Světová finanční a hospodářská krize: je to za námi?

Praha 17.12.2009 

Téma: Světová finanční a hospodářská krize: je to za námi??
Termín: 17. 12. 2009, 17.00 hod.
Místo: Český svaz vědeckotechnických společností na Novotného lávce 5, Praha 1, Klub Techniků, místnost č. 217
Pořadatel:
Evropské hnutí v ČR a Fontes Rerum

FONTES RERUM a Evropské hnutí v České republice uspořádali panelovou diskusi, která se  konala ve čtvrtek 17. prosince 2009 v 17.00 hodin v místnosti č. 217 v Klubu techniků, Český svaz vědeckotechnických společností na Novotného lávce 5, Praha 1.
V diskusi vystoupili:
Erik Best – americký novinář žijící v Praze, vydavatel Fleet Sheet a Final Word, Praha;
Ondřej Jonáš – česko-americký investiční bankéř, Praha;
Jaroslav Šulc – ekonom ČMKOS Praha;
Diskusi moderoval Jan Mládek, předseda družstva FONTES RERUM

Akce byla spolufinancována z příspěvku poskytnutého nadací CERGE-EI z výnosů příspěvku z Nadačního investičního fondu.

Družstvo Fontes Rerum spolu s Evropským hnutím v ČR již v průběhu let 2008 a 2009 uspořádalo několik seminářů na vysoce aktuální téma vzniku, stavu a predikce vývoje finanční a hospodářské krize ve světě a jejich dopady na Českou republiku. K tomuto tématu vystoupila řada českých odborníků – ekonomů, finančníků i politiků. Seminář, který zorganizovalo družstvo v prosinci 2009 pod názvem Světová finanční a hospodářská krize: je to za námi?? S podtitulkem: Světlo, které vidíme je světlo na konci tunelu anebo proti jedoucí rychlík? umožnil posunout diskusi ne jen z hlediska vývoje tohoto jevu v čase, ale přinesl i zajímavý dosud nepresentovaný pohled na krizi a názor na její další vývoj od odborníků ze zahraničí. Byl to jednak americký novinář Erik Best a dále českoamerický investiční bankéř Ondřej Jonáš. Jejich pohled na situaci doplnil svým názorem pan Jaroslav Šulc, působící jako ekonom v Českomoravské konfederaci odborových svazů.
            Z hlediska amerického novináře je současná krize velice hluboká. Přednášející presentoval ve svém názoru jeho přesvědčení, že se stav nerovnováhy začal vytvářet od momentu založení Centrální banky USA v roce 1913, příliš velké moci této instituce, u které nebyly dlouhodobě zanalyzovány a zhodnoceny její výsledky a tudíž nedocházelo k dynamické úpravě statusu této banky. Považuje současný úpadek proamerické civilizace za výsledek jednání USA za posledních 100 let a zejména pak jako výsledek usmiřování s komunistickou Čínou v posledních 30. letech, kdy došlo k obnovení  kontaktu s Čínou, zavedení oficiálních diplomatických styků s touto zemí, předávání amerických technologií a převod výroby do Číny. S tím souvisí vojenský úpadek, kdy nebyly analyzovány možné dopady do budoucna. Hlavním momentem současné situace je americký dluh a ten je hybatelem pozice USA a přeneseně Evropy i České republiky. Dluh USA musí být nějak vyrovnán a proto primérní krok by měl řešit domluvu o jeho postupném snižování. To se neděje, naopak dluh se zvyšuje, což vede ke zrychlování krize. Nehledá se řešení - hovoří se o novém světovém pořádku, kde dominantní nebude jen USA, ale multipolární svět.
 Studená válka v minulém století odvedla pozornost od skutečných problémů: USA se dlouhodobě soustředilo na vztah s Ruskem a v té době Asie postupně upevňovala svou pozici. Reálným vítězem v období studené války se tedy stala Asie. Česká republika a nové postkomunistické země oddálily krizi tím, že otevřely nové trhy, svými levnými pracovními silami, možností privatizace v těchto zemích, atd.
 Krize přinesla změny v dosud platné škále morálních hodnot a prosazení se k úspěchu. Při rozboru situace ve světě se přednášející shodli na názoru, že krize nekončí a růst asijských zemí poroste. Pro země Evropy je rozhodující Německo, které usměrňuje globální nerovnováhu správným směrem a je katalyzátor pokroku. Je třeba sledovat propojení mezi rozvojem a financemi. Inovace v bankovnictví označili řečníci za problematické, protože se děje výlučně na půdě bank, motivovaných k maximalizaci zisků a ne k zabezpečení lepšího fungování trhu a zejména pak reálné ekonomiky. Morální hazard ve finančním sektoru stál v posledním roce 5% světového HDP. A objem záruk v USA presentuje dvojnásobek jejich HDP. Hledá se řešení, jak ochránit spotřebitele. Vznikají postupně různé návrhy na toto řešení. Tendují k oddělení úzkého utilitárního bankovnictví od rizikového bankovnictví tak, aby ten sám nesl následky své hazardní činnosti.

Anketa

Zúčastnili jste se DISKUZNÍHO FÓRA k návrhům Evropské komise?
 37.2%
 62.8%
Celkem hlasovalo 78 uživatelů Výsledky dalších anket >

Diskuzní fórum

Vstupte