Počet europoslanců vzroste, pravomoci parlamentu se rozšíří

"Po přijetí Jednotného evropského aktu se z parlamentního batolete stalo malé dítě, kterému maastrichtská smlouva pomohla vyrůst a smlouva z Nice společně s amsterodamskou pak i dospět. Věřím, že lisabonská smlouva dodá našemu parlamentu taková práva, jaká mu skutečně náleží," uvedl britský europoslanec David Martin, který měl přípravu parlamentu na lisabonskou smlouvu na starosti. Nových 18 poslanců vzejde z celkem 12 členských států. Španělsko dostane čtyři nové mandáty, Francie, Švédsko a Rakousko po dvou, jednoho poslance získá Velká Británie, Polsko, Portugalsko, Nizozemsko, Lotyšsko, Slovinsko, Itálie a Malta. Tyto státy však budou muset jednotlivé zákonodárce teprve vybrat a svých funkcí se navíc neujmou hned, protože v řadě států není mimo jiné vůbec mechanismus jejich výběru jasný.

Loňský prosincový summit EU tak odsouhlasil, že by noví europoslanci měli začít naplno pracovat někdy v průběhu roku 2010. Do té doby budou mít garantovaný takzvaný status pozorovatele, který jim ovšem upírá hlasovací právo. "Tito kandidáti na poslance sice nebudou mít právo hlasovat, nicméně podlé nového znění jednacího řádu EP budou moci získat status pozorovatele," uvedl v dnešním rozhodnutí parlament. Skutečný nástup nových europoslanců se může ale ještě daleko více opozdit než členské státy EU původně očekávaly. K přeměně poslanců se statusem pozorovatele na plnohodnotné poslance je totiž třeba, aby členské státy přijaly zvláštní protokol. Ten by se mohl stát součástí například přístupové smlouvy s Chorvatskem, které má být novým a celkem 28. členským státem EU. Její ratifikace se dá ale očekávat nejdříve v roce 2011, ale spíš v roce 2012.

Ředitel právní služby Evropského parlamentu Johan Schoo však nedávno pro internetový server Euractiv uvedl ještě jednu možnost. Tou by byl nezávislý protokol, který by mohl být podepsán kdykoliv poté, co vstoupí lisabonská smlouva v platnost, tedy 1. prosince. Unijní dokument již ratifikovalo všech 27 členských států EU. Nejdéle přijetí "Lisabonu" trvalo v Česku, kde prezident Václav Klaus svůj podpis podmínil výjimkou z listiny základních práv EU, kterou Česko nakonec získalo. Výjimka však začne platit až poté, co ji v rámci přistoupení některého z dalších nových států EU, nejspíš právě Chorvatska, schválí všechny členské země unie.

Zdroj: Euroskop