Debata o mechanismu formování národních pozic v evropské agendě vlády ČR

Zajímavá debata o mechanismu formování národních pozic v evropské agendě vlády ČR se uskutečnila v pondělí 7. prosince 2015 na ekonomické fakultě Technické univerzity – Vysoké školy báňské v Ostravě. Na základě hlubokých osobních poznatků a dlouhodobých zkušeností v ní vystoupily poradkyně předsedy vlády ČR PaedDr. Alena Gajdůšková, bývalá místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR a Ing. Iva Honová, PhD. Z katedry evropské integrace TU – VŠB.

Úvodem vyzvedly historické důvody – převážně politického a ekonomického rázu – které vedly k nastolení procesů evropské integrace po 2. světové válce. Zmínily teorie a paradigmata evropského integračního procesu – nadnárodní (federalismus, neofunkcionalismus) či mezivládní (vzájemné závislosti, multilevel governace).

Pro prohloubení vzájemné spolupráce má zásadní význam artikulace národních zájmů a hledání společných stanovisek, utváření vhodných forem a budování společných integračních institucí etc. Je přitom nutné dodržovat principy solidarity a subsidiarity, diferencovat mezi nadnárodním a mezivládním přístupem a adekvátně aplikovat příslušné formy hlasování o daném problému (právo veta, hlasování většinové).

V současné krizové fázi vývoje evropské integrace je významná reforma principu flexibility a oblastí zesílené spolupráce – vytvořit větší prostor pro členské státy EU či urychlit integraci ve vybraných oblastech; definovat národní zájmy a imanentní potřeby urychlení procesu evropské integrace. Koordinace vzájemných pozic, harmonizace (unifikace) dílčích postupů se opírají o hledání a přijetí společných stanovisek k řešení daného problému nejprve na národní, posléze i na nadnárodní úrovni.

Ve specifických podmínkách České republiky se jedná o složité dosahování konsensu na několika úrovních rozhodování o evropských záležitostech. Evropská problematika je obsahem jednání na místní a regionální úrovni, především však na úrovni národních orgánů – vlády, prezidenta republiky, obou komor Parlamentu ČR, jednotlivých ministerstev a ústředních orgánů.  Výrazně aktivní a zodpovědná je v tomto směru evropská sekce Úřadu vlády ČR, dále oba Výbory pro evropskou integraci -  Sněmovny a Senátu Parlamentu, Ministerstvo zahraničních věcí a evropské odbory ministerstev, KPR.

Formování konečné národní pozice České republiky přihlíží též k názorům a postojům sousedních států, zejména v rámci spolupráce čtyř států Visegrádu, apod.

Na závěr debaty dostaly prostor dotazy a názory studentů – např. na postoj naší vlády k přijetí eura, otázky migrace, kontroly hranic, Strategii Europa 2020 atp.

Zpracoval: Ing. Jan Šolta