Současná pandemie COVID-19, která je pro Evropskou unii výzvou nebývalého rozsahu, vyžaduje koordinovanou reakci založenou na kolektivní akci a solidaritě. Zásadní je najít rovnováhu mezi ochranou bezpečnosti, zdraví a základních práv občanů a zároveň zajistit účinný a udržitelný plán obnovy hospodářství. Vzhledem k tomu, že pandemie zanechává trvalé následky na společnostech a ekonomikách po celém světě, musí EU využít zkušeností získaných z krize, investovat do odolného a udržitelného politického a hospodářského rámce, který může podpořit obnovu EU a připravit se na budoucí mimořádné zdravotní situace.
Posílení úlohy EU
EU může hrát silnější roli při koordinaci reakcí členských států na zdravotní krizi tím, že co nejlépe využije svých pravomocí stanovených ve smlouvách. Za tímto účelem by měla podporovat pravidelný dialog mezi členskými státy a aktivně podporovat politiky, které jsou prospěšné pro zdraví a blaho všech občanů. Veškerá přijatá opatření musí být koordinována s agenturami a zdravotnickými odborníky na evropské a mezinárodní úrovni, včetně Světové zdravotnické organizace. Kromě toho může EU podpořit mezinárodní úsilí o monitorování zdravotních hrozeb a zároveň převzít vedoucí úlohu v celosvětovém boji proti pandemii prostřednictvím zvýšených investic do výzkumu, lékařského vybavení, léčby a vakcín.
Pořizováním, skladováním a distribucí základního zdravotnického vybavení v celé Evropě může EU nasměrovat zdroje tam, kde jsou potřeba, a podpořit nejvíce postižené komunity a regiony. V této souvislosti by měl být program rescEU, jakožto evropská rezerva zdrojů pro řízení rizik katastrof, rozšířen tak, aby zahrnoval také zdravotnické a další zásoby související s krizemi. Zároveň musí EU a členské státy projevit solidaritu se zbytkem světa a pomoci zejména zemím, které potřebují zdravotní a finanční podporu, a to prostřednictvím posílené krátkodobé i dlouhodobé strukturální pomoci.
Investice do zdravotnictví
Vzhledem k tomu, že pandemie ohrožuje životy a blahobyt občanů, připomínáme si význam silných a účinných systémů zdravotní péče. Zvýšení investic do zdravotnictví a zdravotnických pracovníků nejenže zachrání životy a ochrání občany, ale může zvýšit odolnost našich zdravotnických systémů a zároveň nám umožní lépe se připravit na budoucí vlny infekcí. EU proto musí úzce spolupracovat s členskými státy, aby se národní zdravotnické systémy dostaly na srovnatelnou úroveň, a zároveň zvýšit investice do zdravotní péče a výzkumu a zajistit sdílení osvědčených postupů, informací, technologií a zásob zdravotnického vybavení.
Zachování otevřených hranic
Svoboda cestovat, žít, studovat, pracovat a odejít do důchodu kdekoli v EU je jedním z nejdůležitějších práv občanů EU. Tyto svobody považujeme za samozřejmost a jejich hodnotu si uvědomujeme až ve chvíli, kdy nám jsou odňaty.
Mimořádná zdravotní rizika, která představuje současná pandemie, vyžadují mimořádná opatření. Zdravotní krizi však nelze zahnat za hranice a jakákoli omezení svobody pohybu v EU by měla být přiměřená, časově omezená a měla by vylučovat nezbytné cestování a obchod. Tímto způsobem může Schengen a vnitřní trh i nadále zajišťovat tok zboží, služeb, kapitálu a osob, které mohou EU pomoci vypořádat se s pandemií. Koordinovaná politika dekonfinování spojená s bezpečnostními normami platnými v celé EU může navíc pomoci budovat vzájemnou důvěru mezi zeměmi a občany, snížit nacionalistické a protekcionistické nálady a zabránit zbytečným kontrolám na vnitřních hranicích schengenského prostoru a jednotného trhu.
