Proč se zhoršují výsledky českého školství?

v místnosti č. 217 v Klubu techniků na Novotného lávce 5, Praha 1. 27.04.2011 Od 17.00
Evropské hnutí v České republice a  FONTES RERUM uspořádalo panelovou diskusi na téma: Proč se zhoršují výsledky českého školství?, která se konala dne 27. dubna 2011.V úvodu diskusního večera vystoupili jako předřečníci: Vlasta Bohdalová, poslankyně PSP Česká republika, prorektor University Karlovy Stanislav Štech a Radim Valenčík z Vysoké školy finanční a správní v Praze. Podle vyjádření McKinsey zprávy z roku 2010 jsou výsledky českého základního školství průměrné, klesající a nevyrovnané. Dále bylo konstatováno, že není věnována dostatečná péče učitelům, jejich dalšímu profesnímu růstu. Vedení škol se nemohou plně věnovat řízení kvality výuky, jsou příliš zatíženy administrativou. Jako příčinu tohoto konstatovaného stavu považují panelisté to, že neproběhla důsledná a dost hluboká reforma. Jako další příčinu tohoto stavu považují diskutující nepromyšlené, ideologické a bez důkladné analýzy stavu prováděné dílčí změny řady současných negativních výsledků. Bylo konstatováno, že výsledky studentů od 90.-tých let výrazně poklesly (týká se to zejména matematiky). Narůstá počet dětí s podprůměrnou výkonností a klesá počet dětí se špičkovými výsledky.  Dále bylo konstatováno, že se zvyšují značně rozdíly mezi regiony- nejlepší výsledky dosahují velká města. Ukazuje se, že výsledky kvality jsou vysoce závislé na socioekonomickém zázemí rodin.  Při debatě o kvalitě pedagogů se hovořilo o tom, že úroveň pedagogů ovlivňují nízké nástupní platy (25% pod průměrem). Významný je též fakt, že učitelé nemají před sebou žádnou zajímavou kariéru, že je v podstatě plochá. Poukazovalo se na to, že je u nás slabá podpora profesního rozvoje, celoživotní vzdělávání - pouze 20-35% pedagogů se v posledních dvou letech nějak školilo. A jako významné označili diskutující fakt, že v řadě (cca 60%) škol chybí jakákoli zpětná vazba či hodnocení učitelů. Dochází k významné degradaci celoživotního vzdělávání, což je ovlivněno zejména tím, že neexistuje systém a definice současného pojetí osobní profesionality. Řízení škol je značně ovlivněno administrativními požadavky, ředitelé v průměru učí pouze čtvrtinu času a pouze zlomek času věnují systematické práci na zvyšování kvality řízení samotného. Bylo konstatováno, že neexistují standardy, které by dostatečně jasně definovaly výsledky vzdělávání a celonárodní hodnocení neexistuje vůbec. Podle výsledků analýzy zůstává Česká republika spolu s Řeckem a Walesem jednou z mála zemí Evropy, kde neexistuje celostátní testování znalostí a dovedností. Přitom je paradoxem, že s tímto systémem jsou u nás nadprůměrně spokojení jak rodiče, tak i učitelé. Jako největší viditelné změny za posledních 20 let bylo označeno například zavedení 9. ročníků, víceletá gymnázia, decentralizace řízení. Bylo však konstatováno, že jako stále pozitivní rys našeho školství je možno označit fakt velmi nízkého procenta předčasných odchodů ze vzdělávání a vysoké procento středních škol s maturitou. Existují však i skryté změny za uplynulých 20 let, což představuje zejména pokles významu a náročnosti přijímacích zkoušek na střední školy – to značně ovlivňuje práci žáků. Vzniká tlak na nezávaznost učiva, zavedení víceletých gymnázií, tendence k selektivitě a segregaci vytvářením specializovaných škol v raném věku a prosazování „mýtu tvůrčího génia“. Školní vzdělávání je stále více poměřováno kritérii ekonomické produktivity a růstu, kulminující v důrazu na tzv. kompetence učitelů i žáků. Vzdělávací programy jsou v důsledku toho orientované hlavně pragmaticky a instrumentálně. Zdůrazňuje se význam „užitečnosti“ získaných poznatků. Radikální zásah do pojetí učiva by mělo vycházet z empirické analýzy současného stavu, která neexistuje. Tendence značného znevažování procvičování (označováno za dril a mentorování) a preferování vágní tvořivosti a zdůrazňování myšlenkových dovedností vytváří ve svém důsledku největší slabinu současného školství, projevující se nedostatečnou kultivací didaktik vyučovaných předmětů. Z diskuse vyplynulo: je třeba obnovit autonomii školní kultury. Klást důraz na učivo a metody intelektuální práce. Metody vyučování ohodnotit podle fáze jejich zapojení do výuky a podle úrovně žáka. Posílit vzdělávání učitelů, a to zejména celoživotní profesní. Je třeba vytvořit rozumné využívané nástroje hodnocení  kvality.

www.europenmovement.cz      www.fontes-rerum.cz ,

 

Anketa

Zúčastnili jste se DISKUZNÍHO FÓRA k návrhům Evropské komise?
 37.7%
 62.3%
Celkem hlasovalo 77 uživatelů Výsledky dalších anket >

Diskuzní fórum

Vstupte