Češi doporučují EU hlavně zlepšit zemědělskou politiku

19.03.2009
Soupisem deseti doporučení a podnětnou diskuzí s politiky skončila víkendová konference "Rozhovory s občany Evropy" v České republice 2009. Přes padesát náhodně vybraných zástupců veřejnosti během ní dva dny diskutovalo o aktuálních otázkách i výzvách pro další směřování Evropské unie. Své názory, artikulované v deklaraci, konfrontovali debatéři s občany jiných členských států. V některých tématech jako zemědělství, důchodové reformy či narovnání pracovního trhu v rámci celé EU dospěli ke shodě, jiná typu energetiky, imunity poslanců nebo práv zaměstnanců byla výlučnou záležitostí České republiky.
Konference se stala vyústěním tříměsíční internetové diskuse s průběžným hlasováním na stránkách www.rozhovory-s-obcany-evropy.eu . Ačkoliv témata fóra v zimních měsících kopírovala zpomalování ekonomiky na celosvětové úrovni, nejčastěji reflektovanou otázkou, která i následně obdržela od návštěvníků stránek nejvyšší prioritu, nebyla nezaměstnanost nebo euro jako společná měna, ale – jazyk esperanto! „Víkendová konference však nakonec ukázala, že občany skutečně nejvíce trápí nerovnost pracovních příležitostí, ztráta pracovních míst, nejasné rozdělování evropských peněz a nejistota zabezpečení ve stáří,“ říká PhDr. Dana Rabiňáková, ředitelka společnosti Partners Czech o.p.s., jež organizuje českou část celého projektu. A dodává: „Je symptomatické, že o pár hlasů do Národního doporučení neprošla Lisabonská smlouva. Lidé diskutovali korektně a byli schopni nechat se i přesvědčit argumenty svých kolegů. Úroveň jednání byla nad očekávání vysoká.“ Výstupy se stanou součástí Evropského přehledu národních doporučení ze 27 států evropského společenství – 15 finálních doporučení pak vytvoří základ pro Evropský summit občanů, jenž proběhne 10. – 11. května 2009 v Bruselu za účasti řady poslanců Evropského parlamentu a klíčových institucí EU. Jednoznačně nejplamennější diskuse se strhla kolem zemědělské politiky Evropské unie. Vybranému vzorku české populace, v níž se objevily všechny socio-ekonomické skupiny, vadí jak výše dotace (až 38 % celkového rozpočtu EU), tak nerovnoměrnost podpory. „Evropská unie sjednotí dotační politiku do zemědělství a výrazně se sníží celkové procento dotací. Sníží se počet dotačních titulů a bude důsledně kontrolována efektivnost využívání dotací,“ shodli se v Národním doporučení účastníci. Palčivost problému zemědělské podpory potvrdil v následné diskusi i Jan Zahradil, poslanec Evropského parlamentu za ODS. Podle něj je stávající systém nespravedlivý jak k českým farmářům, tak k zemím 3. světa. „Málokdo si to uvědomuje, ale uzavření evropského trhu potravinám například z Afriky se Evropě vrací v podobě nelegální imigrace z těchto zemí,“ upozornil Zahradil. Podle Libora Roučka z ČSSD jde o vleklý a velký politický problém, který bude razantněji řešen po roce 2013. Podle Kateřiny Jacques, jež do voleb do Evropského parlamentu povede Stranu zelených, je třeba soustavně tlačit i na kvalitu stravování, včetně snížení podílu geneticky modifikovaných potravin nebo etiky chovu hospodářských zvířat. „Dlouhodobě není možné, aby byly biopotraviny výsadou jen majetných lidí. Je třeba, aby i levnější výrobky zaručovaly co nejvyšší kvalitu,“ uvedla poslankyně. Velmi citlivě přítomní občané hodnotili také důchodovou reformu. V kontextu aktuálních debat o možnosti plošného spoření do soukromých pensijních fondů se debatéři shodli na „garanci státu za prostředky určené pro důchodové zabezpečení.“ Přítomní politici nastavený důchodový systém svorně označili za časovanou bombu. Za nepřekonatelný problém pro nastavení jednotné evropské politiky však označili rozdílnost fiskálních politik. Ani v ČR se od roku 1989 nenašlo konsensuální řešení. Velmi pozitivně bylo přítomnými politiky přijato doporučení ohledně povinného celoživotního vzdělávání pedagogů od nejnižších stupňů a studentů nad 15 let formou dotovaných výměnných programů, jazykových a IT kurzů. Účastníci rovněž vyzdvihli nutnost podpory učňovského školství. Z diskuse s politiky vyvstala rovněž potřeba větší osvěty ve vztahu k finanční gramotnosti. Jako nástroj proti dluhovým pastím tento krok označil Jiří Havel, kandidát ČSSD do Evropského parlamentu: „Chceme, aby byli připraveni – třeba v rámci hodin matematiky – už žáci na základním stupni. Starší studenti se s tématem mohou seznamovat ve specializovaném předmětu.“ Vedle dalších témat účastníci Národní konference a zástupci politiků hovořili o energetické politice Evropské unie. Podle občanů by se měla více podporovat jaderná energetika s důrazem na posilování bezpečnosti jejího provozu. Současně je nutné zabývat se rozvojem nových a alternativních technologií. „Velmi vysoko bych osobně kladl otázku úspor energií,“ doplnil doporučení Libor Rouček z ČSSD. „Překvapila mne velmi vysoká úroveň akce i hloubka, do které účastníci šli,“ zhodnotila debatu i deset Národních doporučení poslankyně Kateřina Jacques. „Přínos konference spatřuji mimo jiné v tom, že nabídla rozhovor s živými lidmi, euroobčany a novými tvářemi. Kultivovanou formou jsme se dozvěděli o tématech jiné věci, než obvykle zaznívají na podobném typu akcí se stále stejnými účastníky,“ doplnil ji Jan Zahradil. Shrnutí výsledků projektu a národní doporučení pro Evropskou unii si můžete stáhnout ZDE .

