Zajímavá debata o mechanismu formování národních pozic
v evropské agendě vlády ČR se uskutečnila v pondělí 7. prosince 2015 na ekonomické fakultě
Technické univerzity – Vysoké školy báňské v Ostravě. Na základě hlubokých
osobních poznatků a dlouhodobých zkušeností v ní vystoupily poradkyně
předsedy vlády ČR PaedDr. Alena Gajdůšková, bývalá místopředsedkyně Senátu
Parlamentu ČR a Ing. Iva Honová, PhD. Z katedry evropské integrace TU –
VŠB.
Úvodem vyzvedly historické důvody – převážně politického a
ekonomického rázu – které vedly k nastolení procesů evropské integrace po
2. světové válce. Zmínily teorie a paradigmata evropského integračního procesu
– nadnárodní (federalismus, neofunkcionalismus) či mezivládní (vzájemné
závislosti, multilevel governace).
Pro prohloubení vzájemné spolupráce má zásadní význam
artikulace národních zájmů a hledání společných stanovisek, utváření vhodných
forem a budování společných integračních institucí etc. Je přitom nutné
dodržovat principy solidarity a subsidiarity, diferencovat mezi nadnárodním a
mezivládním přístupem a adekvátně aplikovat příslušné formy hlasování o daném problému
(právo veta, hlasování většinové).
V současné krizové fázi vývoje evropské integrace je
významná reforma principu flexibility a oblastí zesílené spolupráce – vytvořit
větší prostor pro členské státy EU či urychlit integraci ve vybraných
oblastech; definovat národní zájmy a imanentní potřeby urychlení procesu
evropské integrace. Koordinace vzájemných pozic, harmonizace (unifikace)
dílčích postupů se opírají o hledání a přijetí společných stanovisek k řešení
daného problému nejprve na národní, posléze i na nadnárodní úrovni.
Ve specifických podmínkách České republiky se jedná o
složité dosahování konsensu na několika úrovních rozhodování o evropských záležitostech.
Evropská problematika je obsahem jednání na místní a regionální úrovni,
především však na úrovni národních orgánů – vlády, prezidenta republiky, obou
komor Parlamentu ČR, jednotlivých ministerstev a ústředních orgánů. Výrazně aktivní a zodpovědná je v tomto
směru evropská sekce Úřadu vlády ČR, dále oba Výbory pro evropskou integraci – Sněmovny a Senátu Parlamentu, Ministerstvo
zahraničních věcí a evropské odbory ministerstev, KPR.
Formování konečné národní pozice České republiky přihlíží
též k názorům a postojům sousedních států, zejména v rámci spolupráce
čtyř států Visegrádu, apod.
Na závěr debaty dostaly prostor dotazy a názory studentů –
např. na postoj naší vlády k přijetí eura, otázky migrace, kontroly
hranic, Strategii Europa 2020 atp.
Zpracoval: Ing. Jan Šolta