Světová finanční a hospodářská krize se pomalu mění ve Velkou depresi

v Klubu techniků na Novotného lávce 5, Praha 1 20.12.2011 Od 17:00 Do 19:00
Na téma „Světová finanční a hospodářská krize se pomalu mění ve Velkou depresi“ (s podtitulem: Čeká nás válka anebo „jen“ chaos? Čelíme podobnému riziku anebo nás čeká „jenom“ chaos v ulicích velkých měst?) uspořádalo Evropské hnutí v České republice a družstvo FONTES RERUM  panelovou diskusi, která proběhla dne 20. prosince 2011.
Úvodní slovo přednesli panelisté: Miloš Balabán, vedoucí Střediska bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd UK, Jefim Fištejn, novinář, působící dlouhodobě v Rádiu Svobodná Evropa a Oskar Krejčí, politolog a prorektor na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů. Panelovou diskusi moderoval Ladislav Říha, místopředseda Evropského hnutí v České republice.
Diskutující konstatovali, že současná situace je charakterizovaná nestabilitou, která může mít dlouhodobý charakter. Poukazovali na určitou paralelu a symptomy krize s 30. léty minulého století, které vyústily v 2. světovou válku. Současnou situaci charakterizovali jako období, ve kterém hrozí globální politická i ekonomické nestabilita, kdy nedošlo k prosazení ekonomického neoliberalismu, který trval pouhých 17 let. Konec této éry byl odstartován krachem Lehman Brothers a krize, která se v současné době projevuje, postihla především euroatlantickou společnost. Je patrná posledních 15 let postupným přesouváním ekonomického významu do oblasti východní Asie. Dále pak poklesem podílu HDP USA a Evropské unie (EU) a růstem zemí jako je Čína, Indie, Brazílie, Jižní Afrika atd. Tento proces může vyvolat konflikty o suroviny, zdroje, politický a ekonomický vliv a také o vliv informační. Dochází k postupnému výraznému zadlužování USA a to paradoxně v době po rozpadu SSSR. Začíná se objevovat kritika současného ekonomického řádu, kdy USA jsou největším světovým dlužníkem.  Podrobně byl rozebírán současný vztah USA a Číny. ČLR vlastní 25% dluhů USA a tak se stává jejím největším věřitelem. Čína závisí na vývozu svého zboží do USA a tím dochází k vzájemné provázané závislosti. USA se dlouhodobě projevují jako největší vojenská velmoc, kdy více jak 50% globálních výdajů na zbrojení jde z USA. To vede ve svých důsledcích k existenci dvou momentů: bipolaritě USA ve vojenské oblasti od doby studené války a ekonomické multipolitice (USA, Brazílie, Rusko, Čína, Indie, jižní Afrika). Čína se snaží prosadit svou hospodářskou sílu, kterou tak může kompenzovat vojenskou převahu USA. Prosazuje se získáváním surovinových spojenců v Asii i Africe. Kupuje dluhopisy zadlužených zemí EU (Portugalska, Itálie, Řecka, Španělska a Maďarska). Používá jinou taktiku, než praktikoval SSSR, který se USA chtěl vyrovnat, což vedlo k dlouhodobému nárůstu požadavků na financování. Čína usiluje o expanzi v kosmickém výzkumu, soupeří ve zbrojení, atd. V důsledku například politiky jednoho dítěte, prudkého hospodářského růstu bez dostatečného ekologického zajištění, nárůstu počtu členů střední třídy a jejího spotřebního chování se dříve či  později projeví  výrazné problémy sociální a ekologické. Dále se diskutující věnovali otázce, jak se vnímá „globální vládnutí“. V G20 se v současnosti projevují rozpory v názoru na další ekonomický a politický vývoj, ochranu klimatu, atd. a projevují se snahy potlačovat globalizaci na úkor prosazení vlastních zájmů zemí G20. Jako velmi nebezpečná v této současné situaci se jeví možnost vzniku nepředvídatelných startujících momentů, které mohou významně ovlivnit budoucnost (viz letošní dění v arabském světě, problémy obyvatel chudinských čtvrtí ve velkých městech, aktuální nepokoje mladých v Londýně, Paříži, atd.) a mohou být předmětem mocenských zájmů o přerozdělení zdrojů. V diskusi byl též akcentován názor, že je nebezpečí též v tom, jak se projevuje rozdílnost názorů na bezpečnost (např. Rusko a EU), problémem je stále více  dodržování mezinárodního práva a snaha po řešení  rozdílných názorů v nové situaci. Účastníci panelové diskuse shodli, že podstata současné krize, která není globální, je krizí Západu jako vedoucí složky světa a tento fakt se promítá do ostatních geografických oblastí. Jako jednu z příčin tohoto stavu označili diskutující současné pojetí životního způsobu středních vrstev a trvalé snižování jejího počtu. Řešení tohoto jevu je velice složité a to podstatně více než pouze projevy ekonomické krize. Byl uveden příklad Číny, která se snaží napodobovat západní svět středních vrstev. Reganomika prosadila snížení daní v USA a návrat životní úrovně středních tříd růstem státního dluhu i dluhu domácností. Hovořilo se o tom, že situaci je třeba řešit ne úsporami, ale rozvojovými programy. Výrazný rozpor ovšem nastává v tom, že tyto rozvojové programy jsou dnes cíleny k uspokojování západních spotřebních požadavků, které jsou vyvolávány uměle. Tato logická past zvyšuje riziko fašizace jako projev možnosti zastrašovat střední třídy, což by mohlo být využito pro vytváření konfliktních situací až k válkám. Aby k této skutečnosti nedošlo, považují diskutující za důležité prosazovat postupně proces snížení nákladů na zbrojení v zemích, které jsou v této oblasti dominantní. A dále snažit se vytvářet nové režimy, které by preferovaly kult míru a tím, že skupiny, profitující na válce budou odstraněny. Pro další vývoj světa byla jako velice významná označena nutnost zbavit se myšlenkových stereotypů a uvědomit si, že situace je skutečně vážná a potřebuje racionální řešení. 

Přihlásit se na akci

Registrační formulář, položky označené (*) jsou povinné.

 *
 *
 *

 

Anketa

Zúčastnili jste se DISKUZNÍHO FÓRA k návrhům Evropské komise?
 37.5%
 62.5%
Celkem hlasovalo 72 uživatelů Výsledky dalších anket >

Diskuzní fórum

Vstupte