Mezinárodní konference „Europe for You(th)“ 12/4/2024 v Praze

Konference „Europe for You(th)“ tedy Evropa pro vás, Evropa pro mladé“, která se konala v Praze v Poslanecké sněmovně a ve Strahovském klášteře 13. dubna 2024, byla organizována Evropským hnutím v České republice ve spolupráci s Institutem evropských demokratů (IED) a jejím cílem bylo řešit naléhavé otázky týkající se dezinformací, ochrany životního prostředí, občanství a svobody informací. Ve spolupráci s Mladými evropskými demokraty (YED) a Evropským institutem Renaissance (EIRe) přivedla do Prahy panel odborníků z celého kontinentu, včetně mnoha mladých, českých studentů a osobností veřejného života. Záštitu jí kromě poslance Berkiho poskytli také ministr pro evropské záležitosti martin Dvořák a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová.

Vladimír Špidla, předseda Evropského hnutí v ČR se v úvodu zamyslel nad oběma tématy. „Příroda s námi nevyjednává. Je tedy na nás, jak budeme reagovat. Civilizační zlomy byly zároveň vždy provázeny zásadními změnami v práci s informacemi. Dezinformace nejsou spojeny s technikou, ale se zájmy a možnostmi s těmito informacemi pracovat. Není možné vést věrohodný a produktivní dialog ve společnosti, které je radikálně sociálně rozdělená. A právě protože bude potřeba mimořádná spolupráce, je třeba si uvědomit, že tato spolupráce musí být na úrovni globální. Společnost, která je zjevně nespravedlivá, není schopna spolupracovat. A proto je tak důležité, že EU má zformulovánu „spravedivou transformaci“, EU má tedy mimořádnou úlohu. Náměstkyně ministra pro záležitosti EU, Pavlína Žáková, následně poukázala na aktuální výročí 20 let od vstupu České republiky a vyzdvihla přínosy našeho členství, které dnešní mladí lidé mnohdy berou jako samozřejmost.

Dopoledne se konference zabývala složitostmi boje proti dezinformacím v digitálním věku, zkoumala strategie na podporu svobody slova a zároveň ochranu proti on-line dezinformacím a algoritmické manipulaci. Moderující místopředseda Evropského hnutí v České republice, Pavel Trantina, zdůraznil, že “dezinformace slouží zejména k šíření vlivu. Mohou mít cíle ekonomické, diskreditaci, polarizaci nebo informační vlivové operace.”  Panelovou diskusi otevřela sociální antropoložka z Akademie věd ČR Marie Heřmanová, která podotkla, že nám mnohdy unikají některé důležité aspekty dezinformací – že algoritmický efekt je méně důležitý než efekt mezilidský, tedy off-line. To nepopírá důležitost regulace on-line platforem, například v otázce zahraniční manipulující propagandy, ale je třeba řešit nejen následek, ale zejména příčiny – radikalizaci již před  vstupem do on-line prostoru. „Odborné studie potvrzují, že to nejsou platformy, které radikalizují lidi, ale naopak lidé radikalizují platformy. Zásadní je nedůvěra ve společnosti, především nedůvěra v instituce politické, mediální apod. Měli bychom se zaměřovat také na proces rozpadu důvěry, kdy tento prostor zabírají konspirační narativy.“ shrnula. Následná diskuse kladla důraz na potřebu vyvážené regulace internetových výměn bez uchylování se k cenzuře, kde zazněly postřehy odborníků z různých oborů. Arnaud de Vibraye, specialista na kybernetickou bezpečnost, zdůraznil, že rozhodující je lidský faktor, algoritmy jsou pouze reaktivní. “Jedním z důležitých aspektů je začít co nejdříve skutečným mediálním vzděláváním,” připomněl. Český velvyslanec při NATO Jakub Landovský reflektoval vztahy mezi lidstvem a pravdou. Tomáš Řepa, přednášející na Univerzitě obrany, se věnoval tématu kybernetických válek i činnosti v projektu Fakescape, v němž diskutují se seniory o falešných zprávách. Lutjona Lula, výzkumnice Univerzity v Tiraně, se zaměřila na podporu participativní demokracie. Petr Gongala, zakladatel nevládní organizace Demagog.cz zabývající se ověřováním faktů, zdůraznil, že omezení svobody jsou spojena s bezpečnostními aspekty.

Odpoledne se účastníci zapojili do diskusí o sociálně-psychologických dopadech globálního oteplování a nutnosti společenských a vládních reakcí. Panelisté podpořili přijetí iniciativ v oblasti změny klimatu veřejností, vedle kritických analýz zdůraznili úlohu médií při formování environmentálního diskurzu a politických opatření. Europoslankyně Catherine Chabaudová přednesla pohled na úlohu Evropské unie v jednáních o klimatu a zasazovala se o ochranu oceánů a udržitelný rozvoj. Aleš Chmelař, velvyslanec České republiky v OECD, se zabýval výzvami získávání finančních prostředků pro klimatickou politiku a zároveň nabádal ke spravedlivému rozdělení nákladů na zmírňování změny klimatu. Eva Morelová, zakladatelka nevládní organizace QuotaClima, vyzdvihla úlohu médií při formování veřejného mínění o změně klimatu a zdůraznila potřebu lepší regulace informací o životním prostředí. Anna Kárníková, ředitelka Hnutí Duha, zdůraznila význam spravedlivého rozdělení nákladů v oblasti environmentálních transformací a zkoumala politické nástroje pro podporu spravedlivého přechodu. Romana Jungwirth Březovská, aktivní účastnice několika posledních COP si myslí, že politický moment byl již ztracen. V Česku se však přesto něco podařilo udělat prostřednictvím relativně velmi dobrých upravených programů financovaných z rozpočtu EU prostřednictvím Ministerstva životního prostředí. Dagmar Michalíková, dlouhodobá aktivistka vidí nejlepší způsob úspěšného rozdělování účinných opatření, jak získat jejich podporu širokou veřejností, je “mluvit pravdu, skutečně naplňovat, co bylo dříve proklamováno, autentičnost a loajalita ze strany zástupců nevládních organizací i angažovaných politiků, pracovat s novináři, kteří by mohli být dezorientovaní dezinformačními trollími centry,” atd. Vladimír Špidla, předseda Evropského hnutí v České republice, v závěru zdůraznil transformativní povahu změny klimatu a nutnost proaktivních, spravedlivých reakcí.

Závěrečná podvečerní diskuse ve Strahovském klášteře podtrhla význam knihoven v boji proti dezinformacím a při podpoře veřejného vzdělávání. Opat Strahovského kláštera Daniel Peter Janáček a Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze, se vzájemně velmi dobře doplňovali a stěžejní úlohu šíření kvalitních informací v boji proti dezinformacím a zejména potřebu osobního přístupu a kvalitních služeb občanům, které se již zdaleka nesoustředí jen na půjčování knih, ale mají i důležitou komunitní a společenskou úlohu.

Konference „Europe for You(th)“ poskytla platformu pro robustní diskuse a přinesla účastníkům kvalitní poznatky o boji proti dezinformacím, o pokroku v úsilí o ochranu životního prostředí a o podpoře informovaného občanství. Zároveň motivovala mladé účastníky k tomu, aby se aktivně podíleli na řešení těchto výzev.