Evropa stojí před výzvami v oblasti životního prostředí, které budou mít dalekosáhlé důsledky pro naši společnost a ekonomiku. Občané na celém světě se nadále mobilizují a vyzývají vlády a veřejné orgány k ambicióznějším opatřením a silnější mezinárodní spolupráci na všech úrovních, aby řešily naléhavou klimatickou situaci. EU má jedinečnou příležitost využít rostoucího povědomí Evropanů a připravenosti občanské společnosti podpořit Evropu při dosahování klimatických cílů a přechodu na spravedlivější a udržitelnější ekonomiku. EU může povzbudit své sousedy a mezinárodní partnery, aby ji následovali, a zároveň prosazovat program, který sníží emise skleníkových plynů, zachová ekosystémy a umožní Evropě zotavit se z pandemie COVID-19, čímž posílí evropské úsilí a posílí globální reakci na klimatickou nouzi.
Upřednostňování ekologického a spravedlivého přechodu
Evropská zelená dohoda (EGD), která je zakotvena v cíli dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů, má potenciál podnítit hluboké společenské a hospodářské změny v Evropě. Kromě toho, že EGD otevírá cestu k uhlíkově neutrálnímu hospodářství, může v dlouhodobém horizontu zvýšit blahobyt občanů, vytvořit odolnější ekonomiku a podpořit zotavení Evropy z pandemie COVID-19. Aby však bylo možné dosáhnout cílů Zelené dohody, musí se rozhodovací orgány zavázat k ambicióznímu a komplexnímu rámci, který prostupuje všemi oblastmi politiky. Kromě toho musí EU zvýšit investice do udržitelných řešení, která mohou skutečně změnit naše vzorce výroby, spotřeby a chování v Evropě.
EGD musí nabídnout systémový pohled na environmentální, ekonomické, sociální a kulturní důsledky klimatické krize. Při podpoře reforem od místní po evropskou úroveň a napříč odvětvími musí jít zachování a obnova našich ekosystémů, ochrana vodních zdrojů a snižování emisí a znečištění ruku v ruce s větší sociální soudržností a investicemi do obchodních modelů odolných vůči budoucnosti. Plány a z nich vyplývající právní předpisy musí navíc sladit celé spektrum činností EU, včetně environmentální, daňové politiky, politiky vnitřního trhu, hospodářské soutěže, inovací, sociální a obchodní politiky. Je nezbytné, aby nástroje EGD byly navrženy transparentním a otevřeným způsobem a aby zohledňovaly zájmy a odborné znalosti všech úrovní veřejné správy a široké škály zúčastněných stran, včetně občanské společnosti, a zajistily tak kvalitu a účinnost provádění politik.
Podpora ekologického oživení
Obnova Evropy po pandemii COVID-19 by měla upřednostňovat udržitelné investice, které splňují environmentální cíle, a zároveň zajistit, aby se odvětví stabilně ubírala směrem ke klimatické neutralitě. Snížení našeho ekologického dopadu a zabránění dalšímu úbytku domácí i celosvětové biologické rozmanitosti bude zároveň zásadní pro prevenci vzniku pandemií podobného rozsahu.
Stimulační balíček EU na podporu obnovy členských států po pandemii by měl působit jako páka v boji proti změně klimatu a zachování ekosystémů a zdrojů a zároveň zachovat zaměstnanost, zaručit sociální práva a zvýšit dovednosti potřebné pro ekologický a digitální přechod, aby nikdo nezůstal pozadu. Veškeré finanční prostředky EU a hospodářské pobídky zaměřené na posílení obnovy členských států po pandemii musí podporovat provádění směrnice o EGD a dalších příslušných cílů acquis EU v oblasti ochrany životního prostředí a řešit zejména problémy nejzranitelnějších regionů Evropy. Je nezbytné, aby EU a členské státy sladily svůj rozpočet a plány obnovy s cíli evropské zelené dohody, Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN .
Zajištění transparentnosti, odpovědnosti a spravedlnosti
EU a členské státy by měly otevřeně informovat o svých plánech zelených investic, aby je občané a zúčastněné strany mohli spravedlivě kontrolovat. Při definování národních plánů využití investic a finančních prostředků EU, například prostřednictvím národních plánů obnovy a odolnosti, dohod o partnerství a strategických plánů společné zemědělské politiky (SZP), musí mít občanská společnost možnost vyjádřit se prostřednictvím strukturovaných dialogů, což je způsob, jak dodat plánům legitimitu a zajistit soulad financování a investic EU s cíli zelené dohody. Zapojení místních a regionálních samospráv do těchto strukturovaných dialogů může navíc zajistit příspěvky s jasnou přidanou hodnotou, pokud jde o definování praktických aspektů investic do obnovy.
