Jsme vydíratelní ještě tak deset let, říká Václav Bartuška

16.01.2009
Energetický expert ministerstva zahraničí Václav Bartuška byl v delegaci premiéra Mirka Topolánka, která o víkendu jednala s ruským premiérem Vladimirem Putinem i ukrajinskou exekutivou. Přinášíme vám jeho zajimávé názory, které byly dnes publikovány v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

 

V rozhovoru pro Hospodářské noviny Bartuška shrnuje evropský postoj vůči východním dodavatelům: »Nevěříme vám, že po čtyřiceti letech dodávek plynu najednou nevíte, jak to zařídit, aby k nám tekl dál.«

HN: Tento rozhovor vyjde v pátek. Obnoví se do té doby dodávky plynu?

Teď je středa 14. ledna 12.30, plyn neteče. Ve čtvrtek také nepoteče. V pátek... to možná nejdřív, protože Putin jede za kancléřkou Merkelovou. Ale spíš později.

HN: Proč, když podepsali dohodu?

Ano, Putin řekl na začátku, že podmínkou obnovení toku je dohoda mezi Ruskem, Ukrajinou a EU o rozmístění pozorovatelů. To se stalo v pondělí. Ten den celá unijní Rada pro energetiku slyšela jasný slib ruské strany, že plyn poteče v úterý v 8.00 našeho času.

HN: Tak v čem je problém?

Obě strany tvrdí, že chybí technický protokol, soglašenije. Ale to už je podle mě obstrukce. Unie splnila vše, co slíbila, a čeká totéž od Ruska a Ukrajiny: Pánové, nás nezajímá, kdo z vás je větším viníkem. Jestli tvrdíte, že po čtyřiceti letech dodávek plynu do Evropy najednou nevíte, jak to zařídit, aby k nám tekl dál, nevěříme vám.

HN: Můžete na ně ale vůbec nějak přitlačit?

Od počátku krize říkáme, že Evropa nemá žádné okamžité jednoduché řešení. Ale má možnost dlouhodobou: obejít se bez ruského plynu, ukrajinského tranzitu nebo bez obojího. Tuto možnost nyní spouštíme. Kdyby Evropa mohla nahradit ruský plyn zcela nebo aspoň do značné míry, bylo by to pro Ukrajinu i Rusko finančně velmi bolestivé.

HN: To ale není otázka měsíců.

Je to otázka deseti let. Ale věřte mi, že kdykoli to zmíníme, Rusové velmi zpozorní. Oni mají zásoby plynu řekněme na sto let. Chtějí otevřít obří ložiska jako Jamal a Štokman, ale i pro ně je to obrovský výdaj 60 - 80 miliard dolarů se splatností 30 - 40 let. Takže říkáme: Ano, jsme vydíratelní. Ještě pět, možná deset let si s námi můžete hrát, ale bude to k vaší škodě.

HN: Odkud chcete plyn vzít? Z Afriky?

Šlo by o LNG - kapalný plyn - z celého světa. Británie si za posledních dekádu postavila terminály na kapalný plyn, které pokrývají 40 % její spotřeby, a vozí jej loděmi z Kataru, Nigérie, Trinidadu, Egypta... Je to nákladné, musíte postavit terminály na »znovuzplynování«, ale je to řešení. Když vám pak jeden z dodavatelů řekne, že už nechce či nemůže dodávat, odpovíte: To je ale škoda, Vladimire nebo Abdullahu, my tedy nakoupíme jinde.

HN: Jistě, ovšem jak teď pomůžete třeba lidem v Sofii?

Spustili jsme záchranný mechanismus v rámci unie. Plus humanitární pomoc na západním Balkáně, protože postižení jsou i lidé v Bosně, Srbsku, Makedonii. Na detaily se ale ptejte jiných lidí, teplé deky nejsou můj obor.

HN: Co říkáte na návrhy, aby se sešel velký summit EU-Rusko-Ukrajina?

Nevidím důvod, proč na nejvyšší úrovni poslouchat jejich výmluvy a nářky, kdo komu šlápl na nohu. Rusko říká, že Ukrajina není schopna plyn přijmout; Ukrajina říká, že ho Rusko dodává na špatných přechodech. Mě to nezajímá a evropské spotřebitele také ne. Bavíme se o summitu EU - ale k tomu, jak se dlouhodobě obejít bez Ruska a Ukrajiny. Kdyby vznikl dokument o tom, kolik by to stálo a jak dlouho by se to stavělo, přimělo by to Ukrajinu i Rusko k akci účinněji než cokoli jiného.

* * *

JE TO JAKO CIMRMANOVA FRUSTRAČNÍ KOMPOZICE

* * *

HN: Když letěla česká delegace do Kyjeva a Moskvy, jaké možné cíle zvažovala?

Především smekám před Topolánkem, že našel odvahu tam jet.

