Povinný soukromý penzijní pilíř v Maďarsku: NEKROLOG

Evropské hnutí v České republice a  FONTES RERUM uspořádalo 4. května 2011 panelovou diskusi na téma: Povinný soukromý penzijní pilíř v Maďarsku: NEKROLOG. Diskusi s vědeckým pracovníkem Ekonomického ústavu Maďarské akademie věd z Budapešti moderoval předseda družstva Jan Mládek.Přednášející v úvodu zrekapituloval stav a vývoj penzijního systému obecně, jak byl a je realizován ve světě s podrobným uvedením charakteristik z Maďarska. Všeobecně ve světě se projevuje tendence stárnutí populace a nižší participace pracovní síly na důchodovém systému, což působí na to, že se projevují příznaky krize ve veřejném penzijním systému (P 1). Tento pilíř je charakterizován rovnostářstvím. Druhý pilíř (P 2) je privátní mandatorní povinný, kde benefity jsou proporcionální příspěvkům do něho vloženým. Tzv. P 3 je privátní dobrovolný privátní systém, který byl vytvořen jako doplněk P 1 a P 2.Přednášející po zhodnocení situace a historie vývoje penzijních fondů konstatoval, že osobně nepodporuje privátní systém. P 2 je populární v Maďarsku a vyznačuje se vysokými náklady, kdy produkje pouze 10% během 13 let celkem. Přednášející ve svém hodnocení odhadoval nepříznivý vývoj tohoto pilíře do budoucna vzhledem k tomu, že výrazně nepříznivě ovlivňuje makroekonomický výhled růstem veřejného dluhu a nepříznivé bilance veřejných financí. Dále konstatoval, že privatizace nepřispívá řešení problému stárnutí populace. Uvedl současnou tendenci ke snižování počtu narozených dětí. Další prvek, který významně ovlivňuje situaci v penzijním fondu, je výrazné stárnutí populace ve světě. Vyšší dožití redukuje benefity z kapitálových penzijních fondů.Jako významný prvek ovlivňující systém, označil přednášející vliv operačních nákladů na roční výnosy. Existují dva typy poplatků: jednak je to 5% z ročního příspěvku, druhá varianta je 1% aktiv se odečítá během 40.-ti let, což ovšem sníží  benefity o 40%.             Z historie vývoje systému uvedl zkušenosti z Chile, kde byl v letech 1981 zaveden poprvé pilíř P 2, zkušenosti ze západoseverských evropských zemí (Švédsko, Holandsko, Švýcarsko) s výrazným zavedením P 2, USA a Velká Británie je charakterizována systémem s poloviční účastí v P 1 a P 2.  Ostatní země staré Evropy preferují P1. U nových zemí EU se v letech 1989 – 93 projevila krize penzí po transformaci, HDP kleslo v letech 1989 – 1993 a část pracovní síly v té době přešla do předčasných důchodů nebo invalidních důchodů. Od roku 1994 dochází k pozvolnému růstu. Česká republika měla v době 1998 – 1993 nejvyšší míru zaměstnanosti mezi novými zeměmi EU. Přednášející konstatoval zásadní rozdíl situace v České republice oproti Maďarsku. V České republice dominuje P 1 s plochými benefity. Tento systém povede v budoucnu k stále vyššímu státnímu zadlužování. Ale konstatoval, že Česká republika celkově je na tom lépe než Maďarsko. Přesto zle očekávat růst deficitu na celkovém HDP země. Jako závěr uvedl, že dle jeho soudu je řešením systému do budoucna dobré nastavení privátního systému (což v Maďarsku předpokládá a v České republice ne). Dále za podstatné považuje výši ovlivnění fiskální politiky státu populačním vývojem – v České republice je tento vliv brán v úvahu, v Maďarsku ne. V diskusi se hovořilo o: vlivu kvality demografických předpovědí na systém, rozdílnosti v používaných demografických údajích vlády a organizací a reálnosti demografických předpovědí, nutnosti vytvořit několik scénářů řešení možných budoucích situací, vlivu vývoje techniky a zdravotnictví na systém, nezohlednění vývoje nezaměstnanosti v systému, vlivu imigrační politiky na důchodový systém, možnosti zavedení panevropského pensijního fondu a byly podrobněji rozebírány zkušenosti z některých zemí (např. Německo).