Evropské hnutí v České republice a Fontes Rerum připravilo na mezinárodní konferenci na téma “Střední Evropa Evropská unie a nové Rusko”, která se konala dne 29.srpna 2011 ve Sněmovní 1, Praha 1 (budova Parlamentu). V úvodním slovu hlavní cíle a smysl konference uvedl pan Jan Mládek, předseda družstva Fontes Rerum a Edvard Outrata, místopředseda Evropského hnutí v ČR. Konference měla široký ohlas v domácích a zahraničních mediích.
K prvnímu tématu: “Je střední Evropa mezi Německem a Ruskem?” vystoupili: Aleksander Babakov – Vice Speaker of the Russian State Duma,. Luboš Zaorálek – Deputy Chairman of the Czech Parliament and ČSSD, Ján Čarnogurský – Former Prime Minister of Slovakia, Oskar Krejčí – professor, Vice-Rector of the University of International and Public Relations ‘Geopolitics and Russia in Central Europe’, Sergei Serebrennikov –Director of the Institute of International Integration (Russia) 7. Anthony T. Salvia – Director of the American Institute in Ukraine (USA)
II. téma: “2012 elections in Russia, USA, France and Spain: Consequences” lektoroval pan Vladimír Špidla – former Czech Prime Minister and former Euro Commissioner, Mikhail Starshinov –Member of the Russian State Duma, Peter Steiner – professor, University of Pennsylvania, USA, Laura Bianconi– Member of the Italian Senate, Srdja Trifkovic – Foreign Affairs Editor of ‘Chronicles: A Magazine of American Culture’ NATO: Obsolete and Detrimental to European Stability6. Pedro Muorino – President and Chairman of Mediasiete Publicaciones and Chairman of Geopark (Spain).
V následném diskusním fóru vystoupili: Benedetto Adragna – Questor of the Italian SenateArmand Clesse – Director of the International European Research Institute (Luxemburg), Bozidar Delic – Vice-Speaker of Serbian Parliament, Paolo Fontanesi – Journalist (Italy), Evgeny Kirillov – Member of European Parliament (Bulgaria)Valery Konovalyuk – MP, Ukraine (Verkhovna Rada), Kirill Kulikov – MP, Ukraine (Verkhovna Rada), Yuriy Lytvyn – MP, Ukraine (Verkhovna Rada), Philippe Migault – Researcher, Institute of International and Strategic Relations (France)Alessandro Musolino – Member of the Provincial Parliament of Venice, Member of the National board of the PDL’s Youth and Honorary Chairman of the Youth of the European People`s Party (Italy), Jovan Palalic – Member of the Serbian Parliament, Aleksander Vorobiev – General Director of the Institute of Collective Security Treaty Organization (Russia), Anatoliy Tolstouhov – former Minister (Ukraine), Zdeněk Zbytek – Chairman of the Board of Directors, Česká východní, a.s., Praha, Czech Republic. Konferenci moderovali pánové Jan Mládek, předseda FONTES RERUM a Peter Fellegi, investiční bankéř.
Družstvo FONTES RERUM společně s Evropským hnutím v České republice uspořádalo dne 29. srpna 2011 mezinárodní konferenci na téma „Střední Evropa, EU a nové Rusko“. Konference, která se konala v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, byla tematicky rozdělena na dva panely. První panel se zaměřil na debatu na téma „Leží střední Evropa mezi Německem a Ruskem?“ Diskusi vedl Jan Mládek, předseda družstva FONTES RERUM. Jako mluvčí v tomto bloku konference vystoupili: A.Babakov – místopředseda ruské Státní dumy, L. Zaorálek – místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, J. Čarnogurský – bývalý premiér Slovenska, O. Krejčí – prorektor Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů, S. Serebrennikov – ředitel Institutu pro mezinárodní integraci (Rusko) a L. Litinetskij – místopředseda Mezinárodní asociace rusky mluvících podnikatelů (MEDEK) a bývalý člen izraelského parlamentu. V příspěvcích zúčastněných zazněly názory, že existující situaci ve světě charakterizují zejména tyto prvky: ekonomika – bylo konstatováno, že situace je poměrně známá. V roce 2016 dle odhadů MMF předčí velikostí HDP Číny HDP USA a stane se největším věřitelem USA. To vede v USA k pocitu, že růstem čínské ekonomiky ztrácí USA suverenitu ve svém rozhodován. Dalším důležitým faktorem je oblast vojenství – od roku 2001 stouply světové vojenské výdaje o více než 50% (v roce 2010 vydal svět 1637 mld. $.) V současné době USA podle oficiálních údajů vydávají v tomto fiskálním roce 77,1 mld. $ na výzkum, vývoj, testování a vyhodnocování nových zbraní. Problém zbraní je v tom, že mohou být použity a nejmodernější zbraně jsou neprodejné, hrozí nebezpečí okopírování. V současné krizové ekonomické situaci v USA velmi dobře funguje vojensko – průmyslový komplex, který zaměstnává 2 miliony lidí. Zastavit tuto výrobu je nesmírně ekonomicky i sociálně obtížné. Třetí faktor: situace středních vrstev. Ekonomové ji označují za krizi hypoteční, finanční a v poslední době dluhovou. Ze sociologického hlediska je to krize životního způsobu středních vrstev. V současné době USA svým federálním dluhem dorostly na 100% HDP, tj. 14 bilionů $. Počátky této situace je třeba hledat v 80.