Využívat sílu a potenciál nástrojů, jako jsou data, umělá inteligence a internet věcí, k podpoře inovací, růstu a hospodářské soutěže ve stávajících i nově vznikajících odvětvích;
Vypracovávat předpisy, které zaručí a ochrání základní práva občanů a zároveň podpoří spravedlivou hospodářskou soutěž a inovace;
Stanovovat jasné pokyny pro odpovědnost online platforem za boj proti nenávistným projevům, falešným zprávám, nezákonnému obsahu a dezinformacím s důrazem na věcný a bezpečný obsah;
Klást důraz na digitální vzdělávání a gramotnost a investovat do nich a zároveň zajistit, aby žádný občan nezůstal pozadu, a zachovat dostupnost pro všechny;
Optimalizovat přechod na digitální technologie s cílem zlepšit environmentální standardy a podpořit dlouhodobou udržitelnost.
Úvodem
Vzhledem k tomu, že se svět stále přizpůsobuje rychle se vyvíjejícím technologiím a digitálním nástrojům, je Evropská unie nositelem standardů v oblasti ochrany práv svých občanů. V oblasti inovací i hospodářské soutěže však dominují další globální aktéři, jako jsou Spojené státy a Čína. Přechod do digitálního věku s důrazem na evropskou suverenitu vyžaduje mnohostranný přístup k podpoře hospodářské soutěže a inovací, aniž by byla obětována základní práva, demokratická účast a ochrana životního prostředí, které tvoří základ EU. Digitalizace musí být využita jako prostředek k dosažení většího blahobytu, rovnosti a zdravější přírody, a to vytvořením digitální infrastruktury schopné fungovat v rámci únosnosti planety a schopnosti lidí vyrovnat se s ní. Digitalizace by měla být využívána inteligentním a operativním způsobem, kdy přispívá k přijímání lepších rozhodnutí, k dosahování lepších výsledků a ke zlepšení udržitelnosti výroby a spotřeby.
Průmyslové inovace a investice
Efektivní využívání dat má zásadní význam pro rozvoj klíčových hospodářských a veřejných odvětví pro digitální věk. Ve strategii EU pro data skutečně hrají ústřední roli a mají potenciál pro obrovský hospodářský dopad a, jak je ve strategii zdůrazněno, pro inovace a výzkum v klíčových odvětvích: zdravotnictví, průmysl, zemědělství, finance, mobilita, telekomunikace, zelená dohoda, energetika, administrativa a dovednosti. Inovace v těchto oblastech, které budou správně využity, mají zásadní význam pro obnovu našeho hospodářství, zotavení z pandemie COVID-19 a prevenci budoucí možné zdravotní krize. Zejména pandemie COVID-19 poukázala na obrovské mezery v dodavatelských řetězcích a výrobě, kdy došlo k nedostatku a přerušení dodávek klíčových položek, jako je například zdravotnické vybavení, vakcíny a polovodiče. Při zohlednění zkušeností získaných z pandemie musí přechod na digitální technologie zůstat dlouhodobou politickou prioritou a musí být schopen postupovat nezávisle na plánech obnovy.
Využitím síly a potenciálu nástrojů, jako jsou data, umělá inteligence a internet věcí, může EU podpořit růst a konkurenci ve stávajících i nově vznikajících odvětvích. Zajištěný přístup a funkčnost v celé Evropě je zásadní pro téměř každé odvětví. Nové i stávající technologie mohou například optimalizovat výrobu a distribuci, snižovat emise a odpad a maximalizovat dosah na spotřebitele. To je zásadní pro malé a střední podniky (MSP), začínající podniky a místní veřejné podniky, které mají méně zdrojů než větší a zavedenější hráči a hrozí jim zaostávání. Zásadní je, že subjekty, jako jsou místní správy a místní samosprávy, čelí podobným výzvám v oblasti budování kapacit a inovací, a přitom představují nejbližší subjekty, na které občané spoléhají, pokud jde o digitální odolnost a bezpečnost.