HN: Co je na tom tak odvážného? Nanejvýš by utrpěl blamáž.¨

No právě. Kdyby to byla jen otázka jedné cesty, dávno by tam někdo jel, leckdo to ve velkých evropských metropolích zvažoval, i v Evropské komisi. Na Ukrajině šlo o to, jak dostat k jednání prezidenta i premiérku. Vždyť 19. prosince vyzvala Tymošenková Juščenka k odstoupení, a on se pokusil odvolat její vládu. V Rusku bylo riziko, že přijde diplomatický políček: Putin nás mohl přijmout a po patnácti minutách se omluvit ve stylu - Pánové, teď musím řešit vážné věci, nechám vás s ministrem energetiky.

HN: Čeho jste chtěli dosáhnout?

Ministr Říman říká, že je to celé jako Cimrmanova frustrační kompozice, kdy se střídají momenty očekávání a momenty zklamání... Naše očekávání byla skromná. Ale podařilo se sjednat monitorovací týmy, včetně ruských na Ukrajině a ukrajinských v Rusku. Při návštěvě Ukrajinci dělali, co mohli, aby vyjádřili jednotu. V Kyjevě se na letišti odehrála scéna, která zděsila všechny ochranky a protokoly: Juščenko pozval Topolánka do auta, sám se chopil volantu a dozadu si sedla Tymošenková. Tak pomalu asi kolona ještě nejela... V Rusku jsme na jednání s Putinem strávili pět a půl hodiny. To nevím, jestli se mi ještě stane.

HN: Pomohlo vám, že Rusko znáte dobře »zdola«?

V jednu chvíli Rusové požadovali, aby v dohodě byly vyjmenovány předávací stanice na Ukrajinu, šéf Gazpromu Miller je začal vypočítávat a pořád mu jedna ze šesti chyběla, takže jsem mohl napovědět - je to Sudža. To celkem uvolnilo atmosféru.

HN: Když se chovali všichni tak vstřícně, proč neobnovili dodávky?

Jsem přesvědčen, že na vrcholné ruské i ukrajinské úrovni je snaha dodávky obnovit. Ale vím, že řadě lidí monitorování toku vadí, protože jim bere příjmy. Na tranzitu plynu přes Ukrajinu se podle mého odhadu vydělávají miliardy dolarů ročně, které končí v kapsách různých lidí. Někteří byli u podpisů smluv, nebudu říkat jejich jména, ale kdyby pohledy zabíjely, jsem mrtvý.

HN: Jak vznikla ručně dopsaná deklarace Tymošenkové, že Ukrajina nic nedluží, kvůli níž Rusko dohodu dodatečně zpochybnilo?

Smlouva byla na Ukrajině podepsána v neděli v 1.30 ráno. Jejich jednostranná deklarace byla vydána o šestnáct hodin později. Nemůžete zakázat suverénnímu státu, aby taková prohlášení vydával. Na platnost smluv to nemá vliv.

HN: Můžete ale říct - nedělejte to, Rusové to proti vám použijí.

To jsme udělali. Bohužel jsme nebyli vyslyšeni, Rusové přitlačili a Ukrajina byla nucena...

HN: ...se ponížit a deklaraci odvolat.

To jsou vaše slova. Za sebe říkám, že v takových chvílích je dobré vážit slova a činy, velká gesta se mohou vymstít.

* * *

KDO DŘÍV SLYŠEL, ABY SE ŽALOVAL GAZPROM?

* * *

HN: Je možné, že by nastával přelom ve vztahu EU k Východu? Že Francouzi či Němci nebudou jednat separátně s Ruskem, ale rodí se skutečná společná energetická politika?

Vy mě lákáte do další cimrmanovské fáze očekávání. Snažím se držet si českou skepsi. Nicméně se zdá, že sdělení, které opakujeme dva roky, začíná být slyšet. Tedy: Jsme nejbohatší ekonomický celek na světě, máme půlmiliardu převážně bohatých lidí, umíme si vynutit své standardy v mobilních telefonech, v chemikáliích - tak proč se proboha v oblasti energetiky chováme jak tupci? Je možné, že tato krize je zlomem, ale je brzy na hodnocení. Zatím je důležité, že se nerozpadla jednota EU - »klub přátel Ukrajiny« mluví stejně jako »klub přátel Ruska«. A probírají se bezprecedentní opatření.

HN: Jako například?

Kdo třeba kdy slyšel probírat výzvu, aby evropské firmy žalovaly Gazprom za porušení závazků? Šéfové Gaz de France nebo E. ON byli dosud vůči Rusku velmi vstřícní, plyn přece tekl čtyřicet let, i na vrcholu studené války. Nynější krize je pro ně šokující.

HN: Je možné, že jedním z cílů Ruska je změnit výpočet ceny plynu, protože je navázán na nízké ceny ropy?