Budování odolného hospodářství
Pandemie zanechává na světové ekonomice dlouhodobé stopy. Komplexní strategie EU musí být postavena na opatřeních finanční a rozpočtové solidarity, aby pomohla členským státům překonat bezprostřední dopady hospodářského zpomalení v EU a jejích sousedních zemích a zároveň zabránila prohloubení recese ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Tím, že EU zajistí, aby vlády měly potřebnou fiskální kapacitu, může pomoci řešit dopady krize a podpořit mimořádné výdaje na vnitrostátní úrovni. Koordinovaná fiskální a měnová politika může sloužit jako ochranný štít tím, že zabrání bankrotům, udrží stabilní ceny a zachrání pracovní místa a zároveň nastartuje ekonomiku.
Mechanismy řízení a rozdělování nouzových a ozdravných fondů však musí být podloženy spravedlivými a transparentními podmínkami, měly by být otevřeny kontrole ze strany orgánů EU a vnitrostátních parlamentů a měly by se řídit životaschopným ekonomickým zdůvodněním, aby se zajistilo, že finanční zdroje budou investovány účinně a efektivně.
Aby bylo možné čelit případným opožděným účinkům šoku a podpořit udržitelný rozvoj, musí po krátkodobé a střednědobé krizové podpoře následovat strukturálnější opatření. Ačkoli hnací silou oživení mohou být jak veřejné, tak soukromé investice, veškeré finanční nástroje a fondy EU, které budou k dispozici, musí podporovat provádění evropské zelené dohody a digitální transformaci, a to i tím, že se zaměří na malé a střední podniky, které jsou páteří hospodářství EU. Kromě toho se v dlouhodobém horizontu ukáže, že klíčové jsou přímé investice do veřejných služeb, zejména do systémů zdravotní péče, a to jak v EU, tak ve třetích zemích.
Vzhledem k tomu, že krize podrobuje hospodářskou odolnost EU zkoušce, měli by vedoucí představitelé využít příležitosti k přehodnocení současných struktur hospodářské a měnové správy EU s cílem zlepšit schopnost EU reagovat na takové symetrické otřesy.
Sestavování rozpočtu pro budoucnost
Hospodářské oživení EU bude postupné. S ohledem na tuto skutečnost nabízí dobře navržená obnova EU, zakotvená ve víceletém finančním rámci (VFR), velmi potřebnou evropskou reakci na zdravotní krizi, která bude mít dopad v nadcházejících letech. EU může hrát klíčovou roli při podpoře a koordinaci fiskálních stimulů k překonání krize vytvořením plnohodnotného investičního plánu s dostatečným manévrovacím prostorem pro přizpůsobení se nepředvídaným zdravotním krizím v budoucnosti. Komplexní fond pro obnovu v rámci víceletého finančního rámce musí zahrnovat zásady soudržnosti, solidarity a vzestupné konvergence a měl by se zdržet snižování financování stávajících i budoucích programů EU. Do budoucna je třeba optimalizovat výdajovou i příjmovou stránku rozpočtu EU a zavést nový systém vlastních zdrojů.
Připravit půdu pro ekologické oživení
Pandemie nic nezměnila na skutečnosti, že i nadále čelíme klimatické krizi a nebývale naléhavým environmentálním výzvám. Oživení evropského hospodářství proto musí upřednostnit přechod ke spravedlivé a udržitelné budoucnosti a zároveň zajistit, aby všechna odvětví byla na cestě ke klimatické neutralitě. Evropská zelená dohoda jako strategie růstu EU by měla být vodítkem pro zotavení EU ze zdravotní krize. Vzhledem k tomu, že se v důsledku krize mohou změnit výdajové priority národních vlád, měla by EU nadále usilovat o úplnou dekarbonizaci našich společností a posílit investice do obnovitelných zdrojů energie. Navíc s rozpočtem EU, který je stále více financován prostřednictvím souboru nových vlastních zdrojů, mohou uhlíkové daně a další ekologicky ambiciózní poplatky představovat způsob, jak může EU urychlit své úsilí v oblasti klimatu a podpořit využívání obnovitelných zdrojů energie.
Snížení našeho ekologického dopadu a ztráty domácí i celosvětové biologické rozmanitosti je klíčem k prevenci vzniku pandemií, jako je COVID-19. EU by proto měla spolu se svými klíčovými mezinárodními partnery a spojenci navrhovat a provádět politiky tak, aby byly ekosystémy obnoveny a co nejlépe chráněny.
