Církevní restituce

Evropské hnutí v ČR a družstvo Fontes Rerum připravili panelovou diskusi na téma “Církevní restituce”  (Restituce Lektořinebo dar? Majetek nebo užívací právo? Omluva za Gottwalda anebo Josefa II?, Zkušenosti z jiných evropských zemí), který se konal v úterý 28. února 2012 v 17.00 hodin v místnosti č. 217 v Klubu techniků na Novotného lávce 5, Praha 1. V diskusi vystoupli:Marek Benda – poslanec, předseda ústavně právního výboru PSP ČR a  zpravodaj zákona o církevních Diskuserestitucích, ODS; Jiří Dienstbier – senátor a místopředseda ČSSD;Karel Machovec – ekonomický expert ČSSD;Karel Štícha – hlavní ekonom Arcibiskupství pražského;
V diskusi panovala všeobecná shoda, že problém církevních restitucí je třeba ukončit. Mezi panelisty i diskutujícími však došlo k výměně názorů, zda církev dle posledního návrhu řešení má skutečně označený majetek získat nebo na něj obdržet pouze užívací právo. Byly nastíněny tři varianty možného řešení, spočívající v tom, že může dojít k společné restituci pouze katolické církve, což by vyžadovalo zpracování a odsouhlasení dohody s ostatními církvemi. Další možnost je majetek spravovat formou společnéhDotazy na panelistyo fondu církví za spoluúčasti státu. A třetí možnost je majetek nevracet. Poslanec Benda uvedl, že otázka, zda církve vlastnili uvedený majetek nebo pouze obdrželi užívací právo v roce 1948, byla již jednoznačně rozhodnuta soudem a z dnešního právního chápání vlastnictví se jednalo o vlastnictví církvemi. Bylo poukázáno na to, že současný soupis majetku byl sestaven církvemi a státem nebyl zpochybněn.
V souvislosti s vymezením přípÚčastníciadného restituovaného majetku vznikl problém určení časové hranice, která bude zpětně respektována. By stanoven termín 25. 2. 1948 s tím, že za tento termín zpětně nároky nebudou brány v úvahu. Z diskuse však vyplynulo, že v konkrétních případech může dojít i k prolomení této časové hranice.  Dále byl připomenut problém, že v případě řešení restituce fyzických osob došlo pouze k zmírňování poškození, i když mají před zákonem stejnou pozici jako církve. Jako řešení restitučního problému je i možnost vytvoření společného fondu, kde majetek by byl spravován společně církvemi a státem. Panem poslancem BeDiskuse pokračujendou konstatováno, že na základě rozhodnutí soudu musí být majetek nepochybně vydán. V případě nerealizování tohoto rozhodnutí bude vydán formou soudních sporů. A proto vzniká snaha nalézt řešení, které by bylo přijatelné pro obě strany. To spočívá ve vydání části majetku a finanční kompenzaci za část majetku, který se nevydává. A to tak, aby to vedlo ve svém důsledku ke zrušení zákona o hospodářském zabezpečení církví státem, tj. k ukončení financování církví ze státního rozpočtu. Jako jeden z vznikajících problémů byl diskutován počet členů církve a počet církví, tj. které současně registrované církve počítat do okruhu restituovaných.
Dále se hovořilo o tom, jak v budoucnu zabezpečit chod církevních služeb po finanční stránce. Mimo duchovních služeb jsou to i služby z oblasti zdravotnictví, sociálních služeb, veřejně prospěšné činnosti a státní správy (sňatky). Bylo konstatováno, že celý akt má zajistit chod církví a to i těch, které o majetek nepřišly. V této souvislosti byla vysvětlena podstata návrhu na vytvoření veřejnoprávního fondu, užívaného jak církvemi, tak i státem. Z výnosů těchto fondů by byla financována duchovní činnost a další veřejně prospěšné aktivity církví. V této souvislosti vznikla debata i o možnosti, že po 30.-ti letech kompenzací státem může dojít k situaci, že církve nebudou schopny financovat svou činnost (viz příklad Slovensko) a budou požadovat od státu zajištění jejich existence. Jako podstatné bylo označeno to, že je nutno stanovit restituční tečku, ukončující všechny nároky a vypořádávání. Řada diskutujících upozorňovala na rozsah finančních nároků řešení církevních restitucí, které enormně zatíží státní rozpočet v současné době i dlouhodobě do budoucna. Byly vysloveny pochyby, zda je toto zatížení v době současné ekonomické krize vhodné a realistické.

 

 

 

Diskusi bude moderovat Jan Mládek, předseda družstva Fontes Rerum
Účast prosím potvrďte: fontes.rerum@seznam.cz nebo formuláři Evropského hnutí v ČR www.evropskehnuti.cz
Seminář se koná za podpory  ČSOB, a.s.  a PPF, a.s.

Přejít nahoru