VI. Pražská bezpečnostní konference “Budoucnost Evropy – lidé – zdroje–technologie”

Národní technická knihovna ČR, Technická 6, Praha 6 vchod č.4, Ballingův sál 12.11.2010 Od 9:00
zasedání  Předsednictvo     12. listopadu 2010  Národní technická knihovna ČR, Technická 6, Praha 6 vchod č.4, Ballingův sál  se konala VI. Pražská bezpečnostní konferenceBudoucnost Evropy – lidé – zdroje–technologie
I.   Budoucnost Evropy: Pohled na budoucnost Evropy v horizontu 2020-­2030: politická, ekonomická, bezpečnostní a sociální dimenzeTři scénáře „Svět, Evropa, Česko 2030
II. Lidé: Světová populace 2020-­2030: trendy, příležitosti, rizikaStárnutí Evropy a ČR – ekonomické, sociální a bezpečnostní dopadyLidé, nové technologie a trh práce 2020
III.  Zdroje a technologie: Ropa a plyn 2020-­2030: blíží se energetický zlom?Pohled Ruska na globální energetickou bezpečnost20202030: Přestavba tradiční energetické architektury a její geopolitické dopadyMožnosti a limity využívání tzv. zelených technologií v národním a evropském kontextu“

Konference byla rozdělena do tří bloků dále rozdělených na dvě části. První částí tvořily prezentace a přednášky expertů a vědců k danému tématu, zatímco část druhá byla věnována komentářům odborné veřejnosti, diplomatů, politiků, vrcholných manažerů.
První blok nazvaný Budoucnost Evropy zahájila úvodní slova Miloše Balabána, vedoucího Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK, poslance a starosty Prahy 6 Tomáše Chalupy, její excelence Renilde Loeckx, velvyslankyně Belgie v České republice, Mirko Hempela, ředitele Friedrich Ebert Stiftung Praha, a Jana Michala, vedoucího Zastoupení Evropské komise v ČR. Úvodní vystoupení připomněla, že otázku budoucnosti si budeme klást vždy a že se Evropa nachází v důležitém momentu svého vývoje, kdy se o její budoucnosti právě rozhoduje. Tomáš Chalupa zdůraznil čtyři dimenze konference, a sice dimenzi politickou, ekonomickou, energetickou a demografickou. Paní velvyslankyně Loeckx následně upozornila na změnu v paradigmatu ve vnějších a ekonomických vztazích, a to především ve prospěch stále silnější Asie. Jan Michal zaměřil své úvodní slovo na skutečnost, že jednota Evropy je nutností, chce-li v měnícím se světě uspět a udržet si své výsadní postavení. Klíčem k tomuto cíli je aktivní podíl na formování světové politiky. Evropa má být motorem změn. K tomu je zapotřebí úzké spolupráce členských států. Unie musí středně- a dlouhodobými reformami reagovat na hospodářskou krizi a začít plnit cíle pro rok 2020 a 2030. Hlavní vystoupení prvního bloku přednesla poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně Evropské liberální demokratické a reformní strany, Annemie NeytsUytterbroeck. Paní poslankyně několikrát zdůraznila, že EU je politický výtvor, který není daný, stejně jako není dána její budoucnost. Je tedy nutné ji podporovat, rozvíjet a vylepšovat. Pokud by EU zmizela, zmizely by s ní i veškeré výhody. Členské státy by byly ekonomicky fragmentované, opět by zavládl protekcionismus a politická roztříštěnost by vedla k celkovému oslabení Evropy. Jednotlivé členské státy by si měly uvědomit, že v jednotě je síla a Unii podporovat. Paní poslankyně na závěr svého vystoupení vyslovila své vroucné přání, aby nová diplomatická služba Unie (Evropská služba pro vnější činnost, EEAS), která začne fungovat od prosince tohoto roku, byla vnímána jako doplněk národních diplomatických sborů a ne jako jejich konkurent.
Další tři vystoupení byla prezentována výzkumnými pracovníky Střediska bezpečnostní politiky. S využitím metody scénářů a z pozice výzkumníka žijícího v roce 2030 představili Miloš Balabán, Libor Stejskal a Antonín Rašek „ohlédnutí za vývojem v uplynulých dvaceti letech ve světě, v Evropě a v České republice“.
Druhý blok, nesl název Lidé a hlavní vystoupení zazněla od Rainera Münze, ředitele výzkumu a vývoje Erste Group a člena reflexní skupiny o budoucnosti Evropy 2020-2030, Tomáše Kučery z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK a Vladimíra Špidly, bývalého člena Evropské komise a bývalého předsedy vlády.
Závěrečný třetí blok nazvaný Zdroje a technologie byl věnován převážně energetické problematice. Tomu odpovídalo i složení panelistů, mezi kterými zasedl ředitel Geologického ústavu Akademie věd ČR Václav Cílek, hlavní analytik Mezinárodního institutu energetické politiky a diplomacie Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů Vladimir Krasnogorskij, ředitelka Výzkumného centra environmentální politiky na berlínské Freie Universität Miranda Schreurs, její kolega Behrooz Abdolvand a náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč.

 Bezp_konf1  Přestávkaposluchači

   

 

Anketa

Zúčastnili jste se DISKUZNÍHO FÓRA k návrhům Evropské komise?
 37.2%
 62.8%
Celkem hlasovalo 78 uživatelů Výsledky dalších anket >

Diskuzní fórum

Vstupte