Aby byl pokrok co nejlépe podložen, měly by být na budování a udržování robustní digitální infrastruktury v celé EU a bez výjimek vyčleněny zdroje, jako je InvestEU, průmyslová strategie a evropské strukturální a investiční fondy. Konkrétní priority nezbytné pro dosažení digitální suverenity v souladu s politikou soudržnosti EU vyžadují nezávislou evropskou cloudovou kapacitu a rozšíření širokopásmového připojení do regionů a venkovských oblastí, které k němu mají často horší přístup. Právní předpisy a investiční programy, jako je Akt o digitálních trzích a Akt o digitálních službách, musí aktivně podporovat přeshraniční inovace, výzkum a vývoj a spolupráci v oblasti vědy a průmyslu, aby se evropské subjekty co nejlépe umístily a posílily své konkurenční výhody na globální scéně. Toto úsilí musí být rovněž zdůrazněno směrem k ochraně evropských občanů, zúčastněných stran a institucí před nebezpečnou a stále rostoucí hrozbou kybernetických útoků ze strany nepřátelských subjektů – zejména běžné zranitelné cíle, jako jsou nemocnice a místní samosprávy, se jako časté cíle ransomwaru musí moci spolehnout na odpovídající podporu a ochranu ze strany evropských orgánů. Tyto iniciativy by měly být vždy vyvíjeny po konzultaci s občany, podniky, poskytovateli veřejných služeb a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.
Chytrá regulace
V nedávné minulosti se příliš často stávalo, že technologické inovace vedly k nezodpovědným nebo neetickým praktikám, které ohrožovaly údaje a soukromí občanů, zatímco zákonodárci museli sbírat následky až dlouho poté, co byly škody způsobeny. Regulace a inovace však nejsou hrou s nulovým součtem. Stříbrnou plaketou účinné regulace je nalezení rovnováhy mezi zaručením základních práv spotřebitelů a environmentálních standardů při současné podpoře spravedlivé hospodářské soutěže a inovací. EU by měla spolupracovat s členskými státy, které přijímají opatření i za těmito účely, a přebírat osvědčené postupy a nadále ovlivňovat celosvětové normy.
Aby se zajistilo, že nikdo nezůstane pozadu, měla by být nařízení EU vypracována a uplatňována cíleně, měla by se zabývat strážci brány a rušivými subjekty a zároveň ponechat prostor pro menší operace, jako jsou začínající podniky a malé a střední podniky, aby mohly konkurovat a uspět. Právní předpisy, jako je zákon o digitálních trzích a zákon o digitálních službách, by měly stanovit jasné a přesné mantinely, v nichž mohou subjekty efektivně a s právní jistotou působit. Nezávislý orgán EU, například celoevropská dohledová struktura, by mohl sledovat postupy a prosazovat předpisy na spravedlivém a odstupňovaném základě, aby se omezila tržní síla velkých korporací, aniž by se utlumil zbytek evropského digitálního sektoru.
Používání nových a vznikajících technologií, jako je umělá inteligence, je třeba regulovat, a to především proto, aby byla zajištěna ochrana práv občanů, jak je stanoveno v Listině základních práv EU, Evropské úmluvě o lidských právech, a musí splňovat mezinárodní normy v oblasti lidských práv, například pokud jde o používání umělé inteligence na evropských hranicích za účelem řízení příchodu migrantů. EU by měla usilovat o vytvoření globálního etického rámce týkajícího se tréninkových dat AI a strojového učení, jejich vývoje a konečného využití. V tomto procesu by měl být vývoj certifikace a kodexů chování pro jakékoli systémy využívající UI založen na společných hodnotách, mimo jiné na transparentnosti, odpovědnosti, spravedlnosti, spolehlivosti, robustnosti a bezpečnosti, spolu s přístupem k datům, algoritmům a mechanismům UI. Klíčovými právy, která je třeba chránit, jsou právo na soukromí, ochrana údajů, svoboda projevu, sociální práva a zákaz diskriminace. Proto je také zásadní, aby se do tvorby regulace a politik EU v oblasti UI jako rovnocenní partneři zapojila občanská společnost, a zejména marginalizované komunity. Musí se také zodpovídat lidským subjektům z řad velkých technologických společností i vlád a občanské společnosti.
