Adaptace na dopady změn klimatu byly hlavním tématem prvního dne neformálního zasedání ministrů životního prostředí Evropské unie, které začalo v úterý 14. dubna 2009 v Praze.
„Děláme maximum pro snížení evropských emisí skleníkových plynů, ale zároveň velmi dobře víme, že redukční opatření nestačí. Potřebujeme vedle toho celou škálu opatření, která nám pomohou se vyrovnat s důsledky klimatických změn a to velmi brzy, protože ty dopady jsou již dnes viditelné,“ říká předseda Rady EU pro životní prostředí, český vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík. Zmiňuje například zvýšený výskyt extrémních záplav, úbytek alpských ledovců či zásadní změny v srážkových úhrnech v Evropě. „Tyto důsledky budou v příštích desetiletích ještě intenzivnější, jak nás varují vědci z celého světa,“ dodává Bursík.
Ministři se shodli na tom, že Evropa stejně jako další světové regiony potřebuje sérii opatření, aby zvýšila odolnost svých obyvatel i přírodních ekosystémů vůči dopadům změny klimatu. „Tím neříkáme, že máme budovat nové a ještě vyšší hráze. Potřebujeme změnit celý náš způsob přemýšlení. Musíme integrovat adaptace na změnu klimatu do všech našich politik, počínaje zemědělstvím přes hospodaření s vodou až po energetiku či pojišťovnictví,“ říká Bursík.
Ministři životního prostředí EU dnes v Praze diskutovali svoje vlastní zkušenosti s adaptacemi na změnu klimatu. Osm členských zemí (Dánsko, Finsko, Francie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Španělsko a Velká Británie) už přijaly vlastní národní adaptační strategie.
Ministři také přivítali Bílou knihu o adaptacích, kterou 1. dubna zveřejnila Evropská komise. Bílá kniha říká, že dopady klimatických změn se budou v jednotlivých evropských regionech lišit (s tím, že nejzranitelnější budou pobřežní, horské a zátopové oblasti). To mj. znamená, že většinu adaptačních opatření musí přijmout jednotlivé členské státy na své úrovni. Ale existují přinejmenším tři významné důvody, proč by tyto aktivity měly být koordinované. „Za prvé má změna klimatu přeshraniční dopad, například na říční povodí. Vedle toho tu máme sektory, jako je zemědělství, vodní hospodářství či rybolov, které jsou v Evropě velmi integrované a pro které máme i společné politiky. Třetím důvodem je vzájemná solidarita mezi členskými státy,” říká předseda Rady Martin Bursík.
Ministři se shodli také na tom, že pro navržení účinných adaptačních opatření potřebujeme zlepšit také informační základnu, z níž vycházíme (především ohledně konkrétních dopadů změn klimatu, spojených sociálních a ekonomických souvislostí a analýz nákladů a přínosů realizace jednotlivých typů opatření) a zdůraznili důležitost vzájemné výměny informací, což lze dosáhnout například ustavením společného tzv. Clearing House Mechanismu, jak navrhla Evropská komise.
“Potřebujeme také přehodnotit naše současné politiky a legislativu, jako je rámcová směrnice o vodách, společná zemědělská politika či soustava Natura 2000, aby byly lépe připraveny na přicházející důsledky klimatických změn. Ty musíme reflektovat i v tom, jak využíváme půdu a v územním plánování,“ zdůraznil Martin Bursík.
Pražské neformální zasedání ministrů životního prostředí EU je prvním jednáním na takto vysoké úrovni v EU, které se zabývá adaptačními opatřeními na dopady změn klimatu. České předsednictví i na základě dnešní a zítřejší diskuse připraví návrh závěrů červnové Rady EU pro životní prostředí, které by formálně tuto diskusi uzavřely a navrhly konkrétní hmatatelná rozhodnutí, která by měla Unie v budoucnu přijmout.
Zdroj: www.eu2009.cz