Má smysl prolomení územních ekologických limitů těžby uhlí v severních Čechách?

Má smysl prolomení územních ekologických limitů těžby uhlí v severních Čechách?  To je otázka, kterou diskutovali zúčastnění na panelové diskusi pořádané družstvem Fontes Rerum  společně s Evropským hnutím v České republice dne 4. prosince 2013. Jako užší zaměření pro diskusi byl pořadateli stanoven tento rozsah: Co má přednost: historické osídlení anebo uhlí pod ním? Stojí vytěžené uhlí a pracovní místa za nevratné změny v krajině? Nemělo by případné prolomení limitů odsouhlasit referendum v Ústeckém kraji? Jaká bude role státu při případné těžbě za limity?

Na diskusním večeru v úvodu promluvili: František Jochman - předseda Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje, Jan Rovenský – vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, dále Vladimír Špidla – expremiér a stínový ministr životního prostředí a Jaroslav Faldyna – poslanec parlamentu ČR za ČSSD. Diskusi zahájil a moderoval Jan Mládek, předseda družstva Fontes Rerum.

Z hlediska hospodářského pohledu, který presentoval předseda hospodářské komory Ústeckého kraje, prolomení limitů nemusí znamenat automaticky těžbu. Těžba dnes představuje teplo z uhlí pro 3 miliony obyvatel a proto vzniká otázka, čím ho nahradit. Dále představuje cca 5 tisíc pracovních míst v regionu. Z roční těžby přichází 0,5 mil. Kč do regionu, na mzdách 300 mil. Kč a subdodavatelské vztahy asi 1,3 mil. Kč.

Když se bude těžit, tak bude muset dojít k vystěhování lidí, ale při zavedení povrchové těžby bude realizována nová náhrada a dohoda s obyvateli. Nese to pro kraj hospodářsky nové investice pro firmy, nižší cenu energií, a cca 8 tisíc pracovních míst a lze počítat s pravděpodobným projevem tzv. multiplikačního efektu v ČR. Do roku 2060 by to přineslo cca 20 mld. Kč na daních, 13 mld. Kč na mzdách a cca 7 mld. Kč na subdodávkách. Pokud se nebude těžit, je třeba hledat teplo z jiných zdrojů. Plyn je cenově dražší a získané peníze půjdou mimo republiku. Dojde ke ztrátě 3 tisíc pracovních míst a dále ještě cca 5 tisíc míst na službách, které jsou na těžbu navázány. Proto představitel hospodářské komory konstatoval, že náhrada se najde těžko i vzhledem k tomu, že už dnes v Ústeckém kraji je největší nezaměstnanost v ČR. To bude mít dopad na výdaje na sociální dávky, což přednášející odhadl na cca 6 mld. Kč. Bylo na VŠE vypočteno, že jedno pracovní místo při existenčních pobídkách přijde na více než 1mil.Kč. Z hlediska ekologického, jsou ostatní v úvahu přicházející zdroje, nákladnější pro firmy, což ovlivňuje výši cen vzhledem k rostoucí výši nákladů na produkci. To se projeví menší konkurenceschopností českého exportu ve srovnání se zeměmi, kde ekologický pohled nerespektují (Čína, Vietnam, Bangladéš). Z tohoto pohledu tedy země bez respektování ekologických pravidel růstem svých vývozů paradoxně budou zhoršovat celosvětové životní prostředí.

Z pohledu ekologického aktivisty se situace jeví jednoznačně negativní v případě prolomení limitů. V tomto regionu se historicky jedná o největší těžbu hnědého uhlí a to dlouhodobě (70 let). 80 měst v této době padlo na úkor těžby. Např. Most – 20 tisíc obyvatel bylo přestěhováno a došlo k téměř úplnému zbourání historické části města. V roce 1991 schválil územně ekologické limity těžby, cílem bylo prosadit ochranu severočeských měst a sídel. Toto nařízení bylo respektováno do roku 1997.  Pokud dojde k prolomení ekologických limitů, tak dle prohlášení ekologického aktivisty bude těžba pokračovat do roku 2122. Dojde k zboření Horního Jiřetína a okolních obcí, kde dnes žije 2 tisíce obyvatel. Dojde k devastaci 23 km krajiny s tím, že tato krajina bude nadále 100 let neobyvatelná. V referendu v roce 2005 v Horním Jiřetíně bylo proti prolomení limitů 96% obyvatelstva a v roce 2006 v Litvínově 97%. To ukazuje výrazné odmítavé stanovisko obyvatelstva ČR.

Jako výrazný moment současné situace byl uveden fakt, že v období 2009 – 2012 tvořily dividendy těžařů 18 mld. Kč. Vzhledem k faktu, že těžařské firmy za těžbu na státu patřícím uhlí mu platí pouze 1,5%, tak stát obdržel za toto období pouze 430 mil. Kč. Je proto nutné výrazně změnit výši poplatků těžařských firem z těženého nerostu.

Byl kritizován současný stav konání vlády premiéra Rusnoka, který má udržovat stav ekonomiky a nerozhodovat významné věci. Tato vláda požaduje úplné zrušení limitů na 27 místech a krajů. Pro hovoří argumenty, jako zaměstnanost v regionu, nedostatek uhlí, energetická bezpečnost. V teplárnách bude chybět uhlí a v současné době stát nedokáže zajistit, aby uhlí získal ten, kdo ho potřebuje.

Jako resumé z diskuse vyplynulo, že je třeba realizovat zásadní debatu s tím, že dosud některé parametry nejsou vyjasněny. Je třeba vypracovat dlouhodobou energetickou koncepci a stanovit, jaký bude do budoucna prosazován mix. Bylo konstatováno, že spotřeba energie stagnuje. Jako jednoznačné do budoucna se jeví opatření radikálně snížit energetickou náročnost ČR, podporu zateplování domácností. Je třeba zanalyzovat budoucí vývozní možnosti ČR, vývoz elektrické energie z ČR je dnes vysoký a je otázka, zda se výše tohoto vývozu bude moci udržet i do budoucna.

Proto bylo na závěr konstatováno, že toto rozhodnutí je rozhodnutím strategického významu a že dnes neexistuje definitivní představa o řešení. Je třeba postupovat metodou, která bude transparentní a umožní sledovat všechny pohledy a všechny argumenty pro konečné rozhodnutí.