Spojené státy v současné době zůstávají v čele technologického průmyslu mezi spojenci Evropy a jsou jedním z hlavních center pro přidělování a ukládání dat. Vzhledem k neexistenci štítu EU-USA na ochranu soukromí, který následoval po rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU), že dohoda je nedostatečná pro ochranu údajů občanů EU, by EU měla nabídnout pobídky na podporu vytváření a posilování datových center v Evropě – jak pro zajištění jejich ochrany podle evropské regulace, tak pro vytváření a posilování pracovních míst v oblasti technologií v EU.
Kromě toho by Evropa při přípravě nových dohod o budoucí spolupráci s USA a dalšími spojenci měla jít i nadále příkladem a poskytovat jednu z nejpřísnějších ochran soukromí na světě. EU by měla aktivně spolupracovat s našimi spojenci na zavedení a posílení jejich vlastní srovnatelné ochrany soukromí, aby se vytvořilo více příležitostí pro dvoustrannou spolupráci a růst. Nově zřízená Rada EU a USA pro obchod a technologie je prvním krokem, který nabízí příležitost k takové spolupráci.
Zajištění základních práv v digitálním věku
Na všech úrovních v Evropě by veřejné služby měly být digitální, otevřené a přeshraniční již od svého vzniku. S rozvojem digitální ekonomiky, která bude fungovat pro všechny, by měly být jejím základem transparentnost, přístup a ochrana soukromí, jakož i základní lidská práva, jako je respektování svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a plurality. Zásadní je, že EU by měla využít všechny nástroje, které má k dispozici, aby pokračovala v boji proti společenským neduhům, jako jsou fake news, dezinformace, nenávistné projevy a echo chambers, a zajistit pluralitu názorů, avšak s důrazem na věcný a bezpečný obsah. EU by měla rozšířit programy podpory svobodných a nezávislých médií a stanovit jasné pokyny pro odpovědnost online platforem za boj proti nenávistným projevům, nezákonnému obsahu a dezinformacím.
Při provádění datové strategie EU a dalším rozvoji jednotného digitálního trhu nelze ohrožovat práva občanů a jejich soukromí ve prospěch inovací nebo hospodářských zájmů. Občané by naopak měli být řádně informováni o výhodách dobrovolného sdílení svých anonymizovaných údajů a zároveň by měli mít plnou možnost se z tohoto sdílení odhlásit, pokud se tak rozhodnou. Stručné a jasné informace by měly být ústředním bodem komunikace o údajích, aby občané mohli pochopit, jaké pozitivní dopady mohou přinést a kdo přesně k nim bude mít přístup, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda je budou sdílet. Uživatelé by neměli být motivováni nebo nuceni ke sdílení svých údajů, aby mohli dostávat určité služby nebo nabídky. Jakákoli regulace údajů by také měla ponechat prostor pro nové a vznikající technologie a měla by být schopna se jim rychle přizpůsobit, například rozpoznávání obličeje a hlasu. Praktiky, jako je hromadné sledování prováděné veřejnými i soukromými subjekty, musí být vyváženy transparentností a demokratickými a technologickými zárukami.
Důraz na transparentnost a kontrolu ze strany občanů je dvojnásob důležitý v případě monetizace údajů, jako je reklama, přičemž cílení na základě algoritmů, soukromých informací a chování patří mezi nejkontroverznější způsoby využití osobních údajů. Nařízení GDPR obsahuje silná opatření k těmto účelům, ale současná opatření postrádají jasnou a stručnou funkčnost – což způsobuje, že mnoho uživatelů se z důvodu frustrace nebo nedostatku informací rozhoduje pro formy sledování. Prohlížeče a platformy by měly mít záchytné přepínače zapnutí/vypnutí, aby bylo zajištěno, že cílené reklamy budou dostávat pouze ti, kteří je chtějí. Komplexní revize GDPR, konzultace s občany a občanskou společností v kombinaci s odbornou přípravou v oblasti digitálních dovedností může podpořit zlepšení, která jsou nezbytná k tomu, aby se údaje evropských občanů skutečně dostaly do jejich vlastních rukou.
