Dne15. května 2013 realizovalo družstvo
FONTES RERUM spolu s Evropským hnutím v České republice panelovou
diskusi na téma Aktuální otázky vztahů
EU – Rusko: spojenci, partneři, konkurenti či nepřátelé?
V panelové diskusi dominovalo vystoupení
ředitele Ruského institutu strategických studií z Moskvy, pana Leonida
Petroviče Rešetnikova. Pohled na problematiku doplnil profesor Oskar Krejčí,
který je známý politolog a prorektor Vysoké školy mezinárodních a veřejných
vztahů, sídlící v Praze. Seminář moderoval Jan Mládek.
V úvodu ředitel Rešetnikov seznámil
zúčastněné s historií a činností ústavu, který vede. Jeho současným účelem
je podávat vládě a státním institucím informace, rozbory a názory na velice
široké spektrum problematiky, tj. ekonomie, historie, politologie, sociologie,
atd. Zaměstnává řadu odborníků z různých oborů, kteří zpracovávají
nestranné informace a hodnocení.
Pan Rešetnikov z pozice své osoby
hodnotil situaci v EU jako velice vážnou a přirovnal ji
k potápějícímu se Titanicu. Poukázal ovšem na to, že pokud by tato situace
nastala, zasáhne výrazně i Rusko, které je s eurozónou významně spojeno.
Zdůraznil provázanost plynovodů, ropovodů a tradičního obchodu se zeměmi,
jako je Německo, Polsko, ČR, atd. Zdůraznil, že s ČR váže Rusko výhoda, že
si obyvatelé obou zemí rozumí.
Charakterizoval vztahy s USA a Čínou.
USA považuje Rusko za hlavního konkurenta. Vyslovil kritiku amerického postoje
vůči Rusku, kdy Američané zaujímají postoj rádoby kritiků, poradců, poukázal na
snahu ovlivňovat a modifikovat vnitřní ruský způsob života podle amerického vzoru.
To je prvek vzájemného vztahu, který Rusové nemohou přijmout.
Poukázal na to, že v posledních letech
po rozpadu SSSR prošlo Rusko hlubokou krizí, vyvolanou změnou systému, propadem
morálních a etických hodnot, růstem alkoholismu, atd. Do těžké zkušenosti
s autoritářským komunistickým režimem nemohou tyto tendence Rusové
přijmout a jsou negativně vnímány zejména prostými lidmi.
Na otázku, týkající se vztahu
k Ukrajině, bylo poukázáno na složitou situaci, kdy umělé vytvoření hranic
mezi těmito státy a převedení území (jako např. Krymu), které provedli politici
režimu SSSR, vytvořily problémy, se kterými se současná Ukrajina potýká.
Přerozdělování nebralo ohled na národnostní příslušnost obyvatelstva, na živý
jazyk, a silně ovlivnily národní sebeuvědomění těchto států. Dále se Rusko
ostře vyhranilo proti vstupu Ukrajiny, Gruzie, atd. do NATO. Malá vzdálenost od
centra Ruska k hranicím působení NATO je z bezpečnostních důvodů pro
Rusko nepřijatelné.
Otázky z pléna se týkaly významu a další
existence černomořské flotily pro Rusko, stavu a způsobu fungování nevládních
organizací (financovaných většinou ze zahraničí) v ruské společnost.
Profesor Krejčí se zabýval způsobem, jakým se
EU a evropské globální instituce chovají k Rusku. Zdůraznil značnou
nadřazenost těchto institucí vůči Rusku a zdůraznil, že přes existenci určitých
negativ v ruské společnosti k takovému postoji není důvod a oprávnění.
V diskusi bylo poukázáno, že i když
současný obchod s Ruskem dosahuje pouze nepatrné procento českého obchodu,
je třeba ho rozvíjet. Byly vyjmenovány stěžejní oblasti ruského hospodářství,
kde uplatnění českých firem je perspektivní.