Je to možné, ale... Nemyslím, že by to bylo moudré. (zvoní mu telefon) No to je skvělé, tak další technická dohoda uzavřena. Frustrační kompozici už máme celou.

HN: V roce 2006 jste Bezpečnostní radu upozorňoval na rizikový stav zanedbaných ruských i ukrajinských plynovodů. Může hrát nějakou roli?

Že by se ty objektivní příčiny najednou objevily 7. ledna 2009? Soustava je zvlášť na Ukrajině ve velmi špatném technickém stavu, ale je záložně jištěná. K tomu se dá citovat vtip Karla Schwarzenberga. Když jsem mu počátkem ledna hlásil, že Rusové podle svých slov dodávají obvyklých 280 milionů kubíků a Ukrajinci tvrdí, že k nim přichází jen 70 milionů kubíků, jako by kdesi mizely tři čtvrtiny dodávek, ministr opáčil: Probůh, hlavně ať si tam nikdo nezapaluje cigaretu!

* * *

OTÁZKA ZNÍ: JE TEĎ MOUDRÉ ROZBÍJET MONOPOLY?

* * *

HN: Dlouhodobě se rozcházíte s vicepremiérem Bursíkem v otázkách úspor a jaderné energie. Bursík teď do HN napsal, že ani krize ho nepřesvědčila pro volbu jaderné energie nebo uhlí, trvá na potenciálu úspor. Vy jim tolik nevěříte. Proč?

Uvedu to na příkladu obytných domů. Takzvané pasivní domy mají spotřebu elektrické energie 15 kilowatthodin na metr čtvereční a rok. Domy s tzv. nízkou spotřebou kolem 30 kilowatthodin. Paneláky mají u nás mezi 200 a 250 kilowatthodinami na metr čtvereční a rok. Na papíře to je ohromný potenciál. Otázka zní, jak rychle ty paneláky zbouráme a postavíme místo nich pasivní domy. To není na rok ani na pět let.

HN: Musí se bourat? Nejdou zateplit?

Venkovně ano, ale největší úniky jsou v bytových jádrech. Pokud žijete v paneláku, pak víte, že často máte v chodbách tak teplo jako v bytech, což je nesmysl. Martina Bursíka si velmi vážím a mnohé z toho, co říká, je naprostá pravda. Nicméně ani dva roky jeho účasti ve vládě nic nezměnily na tom, že takřka všechny kancelářské budovy u nás se staví s klimatizací. Přitom Praha neleží v Arizoně a v létě se tu dá docela dobře dýchat i bez klimatizace. Ale je to dnes standard, jaký se u kancelářské budovy očekává a nájemníci ho požadují.

Podobně se staví spousta kancelářských budov ze skla a oceli, takže se musí v zimě zahřívat a v létě chladit. Mluvíme o tom, že je tu možná už příliš mnoho obchodních ploch, nicméně zrovna v listopadu byl týden, kdy se otevřelo hned několik nákupních center současně - v Praze, v Jihlavě, v Jablonci... Naše očekávání jsou evidentně ještě vyšší. Upřímně: když dnes spočítáte průměrnému Čechovi spotřebu energií, možná bude překvapen, možná šokován. Ale pak řekne, že na to má nárok.

HN: Jak se vyvíjí debata mezi členskými státy a Komisí o rozbití monopolů v energetice? V elektřině se nás to netýká, ale v plynárenství by se RWE Transgas musel vzdát buď přenosové soustavy, nebo regionálních distributorů.

V tuto chvíli jsou na stole pouze tři varianty, které schválila Evropská rada. I tato krize přiměje mnohé k zamyšlení, jestli je nejmoudřejší rozbíjet monopoly. Obecně je to chvályhodné, otvírání trhu také, ale když proti vám hraje Gazprom, pak to možná není úplně rozumné. Mělo by tomu předcházet reálné propojení sítí. Až se to povede, budu mezi prvními rozbíjet monopoly. A klidně ať si pak část koupí Gazprom. Ale aby získal 100 % trhu v některé zemi, tomu musíme zabránit.

* * *

Václav Bartuška: Narodil se 14. července 1968 v Praze. Studoval žurnalistiku, po listopadu 1989 byl členem parlamentní vyšetřovací komise k policejnímu zásahu na Národní třídě. Pracoval jako novinář, hledal v Rusku hroby členů Čs. legií. Byl generálním komisařem české účasti na výstavě Expo 2000 v Hannoveru. Od roku 2006 je zvláštním velvyslancem České republiky pro energetickou bezpečnost. Václav Bartuška je ženatý, má dceru.


Tomáš Němeček, Hospodářské noviny, 16. ledna 2009

Anketa

Zúčastnili jste se DISKUZNÍHO FÓRA k návrhům Evropské komise?
 35.8%
 64.2%
Celkem hlasovalo 81 uživatelů Výsledky dalších anket >

Diskuzní fórum

Vstupte