Občané hrají v boji proti změně klimatu jedinečnou roli a EU a členským státům může další posilování účasti občanů na environmentálních a sociálních politikách jen prospět. Aby občané posílili svou účast a prohloubili své chápání, spoléhají se na přesné informace o environmentálních a sociálních dopadech své volby spotřeby, které lze poskytnout například prostřednictvím pasů výrobků a systémů označování. Je také zásadní, aby EU dodržovala Aarhuskou úmluvu, aby posílila postavení občanů a organizací občanské společnosti tím, že jim poskytne legální přístup k informacím, účast na rozhodování a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.
Sjednocení ambiciózních cílů v oblasti klimatu
Evropský zákon o klimatu a Pakt o klimatu jsou sice klíčovými prvky evropské zelené dohody, ale jakékoli závazné celoevropské cíle v oblasti klimatu musí být podpořeny inkluzivním rozhodováním a dialogy s více zúčastněnými stranami, které zahrnují sociální partnery, občanskou společnost a místní a regionální samosprávy. Toto úsilí musí být podpořeno flexibilitou, odpovídající finanční podporou a politikami, jakož i silnými sociálními požadavky a závazky na národní a místní úrovni. Zakotvením cílů klimatické neutrality pro rok 2050 i průběžných cílů v právních předpisech EU může evropský zákon o klimatu pomoci nasměrovat veřejné a soukromé investice do opatření v oblasti klimatu. Kromě toho může EU svůj závazek klimatické neutrality doplnit stejně ambiciózním úsilím o zvýšení cíle energetické účinnosti na nejméně 45 %, přičemž do roku 2030 bude alespoň polovina energie pocházet z udržitelných obnovitelných zdrojů, s přihlédnutím ke ztělesněné energii v materiálech a dovozu.
Vzhledem k tomu, že zákon o klimatu nepředpokládá individuální cíle pro členské státy EU, aby se do roku 2050 staly uhlíkově neutrálními, musí národní, regionální a místní orgány spolupracovat, aby se celoevropské cíle promítly do politik v praxi. Evropský pakt o klimatu musí při prosazování cílů směrnice o EGD a zákona o klimatu podporovat komunikaci a skutečnou spolupráci mezi zúčastněnými stranami v celé Evropě, podporovat spojenectví, zapojovat občany a podporovat sdílení osvědčených postupů v otázkách, jako je energetická účinnost, opatření v oblasti klimatu a ochrana životního prostředí.
Iniciativy, jako je Pakt starostů a primátorů, Dohoda o zelených městech, Evropský zelený týden, Evropský týden snižování množství odpadu nebo Nový evropský Bauhaus, mohou dále povzbudit občanskou společnost a místní zúčastněné strany, aby se aktivně podílely na přechodu k neutralitě klimatu.
Realizace evropské zelené dohody
Záměry Evropské komise v oblasti přechodu na zelenou ekonomiku a současné návrhy v rámci EGD jsou ambiciózní a poskytují prostředky k naplnění požadavků občanů a dosažení cílů v oblasti klimatu, na kterých se dohodlo mezinárodní společenství. Klíčovou výzvou však zůstává převedení těchto plánů do národních agend a jejich prosazování. Pro prosazování stávajících a budoucích právních předpisů v oblasti životního prostředí musí EU vyčlenit více zdrojů a zároveň snížit administrativní zátěž partnerů, kteří opatření provádějí. Strukturovaný dialog, jakož i finanční nástroje a nástroje na budování kapacit mohou posílit postavení zúčastněných stran a pomoci sladit jejich strategie provádění.
