V nadcházejících týdnech bude EU procházet kritickým testem jednoty své zahraniční politiky. Představitelé sedmadvacítky se budou muset rozhodnout, zda budou pokračovat v opatrných pokusech přeměny Běloruska z izolovaného státu na dobrého souseda, píše Financial Times z 22. února.
Do půlky dubna musí EU buď prodloužit nebo nechat uplynout šesti měsíční zrušení zákazu vystavování víz pro Lukaščenka a další představitele jeho režimu. O něm státy EU rozhodly v říjnu na základě propuštění tří politických vězňů.
EU se musí také rozhodnout, zda Bělorusko zahrne jako plného člena do projektu Východního partnerství. O tom diskutovali ministři zahraničí EU na pondělní schůzce v Bruselu. Ministři debatovali o tom, jak interpretovat Lukaščenkova gesta směřující k politické liberalizaci a jak reagovat na případné běloruské uznání Abcházie a Jižní Osetie.
Všechny evropské státy si uvědomují, že pokud nebudou s Běloruskem jednat, riskují, že se dostane pod ještě silnější vliv Ruska než nyní. Běloruskou vazbu na Rusko potvrdila také dohoda o integrovaném systému protivzdušné obrany s Ruskem, kterou Lukaščenko podepsal tento měsíc.
Některé evropské země, především Nizozemí, však nejsou přesvědčeny o tom, že by běloruské reformy byly dostatečné.
Bělorusko se následkem hospodářské krize dostalo do velmi tíživé situace. Potvrdili to tři poslanci Evropského parlamentu (Litevka Laima Andrikiene, Polák Jacek Protasiewicz a Brit Christopher Beazley), kteří se po návštěvě Běloruska minulý týden vyjádřili, že finanční krize dostala běloruskou ekonomiku až na hranice únosnosti.
Bez podpory Mezinárodního měnového fondu, EU a Ruska, které pokrývá téměř celou běloruskou energetickou potřebu dodávkami za dotované ceny, by se země dostala do nesplatitelných dluhů.
Finanční krize podle evropských poslanců způsobila mírné uvolnění politické kontroly režimu, který v roce 2005 Condoleezza Rice označila za „poslední evropskou diktaturu“. Mezi poslední kroky patří rozhodnutí prodávat dvoje opoziční noviny prostřednictvím veřejné distribuční sítě a ustavení „poradních rad“, které budou diskutovat o lidských právech a svobodě médií.
Představitelé režimu však delegaci evropských poslanců varovali, že chtějí uvolňovat veřejný život podle vlastního uvážení a pokusy stanovit podmínky pro zlepšení vztahů EU a Běloruska budou odmítnuty.
Opoziční představitelé poslancům potvrdili, že se politická kontrola po loňském říjnu sice uvolnila, avšak v posledních týdnech opět přitvrdila. Policie silou rozehnala pokojnou demonstraci na svatého Valentýna v Minsku. A o poradních výborech se opoziční představitel vyjádřil, že jsou bez jakéhokoliv významu. Nedávné kroky Lukaščenka vidí opozice pozitivně, jako hlavní problém však vidí, že „jsou odvolatelné během pěti minut“.
Zdroj: Euroskop.cz