemné pomoci, musí hrát klíčovou roli při utváření budoucí spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím v oblasti bezpečnosti a obrany. Očekává se, že se uskuteční nové dialogy o zahraniční politice, které se stanou normou a podpoří zvláštní spolupráci mezi třetími stranami, jejímž cílem bude udržet úzkou angažovanost Spojeného království v této oblasti. Je v zájmu EU i Spojeného království vytvořit systém vzájemné koordinace a konzultací pro sdílení informací a podporu těchto zahraničněpolitických vztahů.