Evropské hnutí v České republice a FONTES RERUM uspořádali seminář:
„Přežije eurozóna ve své stávající podobě rok 2010?“ s podtématy „Jaké jsou dopady hospodářské krize na eurozónu? Přispívá EURO k překonání hospodářské krize? Bude utvořena ekonomická vláda EU? Jaké je riziko úplného rozpadu eurozóny? Nemůže být řešením „Deutsche Euro“, který se konal v úterý 22. června 2010 v 17.00 hodin v místnosti č. 217 v Klubu techniků na Novotného lávce 5, Praha 1.
V diskusi vystoupili:
Oldřich Dědek – národní koordinátor pro zavedení eura v ČR;
Ondřej Jonáš – českoamerický ekonom a investiční bankéř;
Petr Mach – ekonom, předseda strany Svobodní;
Vladimír Tomšík – vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB;
Diskuse ukázala, že názory jak přednášejících, tak diskutujících z pléna se značně různí. Při rámcové rekapitulaci vývoje v eurozóně bylo poukázáno na fakt, že tíhnutí k deficitům se projevovalo a projevuje jakožto obecná vlastnost demokratických společností (tendence přenášet náklady na budoucí generace, akumulace dluhu před vstupem do eurozóny – Turecko, Japonsko, Maďarsko, Rumunsko, Island), kdy existující vysoké dluhy nelze hodnotit jako systémovou vlastnost eura. Projevilo se i „vlídné přehlížení v eurozóně, kdy nebylo např. zcela využíváno ustanovení o nadměrném dluhu (ten má klesat k referenční hodnotě 60% HDP přiměřeným tempem), Eurostat zamítl návrh EK na dohlížení v národních statistických úřadech při podezření z neobjektivity předávaných dat, atd. Prudké zhoršení fiskálních pozic všude ve světě od března 2010 vede ke snaze prosadit dlouhodobá opatření, vedoucí ke stabilizaci: vysoká politická podpora společné měny, shoda na nezbytnost posílení fiskální disciplíny ve všech zemích zóny, není nutná rychlá revize smluvních základů EU, ale je třeba využít a posílit existující mechanismy (ukončení rotace předsednictví v Radě, mandát Rady k posílení dozoru nad fiskální disciplínou, důraz na předcházení nadměrných schodků, najít a připravit robustnější řízení případné další krize a hledání podmínek poskytování pomoci v budoucnu, atd.) Přesto, že byl vysloven i skeptický názor na budoucí fungování eurozóny, vystupující se shodli na názoru, že společná měna přežije současnou krizi (riziko úplného rozpadu bylo odhadnuto na menší než 1%). Je ale třeba zajistit dodržování Paktu stability a je třeba vzít v úvahu, že budoucí vývoj povede k prohloubení asymetrie vývoje v jednotlivých zemích eurozóny (Německo kontra Řecko). Současné úvahy o vzniku „Deutsche Euro“ byly přednášejícími označeny jako manévr, který nepřinese řešení rozporů v zóně. Bude se projevovat nadále fiskální zdrženlivost a posílí poptávka zdravého jádra (Německo, Holandsko, atd.) Současná úroveň politického vedení ve státech eurozóny byla hodnocena jako málo kvalitní, což ovlivňuje do určité míry chování trhů.
ČR je handicapována odlišnou měnou, vzhledem k pozici země a exportnímu zaměření požadují domácí firmy rychlé zavedení euro. Existence Kč však udržuje možnost realizovat stabilizační roli měnové politiky, fixní měnový kurz odstraňuje výkyvy. Změna měnové politiky dlouhodobě nemůže vést k vyššímu růstu ekonomiky; růst je funkcí kapitálu, práce a technologií. Posilující nominální kurz Kč vede veřejnost k preferenci domácí měny, klesá společenské poptávka po euru. Jako hlavní rizika předčasného zavedení euro bylo označeno možnost zpomalení konvergence, nesladěnost dlouhodobých ekonomických procesů, nízká stabilizační schopnost fiskální politiky a nízká flexibilita ekonomiky.