19.03.2009

Soupisem deseti doporučení a podnětnou diskuzí s politiky skončila víkendová konference "Rozhovory s občany Evropy" v České republice 2009. Přes padesát náhodně vybraných zástupců veřejnosti během ní dva dny diskutovalo o aktuálních otázkách i výzvách pro další směřování Evropské unie. Své názory, artikulované v deklaraci, konfrontovali debatéři s občany jiných členských států. V některých tématech jako zemědělství, důchodové reformy či narovnání pracovního trhu v rámci celé EU dospěli ke shodě, jiná typu energetiky, imunity poslanců nebo práv zaměstnanců byla výlučnou záležitostí České republiky.

Konference se stala vyústěním tříměsíční internetové diskuse s průběžným hlasováním na stránkách www.rozhovory-s-obcany-evropy.eu . Ačkoliv témata fóra v zimních měsících kopírovala zpomalování ekonomiky na celosvětové úrovni, nejčastěji reflektovanou otázkou, která i následně obdržela od návštěvníků stránek nejvyšší prioritu, nebyla nezaměstnanost nebo euro jako společná měna, ale – jazyk esperanto!

„Víkendová konference však nakonec ukázala, že občany skutečně nejvíce trápí nerovnost pracovních příležitostí, ztráta pracovních míst, nejasné rozdělování evropských peněz a nejistota zabezpečení ve stáří,“ říká PhDr. Dana Rabiňáková, ředitelka společnosti Partners Czech o.p.s., jež organizuje českou část celého projektu. A dodává: „Je symptomatické, že o pár hlasů do Národního doporučení neprošla Lisabonská smlouva. Lidé diskutovali korektně a byli schopni nechat se i přesvědčit argumenty svých kolegů. Úroveň jednání byla nad očekávání vysoká.“ Výstupy se stanou součástí Evropského přehledu národních doporučení ze 27 států evropského společenství – 15 finálních doporučení pak vytvoří základ pro Evropský summit občanů, jenž proběhne 10. – 11. května 2009 v Bruselu za účasti řady poslanců Evropského parlamentu a klíčových institucí EU.

