Bankovní reforma - snazší podpora reálné ekonomik

25.11.2016

Bankovní reforma - snazší podpora reálné ekonomik

Brusel 23. listopadu 2016

 

Klíčová opatření:

·         Banky mají držet kapitál 3 % vůči svým rizikově neváženým aktivům (leverage ratio)

·         Nový standart na likviditu – banky se mají krýt pasivy, aby bylo financování stabilní i v době krize

·         Sníží se kapitálové požadavky pro investice do infrastruktury

·         Naopak zvýší kapitálové požadavky za aktivity obchodního portfolia (trading, investice, deriváty)

·         Harmonizace opatření na pokrytí ztrát z dluhopisů TLAC (total lack of absorbing capacity) u 14 největších evropských bank

 

·         Rozšiřuje se preferenční režim pro malé a střední podniky, pro banky bude snazší jim půjčovat

·         Prezentují se výsledky konzultace finančního sektoru o dopadu dosavadní legislativy

Komise dnes předkládá komplexní balíček reforem, jejichž cílem je dále posilovat odolnost bank v EU.

Tento návrh vychází ze stávajících bankovních předpisů EU a má doplnit pokrizovou regulační agendu tím, že zajistí, aby regulační rámec odstranil veškeré dosud neřešené problémy týkající se finanční stability a současně zaručil, aby banky mohly i nadále podporovat reálnou ekonomiku.

Banky hrají při financování hospodářství a podpoře růstu a zaměstnanosti ústřední úlohu. Jsou klíčovým zdrojem financování pro domácnosti i podniky. V reakci na finanční krizi zahájila EU ambiciózní reformu systému finanční regulace, aby obnovila finanční stabilitu a důvěryhodnost trhu. Cílem dnešních návrhů je doplnění tohoto reformního programu provedením některých ještě nerealizovaných prvků, které mají zásadní význam pro další posílení odolnosti bank vůči případným otřesům. Návrhy rovněž v nezbytných případech upřesňují některé aspekty nového regulačního rámce tak, aby více podporoval růst a lépe odpovídal složitosti, velikosti a obchodnímu profilu bank. Obsahuje rovněž opatření na podporu malých a středních podniků a investic do infrastruktury.
Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis, odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, řekl: „Evropa potřebuje silný a rozmanitý bankovní sektor, který financuje ekonomiku. Potřebujeme banky, které poskytují úvěry společnostem, aby mohly investovat, aby zůstaly konkurenceschopné a mohly působit na větších trzích, a domácnostem, aby mohly plánovat své budoucí kroky. Dnes jsme předložili nové návrhy zaměřené na snížení rizika, které vycházejí z globálních standardů a zároveň zohledňují specifickou situaci evropského bankovního sektoru.“

Opatření, která jsou dnes navrhována, jsou rovněž součástí kontinuálního úsilí Komise zaměřeného na snižování rizika v bankovním sektoru, jak je stanoveno ve sdělení „Dokončení bankovní unie“ (listopad 2015). Jsou také v souladu se závěry červnového zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci, na němž byla Komise vyzvána, aby předložila příslušné návrhy nejpozději do konce roku 2016.

Těmito návrhy se mění následující právní předpisy:

·         nařízení o kapitálových požadavcích a směrnice o kapitálových požadavcích, které byly přijaty v roce 2013 a které stanoví obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce (tj. banky) a investiční podniky a pravidla pro řízení a dohled,

·         směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí, které byly přijaty v roce 2014 a které upřesňují pravidla pro ozdravné postupy a řešení krize (bankovních) institucí v selhání a zavádějí jednotný mechanismus pro řešení krizí.

Dnešní opatření provádějí mezinárodní standardy do práva EU a současně zohledňují evropská specifika a brání nepřiměřeným dopadům na financování reálné ekonomiky. Přihlížejí také k výsledkům „výzvy ke sdělení skutečností“.