Pro účinné provádění EGD budou mít zásadní význam příspěvky a podpora různých zúčastněných stran, všech úrovní správy a občanské společnosti jako celku, přičemž organizace občanské společnosti mohou dodat plánům důvěryhodnost a zároveň podpořit pozitivní a transformační změny v celé Evropě. Je nezbytné, aby strategie spravedlivého přechodu EU byla navržena, prováděna a monitorována inkluzivním způsobem, aby se zajistilo, že budou zohledněny zájmy všech příslušných zúčastněných stran, jako jsou místní samosprávy, sociální partneři, organizace zaměstnavatelů a podniky. Občanská společnost může zároveň sehrát klíčovou roli při vyžadování odpovědnosti EU a členských států za plnění cílů EGD a zajistit, aby byly upřednostňovány sociální potřeby.
Zrychlení přechodu na energetiku
Energie představuje v každodenním životě Evropanů nezbytnost a každému evropskému občanovi a obyvateli musí být zaručena čistá, bezpečná a cenově dostupná energie. Většina evropských i celosvětových dodávek energie však stále závisí na fosilních palivech, a spotřeba energie je tak jednou z největších příčin změny klimatu. Pouze zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie může Evropa snížit úroveň emisí a vydláždit cestu ke klimatické neutralitě. To zároveň poskytne milionům občanů přístup k udržitelné a bezpečné energii a podpoří a zajistí vytváření pracovních míst na místní úrovni.
EGD má potenciál transformovat energetický sektor a energeticky náročná odvětví tím, že podpoří investice do obnovitelných zdrojů energie a energeticky účinných řešení a postupně ukončí využívání fosilních paliv. Na podporu této transformace musí členské státy modernizovat energeticky náročná odvětví, včetně ocelářství a chemického průmyslu, a dekarbonizovat odvětví dopravy a vytápění. Přechod na udržitelnou energii může být také hnacím motorem pro vytváření nových pracovních míst, například ve stavebnictví nebo energetice, EU a členské státy však musí využít potenciál přechodu na energetiku pro vytváření pracovních míst tím, že budou investovat do nových dovedností a zvýší sociální ochranu v těchto odvětvích. Kromě toho by regulace a podpora obnovitelných zdrojů energie měly být obecně technologicky neutrální a měly by se zaměřovat na klimatickou výkonnost a udržitelnost energie.
Investice do zelené transformace
Ambice Evropy v oblasti klimatu vyžadují významné a dlouhodobé investice ze strany EU i národního veřejného sektoru a soukromých sektorů. Na podporu dlouhodobých rozpočtových plánů a plánů obnovy EU je třeba zvýšit navrhovanou úroveň investic do EGD a financovat je prostřednictvím spravedlivého daňového systému, využití všech dostupných nástrojů Evropské investiční banky a Evropské centrální banky a přizpůsobeného makroekonomického rámce. Komplexní a inkluzivní investiční politiky musí rozvíjet a poskytovat další účinná řešení financování zejména pro malé a střední podniky, menší města a obce. A konečně, s rozpočtem EU, který je stále více financován prostřednictvím souboru nových vlastních zdrojů, mohou uhlíkové daně, daň z finančních transakcí, digitální daň a další spravedlivé a ekologicky ambiciózní poplatky představovat způsob, jak může EU urychlit své úsilí v oblasti klimatu.
Ochrana životního prostředí a ekosystémů
Abychom zachovali a obnovili naši biologickou rozmanitost a ekosystém, musí se změnit služby, které jsou základem naší ekonomiky a blahobytu, stejně jako naše současné vzorce výroby, spotřeby a chování. Zejména pokud jde o zemědělství, které je největší jednotlivou hnací silou úbytku biologické rozmanitosti v EU V této souvislosti strategie Evropské komise pro biologickou rozmanitost do roku 2030 a strategie „od farmy k vidličce“ poskytují ambiciózní plány na řešení změny klimatu, zachování biologické rozmanitosti a dosažení udržitelnějších potravinových systémů, které občanům poskytují cenově dostupné, vysoce kvalitní a udržitelné potraviny. Členské státy musí přispět svým dílem tím, že se zaváží k zemědělské politice EU, která bude motivovat k provádění těchto strategií a zároveň podporovat zemědělce při zajišťování udržitelných, spravedlivých a ziskových zemědělských systémů. Pokud jde o splnění cíle snížení plýtvání potravinami v rámci cíle udržitelného rozvoje, EU musí ještě vyvinout značné úsilí, aby omezila plýtvání potravinami komplexně a ve všech výrobních a dodavatelských řetězcích.
