Evropská unie dnes čelí řadě výzev. Stávající trendy polarizace jsou urychlovány geopolitickými změnami a sociálními nerovnostmi. Stále více se prosazují krajně levicové a krajně pravicové politické strany i antiestablishmentová hnutí, která často odmítají hodnoty, jež EU zastává. Letos byl poprvé spuštěn článek 50 a Spojené království zahájilo proces odchodu z EU. Jedním ze základních problémů je obecné odtržení občanů od národní i unijní politiky. Mezinárodní evropské hnutí je přesvědčeno, že občanské vzdělávání a lepší porozumění EU jsou nezbytné pro podporu informované a kritické debaty o Evropě, aniž by bylo nutné uchylovat se k populistickým sdělením, která jsou často založena na dezinformacích nebo takzvaných „alternativních faktech“.
Podpora aktivního občanství
Jedním z důležitých způsobů, jak posílit důvěru a demokratickou legitimitu, je podpora sociálních, občanských a mezikulturních dovedností, které občanům umožní aktivně se zapojit do otevřené a inkluzivní společnosti a demokracie. Mezinárodní evropské hnutí navrhuje podporovat aktivní občanství a společné hodnoty svobody, tolerance a nediskriminace prostřednictvím vzdělávání.
Na úrovni EU existuje silný závazek k občanskému vzdělávání, který se odráží ve strategickém rámci Vzdělávání a odborná příprava 2020, Pařížské deklaraci z roku 2015, zprávě Evropského parlamentu z roku 2016 a revizi evropského rámce klíčových kompetencí. Obecným cílem je pomoci mladým lidem stát se aktivními, odpovědnými a kriticky smýšlejícími občany.
Důležitou roli při realizaci tohoto cíle hrají organizace občanské společnosti: Vytvářejí prostor pro zapojení studentů a učitelů do společenského a občanského života a mohou překlenout propast mezi formálními a neformálními metodami vzdělávání realizací různých projektů a školních aktivit. Metody neformálního vzdělávání mohou vytvářet prostor pro osobní rozvoj studentů, probouzet zájem o národní a mezinárodní politické procesy, což zase může tvořit základ pro rozvoj pocitu identity s Evropskou unií.
Několik iniciativ realizovaných organizacemi, které jsou součástí sítě Mezinárodního evropského hnutí, se ukázalo jako úspěšných a zaslouží si trvalou politickou a finanční podporu evropských a národních politiků. Občanské vzdělávání je důležité nejen v době krize. Financování a podpora musí být zajištěny dlouhodobě a udržitelně.
Překonávání překážek v metodách neformálního vzdělávání
Programy občanského vzdělávání často využívají neformální metodiky, které se potýkají s nedostatkem finančních prostředků, uznání a uznání jejich vzdělávacího potenciálu v rámci škol a formálního vzdělávání. S těmito překážkami se potýkají zejména mládežnické organizace, které poskytují vzdělávací činnost v oblasti občanského vzdělávání.
Mezinárodní evropské hnutí je přesvědčeno, že znalosti, dovednosti a kompetence získané prostřednictvím metod neformálního vzdělávání, včetně dobrovolnických zkušeností, jsou pro rozvoj občanských dovedností zásadní. Proto je žádoucí zvýšit financování a lépe začlenit do školních osnov metody neformálního vzdělávání používané organizacemi občanské společnosti. S ohledem na digitalizaci naší společnosti a klesající volební účast se Mezinárodní evropské hnutí domnívá, že k řešení výše uvedených problémů jsou obzvláště vhodné projekty, které podporují elektronické nástroje pro demokratickou účast a občanské vzdělávání.
Mezinárodní evropské hnutí se zasazuje o navýšení rozpočtu v příštím víceletém finančním rámci, zejména pro velmi úspěšné programy neformálního vzdělávání, jako jsou Erasmus+, Evropa pro občany a Kreativní Evropa po roce 2020. Žádoucí je pokračující finanční podpora a účast všech evropských partnerů včetně zemí EHP a kandidátských zemí v programech mobility studentů. Aby bylo vzdělávací úsilí v souladu s transformací současné pracovní síly, je třeba více podporovat programy neformálního vzdělávání zaměřené na základní a pokročilé digitální dovednosti.