Jednoznačně nejplamennější diskuse se strhla kolem zemědělské politiky Evropské unie. Vybranému vzorku české populace, v níž se objevily všechny socio-ekonomické skupiny, vadí jak výše dotace (až 38 % celkového rozpočtu EU), tak nerovnoměrnost podpory. „Evropská unie sjednotí dotační politiku do zemědělství a výrazně se sníží celkové procento dotací. Sníží se počet dotačních titulů a bude důsledně kontrolována efektivnost využívání dotací,“ shodli se v Národním doporučení účastníci.

Palčivost problému zemědělské podpory potvrdil v následné diskusi i Jan Zahradil, poslanec Evropského parlamentu za ODS. Podle něj je stávající systém nespravedlivý jak k českým farmářům, tak k zemím 3. světa. „Málokdo si to uvědomuje, ale uzavření evropského trhu potravinám například z Afriky se Evropě vrací v podobě nelegální imigrace z těchto zemí,“ upozornil Zahradil. Podle Libora Roučka z ČSSD jde o vleklý a velký politický problém, který bude razantněji řešen po roce 2013. Podle Kateřiny Jacques, jež do voleb do Evropského parlamentu povede Stranu zelených, je třeba soustavně tlačit i na kvalitu stravování, včetně snížení podílu geneticky modifikovaných potravin nebo etiky chovu hospodářských zvířat. „Dlouhodobě není možné, aby byly biopotraviny výsadou jen majetných lidí. Je třeba, aby i levnější výrobky zaručovaly co nejvyšší kvalitu,“ uvedla poslankyně.

Velmi citlivě přítomní občané hodnotili také důchodovou reformu. V kontextu aktuálních debat o možnosti plošného spoření do soukromých pensijních fondů se debatéři shodli na „garanci státu za prostředky určené pro důchodové zabezpečení.“ Přítomní politici nastavený důchodový systém svorně označili za časovanou bombu. Za nepřekonatelný problém pro nastavení jednotné evropské politiky však označili rozdílnost fiskálních politik. Ani v ČR se od roku 1989 nenašlo konsensuální řešení.

Velmi pozitivně bylo přítomnými politiky přijato doporučení ohledně povinného celoživotního vzdělávání pedagogů od nejnižších stupňů a studentů nad 15 let formou dotovaných výměnných programů, jazykových a IT kurzů. Účastníci rovněž vyzdvihli nutnost podpory učňovského školství. Z diskuse s politiky vyvstala rovněž potřeba větší osvěty ve vztahu k finanční gramotnosti. Jako nástroj proti dluhovým pastím tento krok označil Jiří Havel, kandidát ČSSD do Evropského parlamentu: „Chceme, aby byli připraveni – třeba v rámci hodin matematiky – už žáci na základním stupni. Starší studenti se s tématem mohou seznamovat ve specializovaném předmětu.“

Vedle dalších témat účastníci Národní konference a zástupci politiků hovořili o energetické politice Evropské unie. Podle občanů by se měla více podporovat jaderná energetika s důrazem na posilování bezpečnosti jejího provozu. Současně je nutné zabývat se rozvojem nových a alternativních technologií. „Velmi vysoko bych osobně kladl otázku úspor energií,“ doplnil doporučení Libor Rouček z ČSSD.
„Překvapila mne velmi vysoká úroveň akce i hloubka, do které účastníci šli,“ zhodnotila debatu i deset Národních doporučení poslankyně Kateřina Jacques. „Přínos konference spatřuji mimo jiné v tom, že nabídla rozhovor s živými lidmi, euroobčany a novými tvářemi. Kultivovanou formou jsme se dozvěděli o tématech jiné věci, než obvykle zaznívají na podobném typu akcí se stále stejnými účastníky,“ doplnil ji Jan Zahradil.

Shrnutí výsledků projektu a národní doporučení pro Evropskou unii si můžete stáhnout ZDE .

Anketa

Cítíte se Evropanem?

Celkem hlasovalo 372 uživatelů Výsledky dalších anket >

Diskuzní fórum

Vstupte

Češi doporučují EU hlavně zlepšit zemědělskou politiku

Anketa

Newsletter

Diskuzní fórum

Hlavní partner:

Email: