Výzva k debatě o aktuálních otázkách evropské integrace

ČESKÁ SEKCE UNIE EVROPSKÝCH FEDERALISTŮ VŠEOBECNÁ VÝZVA K DEBATĚ O AKTUÁLNÍCH OTÁZKÁCH EVROPSKÉ INTEGRACE 2013 Evropská civilizace je zcela unikátní kulturní a společenský systém, od pravěku spočívající v dualismu duchovní a světské moci, ve formátu všude a stále upravovaném dle místních a dobových podmínek v souvislosti s rozvojem schopností dané komunity. Ze všech duchovních sil působících v průběhu středověku na evropském kontinentě, judaismu, křesťanství, islámu a posléze v novověku převládnuvšího katolicko-protestantského pluralismu, vzešel koncept moderního demokratického státu založeného na svobodě a důstojnosti člověka, suverenitě lidu, lidských a občanských právech, názorové a náboženské svobodě, toleranci a obecní samosprávě. Země koruny české, především Praha, byly v dějinách nedílnou součástí a dokonce jedním z kulturních center Evropy. Vesměs všechny události a změny v Čechách i na Moravě a ve Slezsku byly vždy v interakci se všemi významnými ději v ostatních evropských oblastech a zejména s těmi, které se historicky prokázaly jako účinné v nepřetržitém dlouhodobém, proměnlivém, rozmanitě převratném, ale vytrvalém procesu integrace. Markantně to z českých dějin prokazují mnohé vynikající události a postavy, jako Karel IV., snad nejvýznamnější integračně působící evropský panovník, mistr Jan Hus, jenž svým reformním hnutím o sto let předešel německou Lutherovu reformaci, král Jiří z Poděbrad, který návrhem Smlouvy o nastolení míru v celém křesťanském světě nabídl Evropě zřídit radu panovníků, aby v míru řešila její problémy, Jan Amos Komenský, všeobecně uznávaný i pro své mezinárodní působení ve smyslu svého hesla OMNIA SPONTE FLUANT, ABSIT VIOLENTIA REBUS, historik, ale i politik František Palacký usilující o rovnoprávnost a mírovou spolupráci všech národů v habsburské říši i celé střední oblasti Evropy, v nedávné historii pak oba první českoslovenští prezidenti, T.G.Masaryk a E.Beneš svými koncepcemi mírového soužití i praktickými státnickými činy pro spojenectví k perspektivám Spojených států evropských. Vedle historicky proslulých událostí a osobností dokazují český podíl na evropské integraci ještě před II. světovou válkou nesčetné aktivity v běžném životě v oblastech ekonomiky, řemesel, techniky, umění, vědy a obchodu, nejzřetelněji trvalým posilováním exportního charakteru české výroby i všestrannými výměnami zkušeností. Po II. světové válce se Češi spontánně hlásili k evropské integraci všeobecným přáním i politickým programem, účast v integraci a perspektivu členství v Evropské unii jsme přijímali rádi a nedílně s nadějí na svobodu a demokracii. Je nepopíratelnou zásluhou našeho po válce prvního svobodně zvoleného prezidenta, Václava Havla a občanů s ním spojených svým postojem a obětavou prací, že možnost zařadit se mezi členské státy nám nastala poměrně krátce po Sametové revoluci a vymanění z předchozího totalitního režimu, bytostně antagonisticky zaujatého vůči evropské integraci, tehdy již čtyřicet let postupně realizované. Toto víc než čtyřicetileté zpoždění, vnucené nám následky války a nastavším bipolárním geopolitickým uspořádáním, přispělo k tomu, že naše republika v evropské integraci není ani v čele, jak by odpovídalo její předválečné tradici, ani v předním peletonu integračního trendu. Naopak, bez radosti v posledních letech prožíváme etapu, v níž náš státní establishment jen zdráhavě přistupuje k tomu, co vytvořily a v čem pokročily ostatní členské státy. Image naší republiky z hlediska postupu a výsledků v evropské integraci zdaleka není ideální. Zasluhují se o to zejména přežívající mnohé tradice minulého režimu i osoby jimi stále ještě zaujaté. Přesto náš klub UEF-CZ, ani početnější EM-CZ, nejsme v naší zemi sami, kdo si pokrok v evropské integraci upřímně přejí. Dokázal to sám výsledek referenda o našem vstupu do EU v r. 2004. Popularita samotného vstupu přirozeně ustoupila mnoha střízlivým úvahám a závěrům v běžném životě a hospodářské praxi, v mnohém komplikované globálními recesivními procesy a symptomy. Těm však, kteří v hospodářském či jinak akčním prostoru, kde podmínky zavedené evropskou integrací jsou zavedené správně, skutečně vážně pracují, je naše členství v EU již nepostradatelnou samozřejmostí. Na to rozhodně chceme navazovat a bez ohledu na retardované postoje těch či oněch státních či ostatních představitelů si přejeme pokračovat v evropském řešení cílevědomou debatou spolu se všemi, kteří umějí smýšlet jako Karel Čapek „optimisticky odpovědně“ a uznávají Masarykovo „demokracie je diskuse“. Dáno v Praze dne 21.2.2013

Přidat příspěvek k diskuzi

Titulek:
Text:

Anketa

Zúčastnili jste se DISKUZNÍHO FÓRA k návrhům Evropské komise?
 37.7%
 62.3%
Celkem hlasovalo 77 uživatelů Výsledky dalších anket >