Ochrana pracovních míst
Pandemie tvrdě zasáhla trh práce, a to zejména v řadě odvětví, která tvoří velkou část HDP a pracovních míst v celé EU. Vzhledem k tomu, že miliony Evropanů v důsledku zdravotní krize dočasně nebo trvale ztratily práci, musí se EU a členské státy zaměřit na ochranu zaměstnanosti v nejvíce postižených odvětvích. Odvětví dopravy a cestovního ruchu by mělo být podporováno prostřednictvím investic do udržitelné dopravy a propagace ekologicky odpovědných postupů. Kulturní a tvůrčí odvětví lze podpořit prostřednictvím programu Kreativní Evropa a dalších dostupných prostředků. Dále výrazně posílená politika soudržnosti a nediskriminační podpora udržitelného zemědělství v rámci společné zemědělské politiky, představují klíčové nástroje pro zmírnění důsledků krize.
Aby se zajistilo, že žádný pracovník nezůstane opomenut, jsou sociální dialog a konzultace s občanskou společností během krize zásadní pro identifikaci rizik určitých skupin. Mladí lidé jsou považováni za zvláště zranitelné, a proto by EU měla věnovat zvýšenou podporu zaměstnanosti, odborné přípravě a sociálnímu začleňování mladých lidí. Krize COVID-19 má navíc velký dopad na socioekonomickou situaci migrantů. Aby byla zajištěna jejich ochrana, je třeba provést administrativní úpravy, které usnadní jejich integrační proces a přístup na trh práce.
Vzhledem k tomu, že pandemie bude mít pravděpodobně dlouhodobý dopad na trh práce v EU, musí členské státy koordinovat úsilí o posílení práv pracovníků a zároveň podporovat ty, kteří zůstali mimo trh práce. Nová opatření, jako je evropské pojištění pro případ nezaměstnanosti, evropská minimální mzda a evropská pracovní smlouva, mohou přispět k tomu, aby práva pracovníků v Evropě odpovídala stejným standardům. EU by také měla zajistit, aby pracovníci v první linii, kteří bojují s touto krizí, byli náležitě chráněni, zabezpečeni a odměňováni. Protože zajištění kvality pracovních míst by mělo být vždy prvořadé, měly by se členské státy zdržet uvolňování pracovněprávních předpisů s cílem stimulovat vysokou zaměstnanost.
Podpora potřebným
COVID-19 postihla lidi a komunity různým způsobem a bez nezbytných investic hrozí, že Evropa nechá nejzranitelnější občany stranou, protože nerovnosti se budou nadále prohlubovat. Ženy, mladí lidé, nejistí pracovníci, nezaměstnaní, bezdomovci, rodiny s nízkými příjmy, etnické menšiny, LGBTI lidé, uprchlíci a lidé bez dokladů, migranti na evropských hranicích a zejména lidé se zdravotním postižením a chronickými onemocněními mohou být zdravotní krizí postiženi nepřiměřeně a obvykle čelí větším bezpečnostním rizikům i marginalizaci. Péče a podpora by měla být dostupná všem občanům během zdravotní krize i po ní a je třeba respektovat základní práva. V průběhu krize se miliony Evropanů dobrovolně zapojily do pomoci těm, kteří ji potřebují. Aby bylo zajištěno zotavení, které nikoho nezanechá pozadu, měli by vedoucí představitelé vyjít vstříc úsilí občanů a občanské společnosti v celé Evropě tím, že posílí jejich podporu a zajistí potřebné struktury a investice pro tyto iniciativy.
Investice do technologií
Technologie mohou občanům, vládám a podnikům pomoci zůstat v tomto náročném období ve spojení a mohou pomoci poskytovat některé služby potřebné během zdravotní krize i po ní. Mobilní aplikace a shromážděná data mají také potenciál pomoci úřadům pochopit, jak se nemoci šíří, a pomoci připravit se na budoucí epidemie. Jakékoli nástroje používané k omezení nebo monitorování pandemie však musí respektovat pravidla EU o transparentnosti, jakož i práva občanů na soukromí a ochranu údajů a základní evropské hodnoty. Technologie navíc nejvíce napomáhají adekvátnímu rozhodování a mohou poskytnout jasný obraz, pokud je využívá většina občanů. EU by proto měla usnadnit výměnu informací mezi zeměmi a investovat do společností, zejména začínajících podniků a malých a středních podniků, které pracují na inovativních technologiích, jež mohou pomoci testovat a monitorovat šíření viru.
