Téma: Sibiřská anabáze – T.G. Masaryk, cesta k demokracii
Termín: 11. 11. 2009 18.30 – 22.00 hod.
Místo: sál Akademie Jana Amose Komenského, Mariánská ul., Česká Lípa
Pořadatel: Evropské hnutí v ČR
Před zahájením oba lektoři v Den válečných veteránů uctili na Masarykově náměstí památku Prezidenta osvoboditele u busty, o jejíž odhalení se prof. Pokorný zasloužil ještě jako starosta České Lípy. Akce byla zahájena úvodní přednáškou historika Zdeňka Pokorného, který uvedl hlavního přednášejícího doc. Preclíka a zdůraznil naléhavost tématu vzhledem k budování základů naší nové demokracie s využitím myšlenek a idejí Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho legionáři, přispívající k demokratickému vývoji ve středoevropském prostoru pokud to jen v poválečném uspořádání Evropy bylo možné a jejich „Sibiřská anabáze“ nemají v historii vojenství ve světě obdoby, krom srovnání se známou starověkou anabází, která se odehrávala však na mnohem menším prostoru. Prof. Pokorný poté uvedl krátce dalšího přednášejícího. Dále pozdravil doc. Preclík přítomné jménem předsedy Evropského hnutí v České republice senátora Ing. Edvarda Outraty. Následovala více než dvouhodinová přednáška Vratislava Preclíka, zaměřená nejen na podrobný popis legionářské anabáze, ale i na činnost T. G. Masaryka před ní, kdy formoval naše legie a pomohl jim k řešení celé jejich situace i během tohoto období, kdy ovlivňoval její průběh. Výkony legionářů a jejich čestný boj pomohly naopak Masarykovi uskutečnit ideu samostatné Československé republiky. Boj demokratické armády tehdy ještě neexistujícího státu za ideály svobody nesmí být nikdy zapomenut.
V následující diskuzi byly probírány, krom dalších i otázky:
a)Masarykovy cesty k Evropanství, idea Panevropy a 11 malých států.
b)Obsah jeho spisu Nová Evropa, který tvořil cestou po magistrále (7.3.-1.4.1918)
c)Osobnosti admirála Kolčaka a Radoly Gajdy a jejich vztahu k demokracii
d)Osobnosti dalších legionářských generálů Kadlece, Čečka, Syrového, Vojcechovského
e)Josef Jiří Švec, demokratický hrdina a Sokol. Vliv Sokola na legie.
f)Masarykova jednání se státním tajemníkem Robertem Lansingem a prezidentem USA
g)Pittburghská dohoda 30. května 1918
h)Prohlášení nezávislosti ve Philadelphii 26. října 1918, Masaryk prezidentem Unie.
Masarykovy mravní a humanitní ideály i jeho součinnost s legiemi, trvale oživují český sen o svobodě. Přečkaly další válku i léta ideového zmaru od roku 1948 a listopad 1989 jim opět nabídl prostor. Tak naše generace navazují na Masarykův odkaz a ve spolupráci s ostatními evropskými národy budují v prostoru svobody, demokracie a uplatňování lidských práv i boje za mravnost další mostní oblouk české státnosti. Mladá generace musí být s tímto odkazem neustále seznamována.