Důraz na dosažené vzdělání na úrovni EU přinesl své ovoce; v roce 2014 dokončilo vysokoškolské vzdělání o 10 milionů lidí více než v roce 2010. Došlo také k nárůstu počtu osob účastnících se vzdělávání dospělých z 9,3 % v roce 2010 na 10,7 % v roce 2015[1]. Dále došlo ke snížení počtu studentů, kteří předčasně ukončili školní docházku, a to z 6 milionů v roce 2010 na 4,5 milionu v roce 2014[2].
Navzdory tomuto důležitému kroku vpřed vznikla na dnešním neustále se měnícím trhu práce propast mezi dovednostmi, které zaměstnanci mají, a schopnostmi, které zaměstnavatelé hledají. 40 % zaměstnavatelů v EU má problém najít lidi s dovednostmi, které potřebují, zatímco velký počet lidí pracuje na pracovních místech, která neodpovídají jejich schopnostem.“[3] Nekvalitní učňovské školství a nezaměstnanost mladých lidí se staly v mnoha zemích EU stále větším problémem. Ze 4,5 milionu studentů, kteří v Evropě absolvují stáž, je 59 % neplacených a 30 % nemá žádný vzdělávací obsah[4]. ačkoli se míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU snížila – z 20 % v září 2015 na 18,2 % v září 2016 -, stále je třeba udělat mnoho práce[5].
Nedostatek dovedností je jedním z hlavních problémů, které se týkají celé EU, a proto Evropská komise zahájila Nový program dovedností pro Evropu. Prostřednictvím deseti konkrétních opatření si klade za cíl zlepšit kvalitu vytváření dovedností, zviditelnit a srovnat dovednosti a kvalifikace a zlepšit informovanost o dovednostech pro lepší volbu povolání. Není to jediná iniciativa, kterou EU představila v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí a nedostatku dovedností. Mezi další programy patří mimo jiné strategie EU pro mládež, záruka pro mladé lidi, Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. EU si je této problematiky vědoma a jedná v souladu s ní, ale současná plejáda iniciativ potřebuje větší přehlednost.
Evropské hnutí vychází z řady doporučení pro jasnější komunikaci o iniciativách a upozorňuje na nejnaléhavěji potřebné úpravy:
Jasné informování o iniciativách EU
Vzhledem k množství iniciativ EU týkajících se mládeže by se měl portál EU pro mládež modernizovat a jasněji informovat o všech programech EU týkajících se této problematiky. Vzhledem k tomu, že se EU nezaměřuje pouze na mládež, bylo by také užitečné, kdyby byl vytvořen další portál nebo internetové stránky, kde by byly uvedeny všechny programy týkající se dovedností, vzdělávání a nezaměstnanosti s přímými odkazy na všechny iniciativy a konkrétními informacemi o tom, jak mohou občané EU programy využívat.
Řešení různých úrovní rozvoje dovedností v Evropě
Jednou z nejdůležitějších výzev Nové agendy dovedností je skutečnost, že každý členský stát se nachází v jiném bodě rozvoje dovedností, což činí náročným vypracování balíčku doporučení, který by bylo možné použít v celé EU. Vnitrostátní orgány jsou stále těmi, kdo musí provádět iniciativy Evropské komise, protože EU má pouze pravomoc podporovat, koordinovat nebo doplňovat opatření členských států v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. S ohledem na toto omezení je možné, že zdokonalení rámce klíčových kompetencí a evropského rámce kvalifikací by mohlo členským státům pomoci zaujmout jednotnější přístup k rozvoji dovedností tím, že vytvoří společné chápání kompetencí a kvalifikací, a přesto jim umožní přizpůsobit programy specifickým potřebám jednotlivých zemí. Toto opatření by rovněž mohlo zvýšit mobilitu.
Propojení vzdělávání s trhem práce
Aby se snížila mezera v dovednostech, měli by studující mít možnost zjistit své stávající dovednosti a potřeby v oblasti zvyšování kvalifikace. Tento přístup vyžaduje zlepšení vzdělávacích programů pro učitele, které jim umožní přizpůsobit učební osnovy individuálním potřebám studentů. Vzdělávací programy by také měly být flexibilnější, aby poskytovatelé vzdělávání mohli definovat své vlastní metodiky.
Poskytovatelé vzdělávání musí lépe porozumět tomu, co požaduje trh práce, a přizpůsobit tomu své vzdělávací programy. Vzdělávání by se nemělo zaměřovat pouze na kognitivní a průřezové dovednosti, ale také na občanské vzdělávání zaměřené na výchovu odpovědných občanů. Důležitou iniciativou je v tomto ohledu Evropský pakt pro mládež, jehož cílem je posílit partnerství mezi podniky a vzdělávacími institucemi v oblasti zaměstnatelnosti a začleňování mladých lidí. Jedním z jeho cílů je nabízet více kvalitních učňovských míst a pracovních míst na vstupní úrovni prostřednictvím partnerství s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy a také s poskytovateli záruk pro mladé lidi. Součástí vzdělávacího balíčku by mělo být také formování digitálních dovedností, aby se budoucí zaměstnanci připravili na stále důležitější digitální svět. Důležitou roli by v tomto ohledu mohla sehrát Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa, která vyzývá členské státy, aby digitální dovednosti a kompetence zavedly do všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy. Kromě toho je žádoucí další integrace průmyslového vzdělávání včetně zdrojů hospodářských subjektů do metod neformálního vzdělávání, aby bylo zaručeno, že nová generace bude schopna čelit rychlému posunu a narušení klíčových průmyslových odvětví na celém světě. V tomto ohledu je rozhodující přísná kontrola ze strany úřadů, která by například chránila studenty před marketingovým vlivem ve školách.
