Má
smysl prolomení územních ekologických limitů těžby uhlí v severních
Čechách? To je otázka, kterou
diskutovali zúčastnění na panelové diskusi pořádané družstvem Fontes Rerum společně s Evropským hnutím v České
republice dne 4. prosince 2013. Jako užší zaměření pro diskusi byl pořadateli
stanoven tento rozsah: Co má přednost: historické osídlení anebo uhlí pod ním?
Stojí vytěžené uhlí a pracovní místa za nevratné změny v krajině? Nemělo
by případné prolomení limitů odsouhlasit referendum v Ústeckém kraji? Jaká
bude role státu při případné těžbě za limity?
Na diskusním večeru v úvodu promluvili:
František Jochman – předseda Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje, Jan
Rovenský – vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, dále Vladimír Špidla –
expremiér a stínový ministr životního prostředí a Jaroslav Faldyna – poslanec
parlamentu ČR za ČSSD. Diskusi zahájil a moderoval Jan Mládek, předseda
družstva Fontes Rerum.
Z hlediska hospodářského pohledu, který
presentoval předseda hospodářské komory Ústeckého kraje, prolomení limitů
nemusí znamenat automaticky těžbu. Těžba dnes představuje teplo z uhlí pro
3 miliony obyvatel a proto vzniká otázka, čím ho nahradit. Dále představuje cca
5 tisíc pracovních míst v regionu. Z roční těžby přichází 0,5 mil. Kč
do regionu, na mzdách 300 mil. Kč a subdodavatelské vztahy asi 1,3 mil. Kč.
Když se bude těžit, tak bude muset dojít
k vystěhování lidí, ale při zavedení povrchové těžby bude realizována nová
náhrada a dohoda s obyvateli. Nese to pro kraj hospodářsky nové investice
pro firmy, nižší cenu energií, a cca 8 tisíc pracovních míst a lze počítat s pravděpodobným
projevem tzv. multiplikačního efektu v ČR. Do roku 2060 by to přineslo cca
20 mld. Kč na daních, 13 mld. Kč na mzdách a cca 7 mld. Kč na subdodávkách.
Pokud se nebude těžit, je třeba hledat teplo z jiných zdrojů. Plyn je
cenově dražší a získané peníze půjdou mimo republiku. Dojde ke ztrátě 3 tisíc
pracovních míst a dále ještě cca 5 tisíc míst na službách, které jsou na těžbu
navázány. Proto představitel hospodářské komory konstatoval, že náhrada se
najde těžko i vzhledem k tomu, že už dnes v Ústeckém kraji je
největší nezaměstnanost v ČR. To bude mít dopad na výdaje na sociální
dávky, což přednášející odhadl na cca 6 mld. Kč. Bylo na VŠE vypočteno, že
jedno pracovní místo při existenčních pobídkách přijde na více než 1mil.Kč.
Z hlediska ekologického, jsou ostatní v úvahu přicházející zdroje,
nákladnější pro firmy, což ovlivňuje výši cen vzhledem k rostoucí výši
nákladů na produkci. To se projeví menší konkurenceschopností českého exportu
ve srovnání se zeměmi, kde ekologický pohled nerespektují (Čína, Vietnam,
Bangladéš). Z tohoto pohledu tedy země bez respektování ekologických
pravidel růstem svých vývozů paradoxně budou zhoršovat celosvětové životní
prostředí.
Z pohledu ekologického aktivisty se
situace jeví jednoznačně negativní v případě prolomení limitů.
V tomto regionu se historicky jedná o největší těžbu hnědého uhlí a to
dlouhodobě (70 let). 80 měst v této době padlo na úkor těžby. Např. Most –
20 tisíc obyvatel bylo přestěhováno a došlo k téměř úplnému zbourání
historické části města. V roce 1991 schválil územně ekologické limity
těžby, cílem bylo prosadit ochranu severočeských měst a sídel. Toto nařízení
bylo respektováno do roku 1997. Pokud
dojde k prolomení ekologických limitů, tak dle prohlášení ekologického
aktivisty bude těžba pokračovat do roku 2122. Dojde k zboření Horního
Jiřetína a okolních obcí, kde dnes žije 2 tisíce obyvatel. Dojde
k devastaci 23 km krajiny s tím, že tato krajina bude nadále 100 let
neobyvatelná. V referendu v roce 2005 v Horním Jiřetíně bylo
proti prolomení limitů 96% obyvatelstva a v roce 2006 v Litvínově
97%. To ukazuje výrazné odmítavé stanovisko obyvatelstva ČR.
Jako výrazný moment současné situace byl
uveden fakt, že v období 2009 – 2012 tvořily dividendy těžařů 18 mld. Kč.
Vzhledem k faktu, že těžařské firmy za těžbu na státu patřícím uhlí mu
platí pouze 1,5%, tak stát obdržel za toto období pouze 430 mil. Kč. Je proto
nutné výrazně změnit výši poplatků těžařských firem z těženého nerostu.
Byl kritizován současný stav konání vlády
premiéra Rusnoka, který má udržovat stav ekonomiky a nerozhodovat významné
věci. Tato vláda požaduje úplné zrušení limitů na 27 místech a krajů. Pro
hovoří argumenty, jako zaměstnanost v regionu, nedostatek uhlí,
energetická bezpečnost. V teplárnách bude chybět uhlí a v současné
době stát nedokáže zajistit, aby uhlí získal ten, kdo ho potřebuje.
Jako resumé z diskuse vyplynulo, že je třeba
realizovat zásadní debatu s tím, že dosud některé parametry nejsou
vyjasněny. Je třeba vypracovat dlouhodobou energetickou koncepci a stanovit,
jaký bude do budoucna prosazován mix. Bylo konstatováno, že spotřeba energie
stagnuje. Jako jednoznačné do budoucna se jeví opatření radikálně snížit
energetickou náročnost ČR, podporu zateplování domácností. Je třeba zanalyzovat
budoucí vývozní možnosti ČR, vývoz elektrické energie z ČR je dnes vysoký
a je otázka, zda se výše tohoto vývozu bude moci udržet i do budoucna.
Proto bylo na závěr konstatováno, že toto
rozhodnutí je rozhodnutím strategického významu a že dnes neexistuje
definitivní představa o řešení. Je třeba postupovat metodou, která bude
transparentní a umožní sledovat všechny pohledy a všechny argumenty pro konečné
rozhodnutí.