Aktuální otázky vztahů EU – Rusko

ČSVTS, Novotného lávka, Praha 1 15.05.2013 Od 17:00 Do 19:00

Dne15. května 2013 realizovalo družstvo FONTES RERUM spolu s Evropským hnutím v České republice panelovou diskusi na téma Aktuální otázky vztahů EU – Rusko: spojenci, partneři, konkurenti či nepřátelé?

V panelové diskusi dominovalo vystoupení ředitele Ruského institutu strategických studií z Moskvy, pana Leonida Petroviče Rešetnikova. Pohled na problematiku doplnil profesor Oskar Krejčí, který je známý politolog a prorektor Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů, sídlící v Praze. Seminář moderoval Jan Mládek.

V úvodu ředitel Rešetnikov seznámil zúčastněné s historií a činností ústavu, který vede. Jeho současným účelem je podávat vládě a státním institucím informace, rozbory a názory na velice široké spektrum problematiky, tj. ekonomie, historie, politologie, sociologie, atd. Zaměstnává řadu odborníků z různých oborů, kteří zpracovávají nestranné informace a hodnocení.

Pan Rešetnikov z pozice své osoby hodnotil situaci v EU jako velice vážnou a přirovnal ji k potápějícímu se Titanicu. Poukázal ovšem na to, že pokud by tato situace nastala, zasáhne výrazně i Rusko, které je s eurozónou významně spojeno. Zdůraznil provázanost plynovodů, ropovodů a tradičního obchodu se zeměmi, jako je Německo, Polsko, ČR, atd. Zdůraznil, že s ČR váže Rusko výhoda, že si obyvatelé obou zemí rozumí.

Charakterizoval vztahy s USA a Čínou. USA považuje Rusko za hlavního konkurenta. Vyslovil kritiku amerického postoje vůči Rusku, kdy Američané zaujímají postoj rádoby kritiků, poradců, poukázal na snahu ovlivňovat a modifikovat vnitřní ruský způsob života podle amerického vzoru. To je prvek vzájemného vztahu, který Rusové nemohou přijmout.

Poukázal na to, že v posledních letech po rozpadu SSSR prošlo Rusko hlubokou krizí, vyvolanou změnou systému, propadem morálních a etických hodnot, růstem alkoholismu, atd. Do těžké zkušenosti s autoritářským komunistickým režimem nemohou tyto tendence Rusové přijmout a jsou negativně vnímány zejména prostými lidmi.

Na otázku, týkající se vztahu k Ukrajině, bylo poukázáno na složitou situaci, kdy umělé vytvoření hranic mezi těmito státy a převedení území (jako např. Krymu), které provedli politici režimu SSSR, vytvořily problémy, se kterými se současná Ukrajina potýká. Přerozdělování nebralo ohled na národnostní příslušnost obyvatelstva, na živý jazyk, a silně ovlivnily národní sebeuvědomění těchto států. Dále se Rusko ostře vyhranilo proti vstupu Ukrajiny, Gruzie, atd. do NATO. Malá vzdálenost od centra Ruska k hranicím působení NATO je z bezpečnostních důvodů pro Rusko nepřijatelné.

Otázky z pléna se týkaly významu a další existence černomořské flotily pro Rusko, stavu a způsobu fungování nevládních organizací (financovaných většinou ze zahraničí) v ruské společnost.

Profesor Krejčí se zabýval způsobem, jakým se EU a evropské globální instituce chovají k Rusku. Zdůraznil značnou nadřazenost těchto institucí vůči Rusku a zdůraznil, že přes existenci určitých negativ v ruské společnosti k takovému postoji není důvod a oprávnění.

V diskusi bylo poukázáno, že i když současný obchod s Ruskem dosahuje pouze nepatrné procento českého obchodu, je třeba ho rozvíjet. Byly vyjmenovány stěžejní oblasti ruského hospodářství, kde uplatnění českých firem je perspektivní.

 

Anketa

Zúčastnili jste se DISKUZNÍHO FÓRA k návrhům Evropské komise?
 37.7%
 62.3%
Celkem hlasovalo 77 uživatelů Výsledky dalších anket >

Diskuzní fórum

Vstupte