Tradiční i nové formy zaměstnávání musí navíc zůstat zaměřeny na pracovníky a nesmí podkopávat minimální evropské normy v oblasti zdraví, bezpečnosti, lidských práv, sociální ochrany a ochrany pracovních míst. Právo pracovníků na odpojení v mimopracovní době, jak je nastíněno v usnesení Evropského parlamentu z ledna 2021 a v praxi členských států, jako je Francie, musí být přijato na evropské úrovni jako základní právo. Opatření, jako jsou ta, která přijala Španělsko a Nizozemsko a která klasifikují „gig pracovníky“ jako plnohodnotné zaměstnance, by měla být zavedena v celé Evropě, aby se zajistilo, že online platformy nebudou moci pracovníky zneužívat nebo vykořisťovat. Právo na plnou ochranu zaměstnanosti, včetně možnosti zaměstnanců sdružovat se v odborech a kolektivně vyjednávat, musí být dostupné všem Evropanům bez ohledu na odvětví, v němž pracují. Specializovaní zástupci odborů se složitou znalostí digitální sféry by mohli být přínosem pro nově zařazené zaměstnance gig ekonomiky při řešení otázek, jako je ochrana dat a soukromí, souhlas a dohled.
Účast občanů a digitální gramotnost
Jednou z největších překážek demokratické účasti v digitální ekonomice je nedostatečná technologická gramotnost – 4 z 10 dospělých v Evropě nemají základní digitální dovednosti. Občané musí být schopni používat technologie a digitální média bezpečným, zodpovědným, kritickým a efektivním způsobem, aby se mohli plně podílet na své demokracii, zejména s tím, jak se stále více funkcí přesouvá z fyzické do digitální sféry. Vzhledem k tempu, jakým se technologie vyvíjejí, musí akční plán digitálního vzdělávání zahrnovat masivní investice do vzdělávání na všech úrovních, včetně podpory programů celoživotního učení, aby byla zajištěna rovnost a sníženy digitální nerovnosti a rozdíly. Digitální gramotnost a povědomí o ochraně soukromí musí být základem formálních i neformálních forem vzdělávání. Kromě toho by EU měla aktivně podporovat programy „rekvalifikace“ a „zvyšování kvalifikace“, jako je například Stars4Media, které pomohou odborníkům a organizacím
znovuobjevit obchodní modely, rozvíjet nové zdroje příjmů a být konkurenceschopnější. Současně platí, že ne každý občan dosáhne plné technologické zběhlosti, a všechny formy účasti občanů musí být sladěny s analogovými prostředky účasti, aby se zajistilo, že nikdo nezůstane pozadu. I když digitální účast může přinést důležité výsledky a zvýšit dostupnost, projednávání a účast občanů mimo digitální kanály nelze nahradit.
Technologické inovace by nikdy neměly jít na úkor občanů. Technologické společnosti mají povinnost zohlednit práva občanů a jejich soukromí ve svých postupech a stejně tak by zákonodárci EU měli být schopni držet krok s nejnovějším vývojem, a ne dohánět prudce se rozvíjející inovace. Digitální gramotnost občanů i zákonodárců je proto základním aspektem aktivní, participativní a demokratické Evropy. Za tímto účelem musí být předpisy a rozhodnutí aktivně konzultovány s občany, odborníky a občanskou společností, aby byla zajištěna individuální demokratická suverenita. Nástroje, jako je vícejazyčná platforma vyvinutá pro konzultace na konferenci o budoucnosti Evropy, by byly účinným způsobem, jak umožnit přímou účast a transparentnost v digitální oblasti, musí však být plně přístupné pro osoby se zdravotním postižením, včetně dostupnosti služeb v jednoduchém jazyce. Tyto digitální platformy by navíc mohly rozlišovat mezi příspěvky jednotlivých občanů a příspěvky reprezentativních demokratických sdružení a algoritmus používaný pro zpracování různých zveřejněných stanovisek by měl být veřejně dostupný.
Zajištění ekologického přechodu a dlouhodobé udržitelnosti
Digitální agenda EU musí být rovněž úzce propojena s ekologickým přechodem s důrazem na udržitelnost, účinnost a zmírnění dopadů na životní prostředí. Digitalizace nabízí možnost optimalizovat energetickou produkci, efektivní využívání zdrojů a výrobu tak, aby byla uspokojena poptávka a vyvážena silná a odolná digitální ekonomika s udržitelností. Fondy a iniciativy EU by měly upřednostňovat nové čisté technologie a projekty, jako je zlepšení přenosu elektřiny, veřejné dopravy, výroby a zemědělství. Nástroje, jako je umělá inteligence a internet věcí, mohou pomoci rozvíjet chytřejší města, od provozní účinnosti v inteligentních budovách až po optimalizované městské prostory, které mohou zlepšit plynulost dopravy a inovovat dekarbonizaci.