Podpora vzdělávání o EU ve školách
Snahy o začlenění evropského rozměru do vzdělávacích systémů členských států EU se datují od roku 1988, kdy Rada přijala usnesení, podle něhož by členské státy měly vyvinout veškeré úsilí, aby do svých školních osnov výslovně začlenily evropský rozměr.
Od té doby sice většina členských států zavedla vzdělávání o EU do svých učebních osnov, ale informace v nich obsažené jsou často roztříštěné, nepostupné, příliš obecné a chybí jim jak soulad, tak doplňkovost s ostatními vyučovanými předměty. Témata týkající se EU obvykle tvoří nanejvýš malou část učebních osnov a až příliš často se zaměřují na zeměpis a historii integrace EU a méně na fungování institucí a jejich vztah k institucím vnitrostátním.1 To žákům ztěžuje vytvoření komplexního obrazu o EU a úloze jednotlivých občanů v ní, což nevede k rozvoji pocitu evropské identity.
Volební účast v posledních volbách do Evropské unie byla 42,6 %. Podle poslední zprávy Eurobarometru navíc 42 procent Evropanů uvádí, že neví, jak Evropská unie funguje. Zpráva Evropského parlamentu z roku 2016 o učení o EU ve škole proto vyzývá k posílení evropského rozměru ve vzdělávání napříč různými obory, stupni a formami vzdělávání v členských státech.
Na podporu zprávy Parlamentu je Mezinárodní evropské hnutí pevně přesvědčeno, že vzdělávání o EU musí mít ve školních osnovách větší prostor. Evropská unie je sice projekt s mnoha nedokonalostmi, ale velká část kritiky, která koluje v médiích, vychází z nedostatečných znalostí o EU a z nedostatku informací o její přidané hodnotě pro jednotlivé občany. Všichni političtí aktéři proto musí jednat tak, aby podpořili srovnatelné politické, kulturní a digitální vzdělávání pro všechny generace v Evropě.
Opět mohou nastoupit neformální metody, které pomohou překlenout propast mezi EU a jejími občany. Proto by měly být posíleny stávající vzdělávací aktivity, jako je akce Jean Monnet Učící se Evropa ve škole, e-twinning a vzdělávací sítě EU na národní úrovni. Univerzitní vzdělávání by mělo rovněž věnovat větší pozornost vzdělávání o EU. Jednou z příležitostí, jak toho dosáhnout, je začlenění výuky o EU pro všechny účastníky výměnného studijního programu Erasmus.
Větší integrace do vzdělávací politiky
Pokud jde o vzdělávací politiku, má Evropská unie podpůrnou roli, zatímco členské státy si zachovávají národní suverenitu. Vzdělávací politika EU tak slouží ke koordinaci sdílení osvědčených politických postupů a vzájemnému učení, k podpoře mobility pedagogických pracovníků a studentů a také k harmonizaci uznávání diplomů mezi členskými státy.
Mezinárodní evropské hnutí by si přálo větší integraci vzdělávací politiky. Pro začátek by bylo žádoucí vypracovat společný rámec s pokyny pro vzdělávání o EU, který by napomohl členským státům přispět k podpoře smyslu pro objektivní a kritické myšlení o přínosech EU pro její občany.
Tento rámec by měl doplňovat revidovaný rámec klíčových kompetencí EU pro celoživotní učení, který by odrážel současný politický, sociální, ekonomický, ekologický a technologický vývoj. Vzhledem k rostoucímu významu online nástrojů v demokratických procesech na pozadí přetrvávající digitální propasti je rovněž zásadní podporovat digitální kompetence a mediální gramotnost ve školách, aby se podpořila aktivní účast elektronických občanů v raném věku.
Podpora výchovy k občanství a podpora vzdělávání o EU ve školách prostřednictvím formálních i neformálních metodik pomáhá zlepšovat demokratickou kulturu a politickou gramotnost na úrovni EU i na národní úrovni. Jedná se tedy o oblast společného zájmu všech členských států, která si zaslouží společné pokyny a zvýšenou finanční podporu.
- (1) ICF GHK, Učíme se Evropu ve škole, závěrečná zpráva ze dne 11. dubna 2013.