Podrobnosti návrhů

Návrhy obsahují následující klíčové prvky:

1. Opatření ke zvyšování odolnosti institucí EU a finanční stability.

Návrhy obsahují zbývající prvky regulačního rámce nedávno schváleného v rámci Basilejského výboru pro bankovní dohled a Rady pro finanční stabilitu a mj. zahrnují:

·         kapitálové požadavky citlivější vůči rizikům, zejména v oblasti tržního rizika, úvěrového rizika protistrany a expozice vůči ústředním protistranám,

·         metody provádění ustanovení, které budou lépe zohledňovat skutečná rizika, jimž jsou banky vystaveny,

·         závazný pákový poměr, který zabrání institucím využívat nadměrného pákového efektu,

·         závazný ukazatel čistého stabilního financování, který řeší nadměrnou závislost na krátkodobém velkoobchodním tržním financování a snižuje riziko dlouhodobého financování,

·         požadavek pro globální systémově významné finanční instituce (SIFI), aby držely minimální kapitál a další nástroje, které při řešení krize pokrývají ztráty. Tento požadavek známý jako „celková kapacita absorbovat ztráty“ bude začleněn do stávajícího systému MREL (minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky), který je použitelný na všechny banky a který posílí schopnost Evropské unie řešit úpadky SIFI a zároveň chránit finanční stabilitu a minimalizovat rizika pro daňové poplatníky. Navrhuje harmonizované vnitrostátní insolvenční pořadí nezajištěných dluhových nástrojů, aby se bankám usnadnilo vydávání takových dluhových nástrojů absorbujících ztráty.

2. Opatření ke zlepšení schopnosti bank poskytovat úvěry na podporu hospodářství EU.

Zejména se navrhují konkrétní opatření, která mají:

·         zvýšit schopnost bank poskytovat úvěry malým a středním podnikům a financovat projekty v oblasti infrastruktury,

·         méně složitým, malým bankám snížit administrativní zátěž spojenou s určitými pravidly v oblasti odměňování (zejména pravidel pro odklad a výplatu náhrad ve formě nástrojů, jako jsou akcie), které se zdají být pro tyto banky nepřiměřené,

·         učinit ustanovení směrnice o kapitálových požadavcích / nařízení o kapitálových požadavcích přiměřenější a méně náročné pro menší a méně složité (bankovní) instituce, kde se některé ze současných požadavků na zveřejňování informací a na podávání zpráv a některé ze složitých požadavků souvisejících s obchodním portfoliem nezdají být odůvodněné hledisky obezřetnosti. Z výzvy ke sdělení skutečností a analýzy provedené Komisí vyplynulo, že stávající rámec může být uplatňován přiměřenějším způsobem a s přihlédnutím ke specifické situaci.

3. Opatření k dalšímu usnadnění úlohy bank při vytváření hlubších a likvidnějších kapitálových trhů EU, jež by přispěly k vytvoření unie kapitálových trhů.

Předpokládají se specifické úpravy navrhovaných opatření s cílem:

·         vyhnout se nepřiměřeným kapitálovým požadavkům na pozice v obchodním portfoliu, včetně těch, které se týkají činností v oblasti tvorby trhu,

·         snížit náklady na vystavení/držení určitých nástrojů (krytých dluhopisů, vysoce kvalitních sekuritizovaných nástrojů, derivátů pro zajišťovací účely),

·         vyhnout se možným překážkám pro ty instituce, které u obchodů, u nichž ústřední protistrany provedly clearing, jednají jako zprostředkovatelé pro klienty.

Tyto legislativní návrhy budou nyní předloženy Evropskému parlamentu a Radě k projednání a k přijetí.

Evropská komise se ve svém sdělení ze dne 24. listopadu 2015[1] zavázala, že předloží legislativní návrhy vycházející z mezinárodních dohod s cílem odstranit nedostatky zjištěné ve stávajícím obezřetnostním rámci. Konkrétní závazek byl součástí souboru opatření ke snížení rizika, jejichž cílem je dosáhnout dalšího pokroku při dokončování bankovní unie.

 

Anketa

Zúčastnili jste se DISKUZNÍHO FÓRA k návrhům Evropské komise?
 37.5%
 62.5%
Celkem hlasovalo 72 uživatelů Výsledky dalších anket >

Diskuzní fórum

Vstupte