Akční plán nulového znečištění jako jeden z klíčových pilířů EGD musí posílit a harmonizovat politiky EU a globální opatření s cílem prosazovat ambicióznější environmentální a zdravotní normy, které mohou zajistit bezpečnost občanů a chránit naše ovzduší, půdu a vodu. Vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší je v současné době považováno za největší zdravotní riziko pro životní prostředí v Evropě, je třeba revidovat právní předpisy EU týkající se kvality ovzduší, aby bylo možné lépe kontrolovat znečištění ovzduší a omezit zdroje emisí, aniž by se znečištění přesouvalo na jiná místa. Účinné a dlouhodobé zlepšení kvality ovzduší závisí vedle silného legislativního rámce také na spolupráci a komunikaci mezi národními, regionálními a místními vládami.
V rámci závazku EU k nulovému znečištění se strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek může stát hnací silou detoxikace a dekarbonizace našich ekonomik, pokud ji bude doprovázet odvětvový a horizontální přístup, který se bude plně zabývat chemickými aspekty všech souvisejících strategií a politik. Snížením používání chemických látek ve spotřebních výrobcích a přechodem na bezpečnější a udržitelnější modely výroby má tato strategie potenciál vytvořit miliony nových pracovních míst.
Udržitelnost odvětví a pracovních míst
EGD se může stát kompasem, který povede evropskou ekonomiku směrem k ekonomice založené na blahobytu občanů, silném důrazu na sociální práva, snižování nerovností a ochraně přírodních ekosystémů. Pro podporu těchto ambicí by se jádrem průmyslové strategie EU mělo stát oběhové hospodářství, podpořené ekologickými a digitálními řešeními, která posilují postavení občanů, pracovníků a zaměstnavatelů ze soukromého i veřejného sektoru.
Pro udržitelný a dlouhodobý přechod jsou klíčové dovednosti. EU může strategicky podporovat a investovat do správných dovedností, které budou zapotřebí k dosažení cílů zelené dohody, a to prostřednictvím tzv. zpětného odhadu (backcasting), na rozdíl od prognózování dovedností, a prostřednictvím konzultací se sociálními partnery a občanskou společností. Kromě toho jsou zapotřebí nové nástroje pro monitorování environmentální výkonnosti, sledování pokroku z hlediska cílů Zelené dohody a srovnávání podniků a průmyslových odvětví s cíli udržitelného rozvoje. Soudržná a na kontextu závislá taxonomie EU, která kombinuje environmentální, sociální a ekonomický rozměr a která je použitelná pro finance a podniky, může vytvořit rovné podmínky a transparentnost.
Zajištění soudržnosti, solidarity a konvergence
Vlády musí brát v úvahu sociální rozměr opatření v oblasti klimatu a musí podporovat vytváření udržitelných kvalitních pracovních míst a zároveň řešit obavy občanů a jejich sociální potřeby. Za tímto účelem by měl Fond spravedlivého přechodu zajistit přechod průmyslu a pracovních míst, jakož i solidaritu a konvergenci v Evropě, a to doplněním a přidáním ke stávajícím fondům politiky soudržnosti. Zvýšené financování by se mělo zaměřit zejména na energeticky závislá odvětví v regionech, které čelí socioekonomickým výzvám v důsledku procesu dekarbonizace. Místní a regionální samosprávy musí být konzultovány při určování území, která budou mít prospěch z Fondu spravedlivého přechodu, a musí se podílet na vypracování územních plánů spravedlivého přechodu.
Klimatická rizika a znečištění životního prostředí dopadají nejvíce na občany s nízkými příjmy, což prohlubuje nerovnost. Ekologický přechod proto vyžaduje skutečnou podporu nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, která umožní všem občanům přímý přístup k nejlepším řešením a zároveň učiní z udržitelných výrobků a služeb standardní volbu. Fond spravedlivého přechodu by proto měl financovat ambiciózní a dlouhodobá řešení a také poskytnout komunitám dostatečné zdroje, aby minimalizovaly zátěž spojenou s přechodem od fosilních paliv. Odvětvové aliance v průmyslových odvětvích, jako je energetika, by mohly pomoci navrhnout řešení pro pracovníky, kteří budou ohroženi, například prostřednictvím programů rekvalifikace. S rostoucím rozvojem měst je navíc naléhavě nutné investovat do inteligentnějších a ekologičtějších budov a infrastruktury a zároveň posílit vazby mezi městskými a venkovskými oblastmi.
