Edvard Beneš a evropská politika

v Klubu techniků na Novotného lávce 5, Praha 1 28.05.2014 Od 17:00 Do 19:00

Evropské hnutí v České republice, Masarykovo demokratické hnutí a Masarykova demokratická akademie srdečněuspořádali panelovou diskusi na téma „Edvard Beneš a evropská politika“, která se konala ve středu 28. května 2014 od 17 hodin v přednáškovém sále č. 319 v Klubu techniků na Novotného lávce 5, Praha 1

Lektoři:            

Prof. PhDr. Miloš Havelka, CSc., Ústav politologie FF UK Praha "Evropské hodnoty, Edvard Beneš a dnešek"

PhDr. Michal Pehr,PhD., Masarykův ústav AV Praha, "Benešova vize nové společné Evropy ve světle jeho práce – Demokracie dnes a zítra.“

PhDr. Josef Tomeš, PhD., Masarykův ústav AV Praha, "Edvard Beneš mezi kosmopolitismem a nacionalismem".

Panelovou diskusi uvedl a moderoval pan Doc. Ing. Vratislav Preclík, CSc., místopředseda MDH.

V rámci připomenutí 130. výročí narození prezidenta Dr. Edvarda Beneše (28. 5. 1884) uspořádalo Předsednictvo Masarykova demokratického hnutí ve spolupráci s Evropským hnutím v ČR a Masarykovou demokratickou akademií ve výroční den 28. 5. 2014 panelovou diskusi na téma „Edvard Beneš a evropská politika“.

Zájemci o problematiku se sešli v Klubu techniků na Novotného lávce v Praze 1. Zajímavou náplň podvečera zajistili známí odborníci, historici Prof. Miloš Havelka, Dr. Josef Tomeš a Dr. Michal Pehr. Podvečerní akci uvedl a provázel nápaditými vsuvkami Doc. Vratislav Preclík, místopředseda MDH.

Poutavá vystoupení všech tří přednášejících vědců zaujala posluchače a nabídla jim možnost o problematice diskutovat. Mnohým posluchačům se šířeji otevřel pohled na osobnost Dr. E. Beneše a snad se vysvětlením napravil, někdy málo lichotivý dojem z jeho jednání a rozhodování. Problematická doba před 2. světovou válkou, nezaměstnanost, hospodářská krize, rostoucí chudoba značného počtu obyvatel, odchod T. G. Masaryka z funkce a jeho úmrtí, byly velmi těžkými momenty v životě občanů ČSR, ale i v životě samotného prezidenta Beneše. Mnichovská zrada spojenců, kterým prezident věřil, a na které spoléhal, okupace republiky nacistickým Německem, nástup Hitlera k moci, to vše znamenalo nárůst starostí, jak situaci řešit. Odchod do exilu, vytvoření exilové vlády ČSR, řízení zahraničního odboje, to byly další starosti, se kterými se musel vyrovnat.

Doba po skončení války a návrat do vlasti se zdál vysvobozením, ale pouze na velmi krátkou dobu. Důsledky 2. světové války, ztráta mnoha životů občanů, vztah k Sovětskému svazu- osvoboditeli, důvěra ve Stalina a jeho politiku, byly dalšími starostmi, již vážně nemocného prezidenta. Významná změna politického klimatu, nárůst členů KSČ, tak zvané Únorové události roku 1948, neprůhledné nebezpečí vlivu z východu, které stále více lživě působilo na málo informované občany státu,to vše  vedlo ke vzrůstajícím starostem a obtížím prezidenta, kterým po opakovaných mozkových příhodách nakonec 3. září 1948 nemocem podlehl a zemřel.

Dr. Edvard Beneš byl osobností, která si zaslouží naše zamyšlení a uvážlivé posuzování jeho jednání. Jistě mohl řadu situací řešit jinak, ale „co se stalo, nelze odestát“. Věnujme čas četbě jeho literární tvorby, kterou nám zanechal, a možná dojdeme k závěru, že nemohl jednat jinak.

Jindřiška Nevyjelová

Anketa

Zúčastnili jste se DISKUZNÍHO FÓRA k návrhům Evropské komise?
 37.2%
 62.8%
Celkem hlasovalo 78 uživatelů Výsledky dalších anket >

Diskuzní fórum

Vstupte