Posílení demokracie
Krize v oblasti veřejného zdraví mohou přimět vlády k přijetí radikálních opatření a urychlit rozhodovací a politické procesy. Každé mimořádné opatření však musí být přijato v demokratickém, ústavním a právním rámci a musí respektovat základní práva, demokratické zásady a právní stát. Suverénní parlamenty, ať už národní nebo evropské, stejně jako spravedlivé volby, nezávislé soudy, svobodný tisk a neomezená občanská společnost, jsou nedílnými prvky každé demokracie a krize by neměla sloužit jako záminka k jejich podkopávání. Jakákoli opatření přijatá během zdravotní krize musí být přijata a sdělena transparentním způsobem, musí být úměrná hrozbě krize a měla by mít dočasný charakter.
Vzhledem k tomu, že mimořádné zdravotní situace mohou upozornit na některé slabiny demokratických systémů, může být pandemie příležitostí k tomu, aby EU přehodnotila mechanismy, které má zavedeny na ochranu dodržování hodnot zakotvených v článku 2 SEU, a posílila je vytvořením jednotného rámce plnohodnotného mechanismu právního státu. Kromě toho by EU měla pokračovat v krocích směřujících k legislativě, která propojí strukturální fondy EU s dodržováním základních zásad EU.
Aby byl slyšet hlas občanů
Občané musí být zapojeni do reakcí na zdravotní krizi a jejich názory musí být vyslyšeny v debatách, které utvářejí podobu obnovy Evropy. V případech, kdy nelze zaručit účast občanské společnosti na rozhodovacích procesech, by měly orgány zajistit zapojení jinými způsoby nebo rozhodovací procesy odložit. Kromě toho by měl být rozpočet EU upraven a zpružněn tak, aby umožnil organizacím občanské společnosti pokračovat v činnosti i během krize. Vzhledem k tomu, že Evropa vstupuje do fáze zotavování se ze zdravotní krize a občanské společnosti hrozí zpožděný účinek snižování finančních prostředků, může EU posílit podporu prostřednictvím odpovídající finanční podpory prostřednictvím svého rozpočtu.
COVID-19 zanechává prázdné místo, které by mělo být zaplněno otevřenými a inkluzivními debatami o budoucnosti EU po jejím zotavení. Konference o budoucnosti Evropy nabízí včasnou příležitost k otevřenému dialogu s občany o klíčových otázkách a prioritách, které budou utvářet budoucnost EU. Spojením institucí EU, vlád a parlamentů členských států, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti může Evropa vypracovat řešení společných problémů a vyjít z krize silnější.
Zlepšení komunikace
Aby se podařilo překonat zdravotní a hospodářskou krizi, musí orgány a organizace na všech úrovních účinně koordinovat a komunikovat své kroky mezi sebou navzájem i s občany, aby se předešlo nedorozuměním. Jednostranná a nekoordinovaná opatření nejenže ohrožují životy, ale podkopávají i důvěru občanů, kteří jsou během zdravotní krize obzvláště zranitelní a spoléhají na přístup k přesným a nezkresleným informacím. Komunikace během zdravotní krize a po ní by se měla zaměřit na posílení solidarity mezi členskými státy a občany, nikoli na podněcování nacionalistických nálad.
Klíčová zůstává podpora nezávislých médií a zpravodajství založeného na faktech. EU může společně s vládami členských států a mediálními platformami usilovat o zastavení šíření dezinformací během zdravotní krize. Pandemie by také měly být podnětem k aktivnější krizové komunikaci ze strany orgánů EU, která by pomohla posílit solidaritu a koordinaci mezi členskými státy. V neposlední řadě je v době krizí obzvláště důležité propojit občany napříč členskými státy a překlenout propast mezi občanskou společností a institucemi. Občanská společnost může pomoci vybudovat a posílit tyto tolik potřebné vazby, což umožní, aby z krize vyšla odolnější a jednotnější evropská společnost.