Posílení sociálních práv a rovnosti
Při pohledu za své hranice by EU měla usilovat o mezinárodní partnerství, poskytovat globální vedení a investovat do ekologických řešení po celém světě, aby podpořila plnění cílů v oblasti klimatu a životního prostředí. EU musí zajistit, aby se zásady a cíle evropské zelené dohody plně odrážely v jejích vztazích se zbytkem světa, a zajistit tak soudržnost politik mezi vnějšími a vnitřními politikami, zejména v obchodních a investičních dohodách, a snížit tak případné negativní environmentální a sociální dopady evropského životního stylu v jiných částech světa.
Společně se svými mezinárodními partnery a spojenci může EU podporovat rozvojové země prostřednictvím jejich projektů decentralizované spolupráce zaměřených na udržitelný rozvoj a ekologický přechod. EU by tak měla jít příkladem při řešení globální krize biologické rozmanitosti a při vytváření nového ambiciózního globálního rámce OSN pro biologickou rozmanitost na konferenci OSN o biologické rozmanitosti v roce 2021. Mezinárodní partnerství by měla při financování s odpovídajícími zdroji podporovat sdílení technologií, zdrojů, znalostí, budování kapacit a úspěšných návrhů politik. Zdůrazněním toho, jak je třeba propojit provádění a prosazování cílů udržitelného rozvoje se sociálními důsledky přechodu, může EU využít mezinárodních partnerství a dohod k posílení hlasů marginalizovaných a politicky nedostatečně zastoupených skupin na globální úrovni, zejména mladých lidí.
Přizpůsobením svých podmínek pro mezinárodní obchod musí EU zajistit, aby se cíle EGD odrážely v jejích obchodních vztazích se třetími zeměmi a v jejím zapojení do mnohostranných organizací, jako je OSN a Světová obchodní organizace. Kromě toho může EU stanovit udržitelné normy pro výrobky a služby, které vstupují na její vnitřní trh a které jsou z EU vyváženy. K utváření udržitelné environmentální budoucnosti ve východním a jižním sousedství Evropy musí EU podporovat spolupráci v regionu a sdílet inovace a investovat do nich, řešit klíčové problémy, jako je znečištění, zdravotní problémy, přístup k čisté vodě a ohrožení ekosystémů, a směřovat podporu a investice do udržitelného rozvoje a využívání dekarbonizované a obnovitelné energie. Zásada soudržnosti politik je také účinným nástrojem pro místní a regionální samosprávy, který zvyšuje povědomí o vzájemných vazbách mezi místními a globálními problémy a zapojuje různé sektory společnosti.
Postavení občanů a občanské společnosti do centra přechodu na novou ekonomiku
Aby se zajistilo, že změna klimatu neohrozí životy občanů a budoucích generací, a aby se zvýšila důvěra občanů a jejich zapojení do zelené dohody, musí EU umožnit aktivní účast občanské společnosti a sociálních partnerů ve všech fázích přechodu. Dále by EU měla usilovat o posílení úlohy účasti mládeže na tvorbě politik a o řešení otázky mezigenerační spravedlnosti.
Pro dosažení cílů EGD má i nadále zásadní význam podpora spolupráce mezi různými organizacemi, odborníky a odvětvími, včetně občanské společnosti a soukromého sektoru. Organizace občanské společnosti mohou navíc propojit a propagovat EGD prostřednictvím společných kampaní, které umožní celoevropskou diskusi o EGD a zapojení občanů do procesů. Různé oblasti EGD je třeba začlenit do projektů a programů souvisejících s jinými oblastmi, například ekologizací všech programů EU v oblasti kultury a vzdělávání, aby se zvýšilo povědomí o ekologickém přechodu a přispělo se k pokroku v ambicích EGD.
Občané musí mít pocit odpovědnosti a kontroly nad opatřeními EU v oblasti klimatu. Za tímto účelem by smysluplné projednávání a možnosti konzultací, jako je konference o budoucnosti Evropy, měly nabídnout příležitost podpořit spoluvytváření politik a také provádění Zelené dohody na evropské, národní a místní úrovni. To může zlepšit kvalitu politik i dlouhodobý závazek občanů ze všech společenských vrstev a z celé Evropy podporovat cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu a zapojit se do přechodu k udržitelné budoucnosti a podporovat jej.