-tém roce, kdy pobídková ekonomika snížila daně a nesnížila výdaje, vedla v třech presidentech (Reagan a oba Bushové) zadlužení USA o 9,2 biliony $. Zadluženost amerických domácností v roce 2007 dosáhla úrovně současného federálního dluhu, tj. oněch 14.-ti bilionů $. Úroveň úspor tvoří svojí velikostí tak polovinu toho, co americké domácnosti dluží. Střední vrstvy na celém Západě desítky let žijí na dluh. Tato situace byla možná jenom za podmínky, že budeme mít postkoloniální rozdělení světa na centrum a periférie. Jakmile se toto rozdělení mění, třeba vznikají dvě centra (čínské centrum), není možné dále střední vrstvy živit na dluh. Restrukturalizace života středních vrstev je nejcitlivější problém celého Západu. Není připravena žádná ekonomická strategie. Čtvrtým problémem jsou elity Západu, krize strategického myšlení západních politických elit. Dle názoru zúčastněných na konferenci to ovlivňují zejména: rozklad školství a současný volební systém častého střídání vůdců. Práce v časovém úseku čtyř let nezakládá strategii středního a dlouhodobého rozsahu. Z diskuse vyplynulo, že je třeba zejména rozvíjet kritické myšlení, naučit se veřejně hovořit o nejbolestivějších situacích a koncipovat vzájemnou koordinací společný osud.Druhý panel konference byl veden názvem „Volby v roce 2012 v Rusku, USA, Francii a Španělsku: důsledky“ Moderátorem tohoto panelu byl P. Fellegi, managing direktor PPF Investments. Vystoupili: V. Špidla – bývalý premier ČR a eurokomisař, M. Starshinov – člen ruské Státní dumy, P. Steiner – profesor University of Pennsylvania (USA), L. Bianconi – členka italského parlamentu, S. Trifkovic – zahraniční editor časopisu „Chronicles: A Magazine of American Culture“ a P. Muorino – president a předseda Mediasiete Publicaciones a předseda Geopark (Španělsko). Rok 2012 bude velmi významný a to ne jenom v zmíněných zemích. Bude to nesmírně významný rok pro celou EU. Je to také významný rok pro Rusko, kde koncem tohoto roku začne kampaň k volbám do ruské Státní Dumy. Vedoucí strana Jednotné Rusko bude čelit širšímu politickému spektru. Velkou otázkou v Rusku pro rok 2012 je, kdo bude dalším presidentem Ruska, byl naznačen Vladimír Vladimírovič Putin. Diskutující hodnotili dosavadní působení Putina a hovořili o předpokládaném očekávání do budoucna, což je velká otázka i pro EU. V debatě bylo poukázáno na fakt, že neustále nahlížíme na Rusko jako na potenciální supermocnost, kterou již není. Rusko je relativně slabý stát, který má ovšem v některých oblastech, jako třeba území nebo zdroje surovin, velkou sílu. Byl uveden současný stav počtu obyvatelstva, který se neustále snižuje – Ruská federace je ve srovnání se SSSR poloviční. Z hlediska demografického je Ruská federace ve velmi obtížné situaci, úmrtnost mužů v relativně nízkém věku, malá porodnost. Pokud jde o HDP, tak HDP Ruska je 2x Belgie a necelý dvojnásobek Nizozemí, výrazně nižší než HDP Francii. Rusko se jeví dlouhodobě jako stát, který je mimořádně významným, avšak dlouhodobě nepříliš silným které definitivně ztratilo pozici supermocnosti. Rusko je tedy složitá země. Je otázka, zda Ruská federace přijme myšlenku, že pozice supervelmoci je definitivně ztracena a že pokus ji obnovovat je anachronický pokus s velkým množstvím rizik. O tom se do jisté míry bude rozhodovat ve volbách, zda bude snaha obnovit tuto pozici ve strategii ruské politiky. Druhou zemí, která se debatovala, je Francie, což je země mimořádně komplikovaná. Dosahuje v současné době dvojnásobku HDP Ruska, vojenské náklady Francie jsou asi 2,5 x vyšší než vojenské náklady Ruské federace. Francie má celou strategickou triádu – má atomové ponorky, strategické bombardovací letectvo a mezikontinentální zbraně. Kromě Ruska a USA Francie disponuje největším jaderným potenciálem (má kolem asi 300 hlavic). Tedy význam voleb ve Francii a jeho výsledek je nepochybně velký a je velmi těžké ho odhadnout (bude zřejmě kandidovat Sarkozy v situaci, která je pro něho velmi těžkám, ale nikoliv nezvládnutelná). Další dramatickou událostí jsou prezidentské volby v USA. Protože ať už republikánská strana nominuje kohokoliv, tak ten bude rukojmím této strany a pravděpodobně zavede USA do izolace. A to bude zřejmě velký problém pro USA i pro zbytek světa. Nemáme oficiální statistická čísla o počtu imigrantů z Číny, ale čínská vláda sponzoruje imigraci, aby nakupovali půdu a byty v této části Ruska. Takže toto je takový aspekt, na který bychom neměli zapomínat.