Kromě toho by mladí lidé a dospělí měli být podporováni v účasti na učení založeném na práci, které by jim umožnilo získat dovednosti, jež nejsou dostupné v tradičním vzdělávacím prostředí. V tomto ohledu je odborné vzdělávání a příprava (VET) vynikající příležitostí pro získání zkušeností s učením se prací, zejména v zemích, kde ještě není dobře zavedeno. Odborné vzdělávání a příprava nabízí dvojí cíl: přispívat k zaměstnatelnosti a hospodářskému růstu a zároveň reagovat na širší společenské výzvy, jako je podpora sociální soudržnosti[6]:
- Zaměření: Programy odborného vzdělávání a přípravy by měly věnovat pozornost zejména osobám, které nejsou v procesu vzdělávání, zaměstnání nebo odborné přípravy, a měly by dále rozvíjet podnikatelské dovednosti, přičemž by se měly vyvarovat toho, aby se odborné vzdělávání a příprava staly prostředkem popularizace levné pracovní síly nebo neplacené práce.
- Lepší propagace: I když jsou výsledky odborného vzdělávání a přípravy velmi pozitivní, možnosti, které toto vzdělávání přináší, zůstávají pro řadu občanů neznámé a někdy jsou vnímány jako méně atraktivní než formální vzdělávací programy. V zájmu boje proti tomuto trendu je třeba vyvinout větší úsilí na propagaci programu a zvýšit povědomí o jeho výhodách.
- Modernizace a kvalita: Snaha o modernizaci odborného vzdělávání a přípravy by mohla rovněž zvýšit jeho popularitu a změnit vnímání lidí. V rámci procesu modernizace by se měl klást důraz na zlepšení kvality a uznávání odborného vzdělávání a přípravy a také na jeho význam na trhu práce. Odborné vzdělávání a příprava by měly být také dále integrovány do evropských a vnitrostátních rámců kvalifikací.
- Podporovat mobilitu: Vzhledem k tomu, že mobilita mezi členskými státy zvyšuje zaměstnatelnost, mělo by odborné vzdělávání a příprava nadále podporovat mobilitu prostřednictvím programů, jako je Erasmus+.
Ekonomické přínosy odborného vzdělávání a přípravy jsou rozsáhlé. V několika členských státech přineslo pozitivní změny v oblasti mezd, mobility a pracovních příležitostí. Výhody má i pro podniky, neboť odborné vzdělávání a příprava prokazatelně zvyšují produktivitu, inovace, růst zaměstnanosti a organizační kulturu[7].
Zjišťování dovedností státních příslušníků třetích zemí
V zájmu úspěšné integrace migrantů do evropské společnosti by EU měla zvýšit své úsilí o pochopení kvalifikace, dovedností a profesních zkušeností migrantů a také se snažit o jejich včasnou identifikaci.
Agenda Evropské komise uvádí, že soubor nástrojů pro profil dovedností „pomůže službám v přijímajících a hostitelských zemích identifikovat a dokumentovat“ kompetence migrantů. Tato iniciativa by měla být konkrétnější tím, že uvede, které služby by měly být odpovědné za provádění těchto opatření, a vysvětlí, jak lze identifikaci a profilování dovedností migrantů provádět. V tomto ohledu by mohlo pomoci přizpůsobení evropského rámce kvalifikací (EQF) a Europassu požadavkům trhu práce. Evropský kvalifikační rámec by mohl fungovat jako integrační nástroj, neboť by umožnil státním příslušníkům třetích zemí identifikovat dovednosti potřebné na evropském trhu práce a zároveň by zajistil, aby byly uznávány dovednosti a kvalifikace získané mimo EU. Evropský kvalifikační rámec by byl přínosem nejen pro migranty přicházející do EU, ale také pro evropské občany, kteří chtějí najít práci mimo EU[8].
Zapojení všech aktérů s cílem zvýšit dopad
Evropská komise by v rámci své Nové agendy dovedností měla rovněž poskytnout platformu pro diskusi a výměnu zkušeností. Aby se jednalo o celoevropské úsilí, musí být informace o tom, jak se zapojit do různých iniciativ, přístupné všem organizacím, vzdělávacím institucím, podnikům a dalším zúčastněným stranám. Navrhovaný portál o iniciativách týkajících se dovedností, vzdělávání a nezaměstnanosti by mohl být také dobrou platformou pro tyto zúčastněné strany a poskytovat prostor pro výměnu osvědčených postupů v různých členských státech jako zdroj inspirace.