Evropané žijí déle, ale léta navíc často neprožijí v dobré zdravotní kondici

25.11.2016

Shrnutí:

 

  • ·         Střední délka života v EU přesahuje 80 let
  • ·         Prodloužila se od roku 1990 o více než šest let (ze 74,2 na 80,9 v roce 2014)
  • ·         Chudí Evropané mají 10 x vyšší pravděpodobnost, že nezískají řádnou zdravotní péči jako ti zámožnější
  • ·         Velké nerovnosti panují i mezi lidmi s vyšším a nízkým vzděláním 
  • ·         16 % dospělých trpí obezitou (v roce 2000 to bylo 11 %), pětina kouří

 

Politika zaměřená na podporu dobrého zdraví a prevenci by mohla zachránit životy a ušetřit miliardy eur
Zpráva „Stručný pohled na zdraví v Evropě 2016“, vypracovaná Evropskou komisí ve spolupráci s OECD, dokládá, že politika zaměřená na podporu dobrého zdraví a předcházení nemocem v kombinaci s účinnější zdravotní péčí by mohly v Evropské unii zachránit spousty životů a ušetřit miliardy eur.

Střední délka života nyní ve většině zemí EU přesahuje 80 let, uvádí společná zpráva Evropské komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s názvem „Stručný pohled na zdraví v Evropě 2016“, která byla dnes vydána. Tato rekordně vysoká střední délka života však často nekoresponduje se střední délkou života prožitou ve zdraví. Okolo 50 milionů lidí v EU trpí několika chronickými onemocněními a přes půl milionu lidí v produktivním věku na takové nemoci každoročně zemře, což pro ekonomiky EU představuje roční náklady přibližně 115 miliard eur. Další klíčové údaje jsou uvedeny v infografice.

„Zpráva „Stručný pohled na zdraví“ obsahuje důležité informace pro členské státy, které jim pomohou utvářet zdravotní politiku s přihlédnutím ke všem dalším politickým oblastem,“ uvedl Vytenis Andriukaitis, evropský komisař odpovědný za zdraví a bezpečnost. „Ze zprávy vyplývá, že v EU každoročně umírá mnoho lidí na nemoci, kterým by bylo možno předcházet a které jsou spojeny s rizikovými faktory, jako je kouření nebo obezita. Rovněž se v ní zdůrazňuje, že musíme nadále pracovat na zlepšení dostupnosti zdravotní péče. Tato zpráva je výborným příkladem spolupráce mezi Komisí a OECD s cílem je získat poznatky o situaci v oblasti zdraví a o systémech zdravotní péče v jednotlivých zemích i celkově. Je to první krok iniciativy Komise nazvané „Zdravotní stav v EU“.“

Zvýšení standardů zdravotní péče na nejlepší možnou úroveň ve všech zemích EU by pomohlo zachránit spoustu životů,“ doplnil Angel Gurría, generální tajemník (OECD). „Je třeba se ještě důrazněji soustředit na snížení nerovností v přístupu k péči a její kvalitě a účinněji směřovat zdroje v evropských systémech zdravotní péče tam, kde se nejvíce projeví ve zdravotních výsledcích a v prevenci.“

Nejdůležitější závěry zprávy „Stručný pohled na zdraví“

Potřebujeme efektivnější systémy zdravotní péče: Každoročně umírá 550 000 osob v produktivním věku na nemoci, kterým by bylo možno předcházet. Celkem 16 % dospělých trpí v současné době obezitou (v roce 2 000 to bylo pouze 11 %) a pětina lidí stále kouří. Mnoho životů by bylo možno zachránit těmito dvěma cestami: za prvé směrovat více zdrojů do politik v oblasti podpory zdraví a prevence nemocí, které by se zaměřily na oba uvedené i jiné rizikové faktory, a za druhé zlepšit kvalitu akutní i chronické péče.

Potřebujeme dostupnější systémy zdravotní péče: 27 % pacientů navštíví pohotovost pouze kvůli nedostupnosti primární péče a pacienti přímo hradí průměrně 15 % výdajů na zdravotnictví (tento údaj se v jednotlivých zemích podstatně liší). Chudí Evropané vykazují v průměru desetkrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy získat řádnou zdravotní péči z finančních důvodů, než jejich zámožnější spoluobčané. Členské státy by měly zaměřit svou politiku na odstranění finančních překážek v přístupu ke zdravotní péči, zlepšení dostupnosti primární péče a na zkrácení dlouhých čekacích dob.

Také potřebujeme, aby systémy zdravotní péče byly odolnější: V celé EU vzrostl podíl osob starších 65 let z méně než 10 % v roce 1960 na téměř 20 % v roce 2015 a do roku 2060 má toto číslo podle prognóz dosáhnout téměř 30 %. Stárnutí obyvatelstva v kombinaci s nárůstem chronických onemocnění a rozpočtovými omezeními si vyžádá ve způsobu poskytování zdravotní péče změny, například rozvoj elektronického zdravotnictví, zkrácení pobytu v nemocnici díky lepším službám v primární a komunitní péči a také chytřejší výdaje na léky s plným využitím možností generických léčiv.

Iniciativa Zdravotní stav v EU

Iniciativa Zdravotní stav v EU si klade za cíl pomoci členským státům reagovat na výše uvedené výzvy tím, že je podpoří při získávání lepších poznatků a vytváření robustnějších politik založených na důkazech. Skládá se ze souboru analytických produktů vytvořených ve spolupráci s OECD a Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů a politik.

Dnes zveřejněná zpráva je prvním výstupem této iniciativy. Dalším krokem je vytvoření profilů všech 28 zemí EU v oblasti zdravotnictví, které osvětlí zvláštní rysy a problémy každé země, a to do listopadu 2017.

K těmto 28 profilům bude pak vydán analytický dokument Komise, který promítne jejich závěry do širší agendy EU, přičemž se zaměří na situaci každého členského státu. Celý cyklus zakončí výměna informací, do které se mohou členské státy dobrovolně zapojit.

Průběh iniciativy Zdravotní stav v EU je shrnut zde.

Další informace

http://ec.europa.eu/health/state/summary/index_en.htm

http://ec.europa.eu/health/state/glance/index_en.htm

http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-16-3894_en.htm

Anketa

Zúčastnili jste se DISKUZNÍHO FÓRA k návrhům Evropské komise?
 39.2%
 60.8%
Celkem hlasovalo 74 uživatelů Výsledky dalších anket >

Diskuzní fórum

Vstupte