Digitalizace sice pomáhá mnoha odvětvím k vyšší efektivitě, ale nese s sebou také významný vlastní dopad na životní prostředí, který je třeba zmírnit. Těžba a výroba elektronických zařízení, jejich spotřebičů i masivní datová centra stále více přispívají k emisím skleníkových plynů a navzdory nedávným studiím toho o těchto emisích a jejich dlouhodobém vlivu na klima stále víme příliš málo. Digitální technologie s sebou nesou neustále rostoucí poptávku po kritických surovinách. Odhaduje se například, že EU bude v roce 2050 potřebovat více lithia, než dnes potřebuje celý svět. Kromě toho je elektronický odpad jedním z nejrychleji rostoucích zdrojů odpadu v EU, přičemž velká část z něj stále proudí mimo EU a končí na skládkách v zemích globálního Jihu. Během digitálního přechodu musí EU klást důraz na opatření ke snížení nadměrné spotřeby digitálních zařízení a zmírnění nadměrného množství elektronického odpadu, včetně požadavků na životní cyklus a opravitelnost elektronických zařízení.
V souladu s rámci stanoveným v Evropské zelené dohodě a v Prohlášení o ekologické a digitální transformaci EU by měly být hlavní prioritou pro průmysl a výrobu cíle udržitelného rozvoje (SDGs) a hodnocení dopadů na životní prostředí. Pas výrobku by zajistil minimální standard informací o dopadu na životní prostředí, dodržování lidských a pracovních práv, trvanlivosti a recyklovatelnosti, aby bylo možné výrobkům účinně důvěřovat a porovnávat je. Sledovány a regulovány musí být také nově vznikající technologie, jako je blockchain, protože praktiky, jako je těžba kryptoměn, si vybírají obrovskou daň na životním prostředí a energetických sítích.
Je zapotřebí lepší regulace, aby se snížila spotřeba energie spojená s digitalizací a datovými centry. Elektronická zařízení musí být udržitelnější díky inteligentnímu designu výrobků, jasným normám opravitelnosti a životnosti a systémům rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR). Je třeba regulovat zastarávání softwaru i plánované zastarávání. Vyšší opravitelnost musí být normou a opravárenské práce by měly být podporovány nižší sazbou DPH, aby se podpořily opravy a renovace. Všechny úniky elektronického odpadu je třeba uzavřít prostřednictvím povinného zpětného odběru a systémů EPR. EU by měla stanovit ambiciózní míry recyklace surovin, které jsou pro tyto ekologické digitální přechody nezbytné, a zároveň snížit svou závislost na dovozu těžených materiálů. Robustní politiky a nástroje založené na cílech udržitelného rozvoje, posouzení dopadů a dohledu mohou vytvořit regulační rámec, který zajistí sladění evropských digitálních a ekologických ambicí.
Tato opatření pomohou EU stát se lídrem v oblasti inovací, být konkurenceschopnější a dostatečnější, pokud jde o suroviny, a zajistit tak inteligentní a ekologickou digitalizaci, která bude sloužit našim konečným společenským cílům.
Politická doporučení
Využívat sílu a potenciál nástrojů, jako jsou data, umělá inteligence a internet věcí, k podpoře inovací, růstu a hospodářské soutěže ve stávajících i nově vznikajících odvětvích;
Vypracovat předpisy, které zaručí a ochrání základní práva občanů a zároveň podpoří spravedlivou hospodářskou soutěž a inovace;
Stanovit jasné pokyny pro odpovědnost online platforem za boj proti nenávistným projevům, falešným zprávám, nezákonnému obsahu a dezinformacím s důrazem na věcný a bezpečný obsah;
klást důraz na digitální vzdělávání a gramotnost a investovat do nich, přičemž je třeba zajistit, aby žádný občan nebyl opomenut, a zachovat dostupnost pro všechny;
Optimalizovat přechod na digitální technologie s cílem zlepšit environmentální standardy a podpořit dlouhodobou udržitelnost.